X. období, pokračování
Sedisvakance (sede vacante=stolec prázdný) 21.4.2025–8.5.2025.
Konkláve kardinálů se sešlo ve středu 7.5.2025.
267. Lev XIV. Robert Francis (Robert František) Prevost, USA.
(x let, x měsíc, x dní) 8.5.2025 – x.x.20..
Zatím druhý Američan, první Severoameričan a první Peruánec. *14.9.1955 Dolton (součást Chicaga), stát Illinois v USA. Otec Louis Marius (s předky z Francie a Itálie, +1997) a matka Mildred (roz. Martínezová, Španělka, +1990), měli ještě 2 syny: Louis a John. V roce 1977 vstoupil do řádu augustiniánů (OSA) v St. Louis a 29.8.1981 v Chicagu složil věčné sliby. Roku 1982 začal studovat kanonické právo na Angelicu (Papežská univerzita sv. Tomáše Akvinského). Ovládá tyto jazyky: latinsky, anglicky, francouzsky, italsky, španělsky, portugalsky, kečuánsky (jazyk Inků), německy.
Kněžské svěcení přijal 19.6.1982. Po dokončení studia v roce 1984 byl poslán na misie do Peru, kde se později stal představeným komunity, soudním vikářem, a v semináři sv. Karla a sv. Marcela profesorem práva, patristiky a morálky. V Peru mu bylo uděleno státní občanství.
V letech 2001-2013 byl generálním převorem augustiniánů. V těchto letech byl několikrát v Praze v klášteře augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně. 3.11.2013 ho 266. papež František jmenoval apoštolským administrátorem v diecézi Chiclayo v Peru. 12.12.2013 byl vysvěcen na biskupa a 10 let byl biskupem diecézním. Roku 2018 byl jmenován členem Dikasteria pro klérus, roku 2020 členem Dikasteria pro biskupy.
30.1.2023 ho papež jmenoval prefektem Dikasteria pro biskupy, přeložil ho do Říma a udělil mu titul arcibiskupa. 9.7.2023 zveřejnil papež František, že 30.9.2023 vyjmenuje 21 kardinálů, mezi nimi i arcibiskupa Prevosta. Po jmenování mu udělil titul kardinál-jáhen, 6.2.2023 ho papež povýšil na kardinála-biskupa pro diecézi Albano.
Kardinál Prevost byl prefektem Dikasteria pro biskupy. Po smrti papeže Františka (+21.4.2025) a po dnech smutku se sešlo konkláve kardinálů ve středu 7.5.2025, funkci a činnost mu ukončila papežská volba.
Nový papež byl zvolen ve 4. kole na svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí 8.5.2025. Po volbě si vybral jméno Lev, toho jména XIV. Na náměstí sv. Petra se shromáždil velký dav lidí s vlajkami svých zemí, mezi kterými vlálo i několik českých vlajek. Zvolení kardinála Prevosta papežem oznámil v 19.13 hodin z balkónu svatopetrské basiliky francouzský kardinál-protodiakon (první jáhen) Dominique kardinál Mamberti: „Habemus papam...".
Po tomto oznámení na balkón vyšel nově zvolený papež Lev a pozdravil shromážděné věřící: "Pokoj ať je s vámi. Nejdražší bratři a sestry, toto je první pozdrav Vzkříšeného Krista. Ať se tento pozdrav dostane do vašich rodin, ke všem lidem, všem národům a celé Zemi. Pokoj ať je s vámi." Připomněl na papeže Františka a udělil první požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu).
Papež Lev XIV. je sedmým augustiniánem na stolci sv. Petra.
