X. období, pokračování
Sedisvakance (sede vacante = stolec prázdný) 21.4.2025–8.5.2025.
Konkláve kardinálů se sešlo ve středu 7.5.2025.
267. Lev XIV. Robert Francis (Robert František) Prevost, USA.
(x let, x měsíc, x dní) 8.5.2025 – x.x.20..
Zatím druhý Američan, první Severoameričan a první Peruánec. *14.9.1955 Dolton (součást Chicaga), stát Illinois v USA. Otec Louis Marius (s předky z Francie a Itálie, +1997) a matka Mildred (roz. Martínezová, Španělka, +1990), měli ještě 2 syny: Louis a John. V roce 1977 vstoupil do řádu augustiniánů (OSA) v St. Louis a 29.8.1981 v Chicagu složil věčné sliby. Roku 1982 začal studovat kanonické právo na Angelicu (Papežská univerzita sv. Tomáše Akvinského). Ovládá tyto jazyky: latinsky, anglicky, francouzsky, italsky, španělsky, portugalsky, kečuánsky (jazyk Inků), německy.
Kněžské svěcení přijal 19.6.1982. Po dokončení studia v roce 1984 byl poslán na misie do Peru, kde se později stal představeným komunity, soudním vikářem, a v semináři sv. Karla a sv. Marcela profesorem práva, patristiky a morálky. V Peru mu bylo uděleno státní občanství.
V letech 2001-2013 byl generálním převorem augustiniánů. V těchto letech byl několikrát v Praze v klášteře augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně. 3.11.2013 ho 266. papež František jmenoval apoštolským administrátorem v diecézi Chiclayo v Peru. 12.12.2013 byl vysvěcen na biskupa a 10 let byl biskupem diecézním. Roku 2018 byl jmenován členem Dikasteria pro klérus, roku 2020 členem Dikasteria pro biskupy.
30.1.2023 ho papež jmenoval prefektem Dikasteria pro biskupy, přeložil ho do Říma a udělil mu titul arcibiskupa. 9.7.2023 zveřejnil papež František, že 30.9.2023 vyjmenuje 21 kardinálů, mezi nimi i arcibiskupa Prevosta. Po jmenování mu udělil titul kardinál-jáhen, 6.2.2023 ho papež povýšil na kardinála-biskupa pro diecézi Albano.
Kardinál Prevost byl prefektem Dikasteria pro biskupy. Po smrti papeže Františka (+21.4.2025) a po dnech smutku se sešlo konkláve kardinálů ve středu 7.5.2025.
Nový papež byl zvolen ve 4. kole na svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí 8.5.2025. Dosavadní funkci a činnost kardinálu Prevostovi ukončila papežská volba. Po volbě si vybral jméno Lev, toho jména XIV. Na náměstí sv. Petra se shromáždil velký dav lidí s vlajkami svých zemí, mezi kterými vlálo i několik českých vlajek. Zvolení kardinála Prevosta papežem oznámil v 19.13 hodin z balkónu svatopetrské basiliky francouzský kardinál-protodiakon (první jáhen) Dominique kardinál Mamberti: „Habemus papam...".
Po tomto oznámení na balkón vyšel nově zvolený papež Lev a pozdravil shromážděné věřící: "Pokoj ať je s vámi. Nejdražší bratři a sestry, toto je první pozdrav Vzkříšeného Krista. Ať se tento pozdrav dostane do vašich rodin, ke všem lidem, všem národům a celé Zemi. Pokoj ať je s vámi." Připomněl na papeže Františka a udělil první požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu).
Papež Lev XIV. je sedmým augustiniánem na stolci sv. Petra.
Znak tvoří štít, rozdělený šikmo (pošikem), v pravém modrém poli je stříbrná lilie = Panna Maria Imaculata, na levém stříbrném (s nádechem barvy slonové kosti) poli je pečeť sv. Augustina (na hnědé knize je postavené červené srdce s plamenem, šikmo probodené šípem). Probodené srdce je symbol obrácení sv. Augustina, který řekl: "Vulnerasti cor meum verbo tuo" (Probodl jsi mé srdce svým slovem). Pod štítem je na stříbrné stuze heslo: IN ILLO UNO UNUM (v tom jednom /Kristu jsme/jedno), z kázání sv. Augustina na žalm 127: "I když je nás křesťanů mnoho, v jednom Kristu jsme jedno." Za štítem jsou papežské klíče sv. Petra provázané červeným cingulem. Nad štítem je papežská stříbrná mitra s třemi zlatými břevny.