Znak tvoří štít, rozdělený šikmo (pošikem), v pravém modrém poli je stříbrná lilie = Panna Maria Imaculata, na levém stříbrném poli je pečeť sv. Augustina (na hnědé knize je postavené červené srdce s plamenem, šikmo probodené šípem). Probodené srdce je symbol obrácení sv. Augustina, který řekl: "Vulnerasti cor meum verbo tuo" (Probodl jsi mé srdce svým slovem). Pod štítem je na stříbrné stuze heslo: IN ILLO UNO UNUM (v tom jednom /Kristu jsme/jedno), z kázání sv. Augustina na žalm 127: "I když je nás křesťanů mnoho, v jednom Kristu jsme jedno." Za štítem jsou papežské klíče sv. Petra provázané červeným cingulem. Nad štítem je papežská stříbrná mitra s třemi zlatými břevny.
Papež Lev 10.5. navštívil v Genazzanu augustiniánský poutní chrám Panny Marie, Matky Dobré rady a na zpáteční cestě do Říma se zastavil v basilice Panny Marie Větší, kde se pomodlil u hrobu papeže Františka a před obrazem Panny Marie Spásy římského lidu.
V neděli 18.5.2025 Robert František kardinál Prevost měl udělovat svátost biřmování v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Na svátek sv. Cyrila a Metoděje v sobotu 5. července 2025 a v neděli 6. července měl celebrovat poutní mše na Mariánské hoře v Levoči na Slovensku.
V neděli 18.5.2025 byla latinsky sloužena slavnostní intronizační mše, při které dostal papež Lev XIV. palium a rybářský prsten. Při mši zaznělo stejné evangelium latinsky a řecky, jako jednota západní a východní církve. 6.7.-17.8. strávil papež Lev dovolenou v papežském letním sídle Castel Gandolfo, které jeho předchůdce papež František nikdy nevyužil.
7.9. papež Lev celebroval kanonizační mši sv., při které svatořečil Karla Acutise (*3.5.1991,+12.10.2006) a Petra Jiřího (Georga) Girolama Frassatiho (*6.4.1901,+4.7.1925).
Karel Acutis šířil víru po internetu a pro své nadšení internetu dostal přezdívku "Boží influencer". Vytvářel katolické weby. Zemřel na leukémii v 15 letech. Pohřben v Ternengu, 2007 převezen do Assisi. 10.10.2020 byl beatifikován Agostinem kardinálem Vallinim, kterého pověřil papež František. V roce 2024 byly uznány dva zázraky uzdravení: v Brazílii se uzdravil chlapec s vrozenou vadou slinivky a student ve Florencii po vážném úrazu mozku. Svatořečení se zúčastnila celá rodina Acutisů: matka Antonia (roz. Salzanová), otec Andreas, Karlův bratr Michael a sestra Francesca (*12.10.2010, dvojčata).
Petr Frassati měl sociální cítění, ošetřoval nemocné a pracoval v charitě. Byl velký sportovec, horolezec a plavec. Zemřel ve 24 letech na nákazu obrnou. Pohřben v katedrále v Turíně. Po uznání zázraku uzdravení Itala Dominika Selana, který trpěl tuberkulózou, byl Petr Frassati blahořečen sv. Janem Pavlem II. 20.5.1990. V roce 2024 byl uznán druhý zázrak.
V neděli 14.9.2025 papež Lev oslavil 70. narozeniny, věřící mu přáli při audienci na náměstí sv. Petra.
Na svátek sv. Terezie z Avily 15.10.2025 polský chovatel koní Andrzej Michalski daroval papeži Lvovi čistokrevného arabského koně Protona. Kůň je bílý, aby měl stejnou barvu s papežskou sutanou. Chovatele inspirovala fotografie kněze Roberta Prevosta na koni v Peru, kde na koni jezdil mezi vesnicemi. Andrzej Michalski má chovnou stanici v Kołobrzegu-Budzistowie (u Štětína na břehu Baltského moře). Papeže dar velice potěšil, sám se chopil opratí a koně Protona provedl po nádvoří Vatikánu. Kůň byl ustájen v Castel Gandolfu.
22.10.2025 přijel do Vatikánu britský král Karel III. s královnou Camillou. Ve čtvrtek 23.10. se setkal papež Lev XIV. a král Karel III. Toto setkání se uskutečnilo poprvé od roku 1534, kdy anglický král Jindřich VIII. (1491-1547) vyvolal rozkol s papežem Klementem VII. (1478-1534) a prohlásil se za hlavu církve anglikánské. Papež Lev XIV. a král Karel III. s královnou Kamilou se v Sixtinské kapli zúčastnili ekumenické bohoslužby. Po ní papež udělil královně Kamile titul Dáma Velkého kříže řádu papeže Pia IX., (druhá třída) třetí vyznamenání Svatého Stolce (za zásluhy o papežství, udělován katolíkům i nekatolíkům, od roku 1993 udělován ženám, vyhrazen premiérům a velvyslancům). 23.10. odpoledne byl Jeho Veličenstvu králi Karlovi v basilice sv. Pavla za hradbami udělen titul: confrater (spolubratr) = Královský člen bratrstva svatého Pavla (titul je symbolem duchovního přátelství). Angličtí panovníci byli ve středověku "ochránci basiliky", odkaz byl obnoven novým královským trůnem s erbem monarchie a mottem Ut unum sint - aby jedno byli. Trůn je nainstalován pro krále Karla a jeho nástupce při dalších návštěvách basiliky sv. Pavla za hradbami. Král Karel III. jmenoval Jeho Svatost papeže Lva XIV. rytířem Velkokříže řádu Bath (řád lázně, první třída) a udělil mu titul: papežský confrater (spolubratr) kaple sv. Jiří na hradě Windsor.
Papež Lev XIV. odletěl na první apoštolskou cestu do Turecka, kde pobýval ve dnech 27.11.-30.11.2025. Papeže pozval cařihradský patriarcha Bartoloměj I. při příležitosti 1700. výročí konání I. Nicejského koncilu do tureckého Izniku (Nicea, Nikája). Papeže Lva přijal v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V Istanbulu (Konstantinopol, Cařihrad) papeže přijal cařihradský ekumenický pravoslavný patriarcha Bartoloměj I. a Asgin Tunca, imán Modré mešity. V mešitě sultána Ahmeda papež předsedal mezináboženskému setkání.
Ve dnech 30.11.-2.12.2025 pobýval papež v Lisabonu. Jeho první zastávkou bylo hlavní město Bejrút.
19.1.2026 navštívil papeže Lva český prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Hovořili spolu o pomoci bojující Ukrajině, o česko-vatikánské smlouvě a o připravovaném blahořečení kněze Jana Buly (*24.6.1920, +20.5.1952) a Václava Drboly (*16.10.1912, +3.8.1951), kteří byli umučeni komunisty.
V neděli Laetare 15.3.2026 se papež Lev přestěhoval do opraveného papežského bytu v Apoštolském paláci, kde naposledy bydlel 265. papež Benedikt XVI.
V sobotu 28.3. (před Květnou nedělí) navštívil Monako na pozvání knížete Alberta II. (*1958) a kněžny Charlene (*1978). Na stadionu Ludvíka II. (kníže 1870-1949) odsloužil mši sv., na které ostře promluvil proti válkám (na Ukrajině, na Blízkém východě). Tato papežská návštěva se uskutečnila po 488 letech, kdy Monako navštívil papež Pavel III. (*1468, pp.1534, +1549). Na Velkou neděli Vzkříšení Páně 5.4.2026 ve svém prvním velikonočním kázání vyzýval k míru i složení zbraní a ostře se ozval proti válkám ve světě: na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, v Íránu, které napadlo USA. Kritizoval lhostejnost mocných tohoto světa vůči mrtvým. "Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, mír dosažený dialogem a ne silou. Zvykáme si na násilí, vzdáváme se mu," řekl Svatý Otec Lev XIV. na Svatopetrském náměstí. Na konci kázání pozdravil věřící v 9 jazycích: italsky, francouzsky, anglicky, německy, španělsky, portugalsky, polsky, arabsky a latinsky. Na závěr udělil požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu).
13.-23.4. Alžír, Kamerun, Angola a Rovníková Guineje. 6.-12.6. Španělsko (Madrid, Barcelona), Tenerife a Kanárské ostrovy.
.