Papež Lev 10.5. navštívil v Genazzanu augustiniánský poutní chrám Panny Marie, Matky Dobré rady a na zpáteční cestě do Říma se zastavil v basilice Panny Marie Větší, kde se pomodlil u hrobu papeže Františka a před obrazem Panny Marie Spásy římského lidu. 14.5.2025 heraldik P. Antonio Pomili (*1974), viceprezident Italského heraldického genealogického institutu, předložil papeži Lvu jeho upravený biskupský erb, který papež schválil.
V neděli 18.5.2025 Robert František kardinál Prevost měl udělovat svátost biřmování v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Na svátek sv. Cyrila a Metoděje v sobotu 5. července 2025 a v neděli 6. července měl celebrovat poutní mše na Mariánské hoře v Levoči na Slovensku.
V neděli 18.5.2025 byla latinsky sloužena slavnostní intronizační mše, při které dostal papež Lev XIV. palium a rybářský prsten. Při mši zaznělo stejné evangelium latinsky a řecky, aby byla zdůrazněna jednota západní a východní církve. 6.7.-17.8. strávil papež Lev dovolenou v papežském letním sídle Castel Gandolfo, které jeho předchůdce papež František nikdy nevyužil.
7.9. papež Lev celebroval kanonizační mši sv., při které svatořečil Karla Acutise (*3.5.1991,+12.10.2006) a Petra Jiřího (Georga) Girolama Frassatiho (*6.4.1901,+4.7.1925).
Karel Acutis šířil víru po internetu a pro své nadšení internetu dostal přezdívku "Boží influencer". Vytvářel katolické weby. Zemřel na leukémii v 15 letech. Pohřben v Ternengu, 2007 převezen do Assisi. 10.10.2020 byl beatifikován Agostinem kardinálem Vallinim, kterého pověřil papež František. V roce 2024 byly uznány dva zázraky uzdravení: v Brazílii se uzdravil chlapec s vrozenou vadou slinivky a student ve Florencii po vážném úrazu mozku. Svatořečení se zúčastnila celá rodina Acutisů: matka Antonia (roz. Salzanová), otec Andreas, Karlův bratr Michael a sestra Francesca (*12.10.2010, dvojčata).
Petr Frassati měl sociální cítění, ošetřoval nemocné a pracoval v charitě. Byl velký sportovec, horolezec a plavec. Zemřel ve 24 letech na nákazu obrnou. Pohřben v katedrále v Turíně. Po uznání zázraku uzdravení Itala Dominika Selana, který trpěl tuberkulózou, byl Petr Frassati blahořečen sv. Janem Pavlem II. 20.5.1990. V roce 2024 byl uznán druhý zázrak.
V neděli 14.9.2025 papež Lev oslavil 70. narozeniny, věřící mu přáli při audienci na náměstí sv. Petra.
Na svátek sv. Terezie z Avily 15.10.2025 polský chovatel koní Andrzej Michalski daroval papeži Lvovi čistokrevného arabského koně Protona. Kůň je bílý, aby měl stejnou barvu s papežskou sutanou. Chovatele inspirovala fotografie kněze Roberta Prevosta na koni v Peru, kde na koni jezdil mezi vesnicemi. Andrzej Michalski má chovnou stanici v Kołobrzegu-Budzistowie (u Štětína na břehu Baltského moře). Papeže dar velice potěšil, sám se chopil opratí a koně Protona provedl po nádvoří Vatikánu. Kůň byl ustájen v Castel Gandolfu.
22.10.2025 přijel do Vatikánu britský král Karel III. s královnou Camillou. Ve čtvrtek 23.10. se setkal papež Lev XIV. a král Karel III. Toto setkání se uskutečnilo poprvé od roku 1534, kdy anglický král Jindřich VIII. (1491-1547) vyvolal rozkol s papežem Klementem VII. (1478-1534) a prohlásil se za hlavu církve anglikánské. Papež Lev XIV. a král Karel III. s královnou Kamilou se v Sixtinské kapli zúčastnili ekumenické bohoslužby. Po ní papež udělil královně Kamile titul Dáma Velkého kříže řádu papeže Pia IX., (druhá třída) třetí vyznamenání Svatého Stolce (za zásluhy o papežství, udělován katolíkům i nekatolíkům, od roku 1993 udělován ženám, vyhrazen premiérům a velvyslancům). 23.10. odpoledne byl Jeho Veličenstvu králi Karlovi v basilice sv. Pavla za hradbami udělen titul: confrater (spolubratr) = Královský člen bratrstva svatého Pavla (titul je symbolem duchovního přátelství). Angličtí panovníci byli ve středověku "ochránci basiliky", odkaz byl obnoven novým královským trůnem s erbem monarchie a mottem Ut unum sint - aby jedno byli. Trůn je nainstalován pro krále Karla a jeho nástupce při dalších návštěvách basiliky sv. Pavla za hradbami. Král Karel III. jmenoval Jeho Svatost papeže Lva XIV. rytířem Velkokříže řádu Bath (řád lázně, první třída) a udělil mu titul: papežský confrater (spolubratr) kaple sv. Jiří na hradě Windsor.
Papež Lev XIV. odletěl na první apoštolskou cestu do Turecka, kde pobýval ve dnech 27.11.-30.11.2025. Papeže pozval cařihradský patriarcha Bartoloměj I. při příležitosti 1700. výročí konání I. Nicejského koncilu do tureckého Izniku (Nicea, Nikája). Papeže Lva přijal v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V Istanbulu (Konstantinopol, Cařihrad) papeže přijal cařihradský ekumenický pravoslavný patriarcha Bartoloměj I. a Asgin Tunca, imán Modré mešity. V mešitě sultána Ahmeda papež předsedal mezináboženskému setkání.
Ve dnech 30.11.-2.12.2025 pobýval papež v Lisabonu. Jeho první zastávkou bylo hlavní město Bejrút.
19.1.2026 papeže Lva XIV. navštívil český prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Hovořili spolu o pomoci bojující Ukrajině, o česko-vatikánské smlouvě a o připravovaném blahořečení kněze Jana Buly (*24.6.1920, +20.5.1952) a Václava Drboly (*16.10.1912, +3.8.1951), kteří byli umučeni komunisty.
V neděli Laetare 15.3.2026 se papež Lev přestěhoval do opraveného papežského bytu v Apoštolském paláci, kde naposledy bydlel 265. papež Benedikt XVI.
V sobotu 28.3. (před Květnou nedělí) navštívil Monako na pozvání knížete Alberta II. (*1958) a kněžny Charlene (*1978). Na stadionu knížete Ludvíka II. (kníže 1870-1949) odsloužil mši sv., na které ostře promluvil proti válkám (na Ukrajině, na Blízkém východě). Tato papežská návštěva se uskutečnila po 488 letech, kdy Monako navštívil papež Pavel III. (*1468, pp.1534, +1549). Na Velkou neděli Vzkříšení Páně 5.4.2026 ve svém prvním velikonočním kázání vyzýval k míru i složení zbraní a velice ostře se ozval proti válkám ve světě: na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, v Íránu, které napadlo USA. Kritizoval lhostejnost mocných tohoto světa vůči mrtvým. "Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, mír dosažený dialogem a ne silou. Zvykáme si na násilí, vzdáváme se mu," řekl Svatý Otec Lev XIV. na Svatopetrském náměstí. Na konci kázání pozdravil věřící v 9 jazycích: italsky, francouzsky, anglicky, německy, španělsky, portugalsky, polsky, arabsky a latinsky. Na závěr udělil požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu).
Papež se ve dnech 13.-23.4.2026 vydal na apoštolskou do Afriky a navštívil Alžír, Kamerun, Angolu a Rovníkovou Guineu.
V pondělí 27.4.2026 přijal na audienci anglikánskou arcibiskupku z Canterbury a primasku Anglie Sarah Elisabeth Mullallyovou (*1962, roz. Bowserová)
Ve dnech 6.-12.6. navštívil papež Lev XIV. Španělsko (Madrid, Barcelona), Tenerife a Kanárské ostrovy.
.
