Církevní historie (katolická)

 Vzdoropapežové

X: "papežka" Jana-Johanna v letech 855-858 a Donus v roce 972 nikdy nežili, jejich neexistence byla vědecky prokázána.

Sedisvakantističtí papežové - 20. a 21. století     
      (Sedisvakance – sede vacante = prázdný stolec papeže).
 

Ve 20. a 21. století bylo několik vzdoropapežů, které uznali pouze tak zvaní sedisvakantisté. Tyto skupiny lidí jsou mimo římskokatolickou církev. Sedisvakance je doba, po kterou je papežský stolec uvolněn, od smrti posledního papeže, kterého sedisvakantisté uznali za pravého. 
  Některé skupiny se nazývají konklavisté a jsou od sedisvakantistů odděleni, protože si „zvolili“ vlastního „papeže“.  
      Názorový předěl nastal po ukončení 2. vatikánského koncilu v roce 1965, který tradicionalisté označili za modernistický. Od historických vzdoropapežů se sedisvakantističtí papežové liší tím, že je uznalo pouze několik lidí. Katolická církev je považuje za schizmatiky (oddělené).

Reformovaná církev Krista/Apoštolové nekonečné lásky

1. Michael Colin Klement XV. 1950–1968 Kanada 
      *1905 Lorraine. Auguste Michael Maria. V roce 1935 vysvěcený římskokatolický kněz. V roce 1936 uslyšel Ježíšův hlas: „staneš se knězem, biskupem a papežem.“ V roce 1950 oznámil, že ho Bůh korunoval na papeže. V roce 1951 ho papež Pius XII. exkomunikoval. Roku 1960 prohlásil biskup ve Fatimě, že: „příští papež se bude nazývat Klement XV. Pokud si nedá toto jméno, budete všichni vědět, že to není pravý papež.“ 3.6.1963 zemřel papež Jan XXIII. a jeho nástupce Giovanni Battista Montini si dal jméno Pavel VI.  
      Colin se považoval za nástupce Jana XXIII. a v den jeho smrti 3.6.1963 si dal jméno Klement XV. Své sídlo nazýval Little Vatican. Měl 20.000 stoupenců. Zemřel v roce 1968.   

2. Jan Gaston Tremblay Jan Řehoř XVII. 1968 Kanada   
       *1928 Saint Jovite v Quebeku. Jean-Gaston se setkal v roce 1961 s Colinem a ten ho za rok vysvětil na biskupa. V roce 1967 ho Colin uznal za nového papeže a svého nástupce. Sám se prohlásil v roce 1968. Pro odlišení od španělského „vzdoropapeže“ Řehoře XVII. se nazýval Jan Řehoř VII.   

Palmarská katolická církev
       Iglesia Cristiana Palmariana de los Carmelitas de la Santa Faz

1. Klement Dominik y Gómez "sv." Řehoř XVII. 1978-2005 Španělsko, "nástupce" Pavla VI.
       *23.4.1946 Sevilla, +22.3.2005. Clemente Domínquez Guezy y Gómey byl zakladatelem společnosti Orden de los Carmelitas of the Holy Face (Karmelitánský řád od Svaté tváře). Na římskokatolického kněze vysvěcen 1.11.1975 vietnamským arcibiskupem Petrem Martinem Ngo-Dinh-Thucem (1897-1984), žijícím v Itálii, který ho 11.1.1976 vysvětil i na biskupa a s ním Manuela Corrala. Thuc byl arcibiskupem diecéze Hué. Za svěcení palmariánům byl Vatikánem exkomunikovám.
  Klement přišel 29.5.1976 při autonehodě o zrak a Panny Maria mu „řekla", že on je povolán bojovat proti ďáblům, kteří ovládli církev.
  Jedna svatá obecná apoštolská palmarská církev (Santa Iglesia Catolica Apostolica y Palmariana) je církev, kterou založil v roce 1978 Klement Goméz, když ve vesnici Palmar de Troya u Sevily se měla údajně zjevovat Panna Maria a odmítala II. vatikánský koncil.
  Během několika měsíců "vysvětil" 91 "biskupů", kteří ho spolu se členy církve „zvolili“ papežem. On sám prohlásil, že Bůh mu po smrti Pavla VI. (+6.8.1978) dal papežské pomazání a stal se nástupcem Pavla VI., kterého uctívá Palmarská církev jako mučedníka. 6.8.1978 se Palmarská církev odtrhla od římskokatolické církve.
   „Vidění" pokračovala a on se dozvěděl, že byl vyvolen a pomazán za papeže. Jeho stoupenci ho považovali za posledního ze čtyř velkých proroků: Abraham, Mojžíš, sv. Jan Křtitel a Řehoř XVII. "Kanonizoval" 1400 osob, mezi nimi Francisca Franka, Adolfa Hitlera, Kryštofa Kolumba a další.
   V roce 1997 přiznal, že porušoval celibát, opíjel se a pořádal honosné hody.
  Goméz zemřel ve věku 58 let. Po jeho smrti se stal vzdoropapežem Manuel Alonso Corral-Petr II. ze Španělska, kterého Goméz jmenoval svým nástupcem.

2. Manuel Alfons Corral Petr II. 2005-2011 Španělsko    
    Manuel Alonso Corral, *1934/5, +15.7.2011, právník. V roce 1975 vstoupil do řádu Svaté tváře. 26.3.2005 byl korunován nástupce vzdoropapeže Řehoře XVII. Manuel Alonso Corral, který si dal jméno Petr II. Palmariánská církev tvrdila, že Řehoř XVII. bude ukřižován za Jana Pavla II. a po něm nebude pravý papež. Předpovědi se nesplnily a dalším „papežem” se stal Petr II.
    V roce 1975 byl Manuel vysvěcen na kněze a 1.11.1976 na biskupa katolickým arcibiskupem Petrem Martinem Ngo-Dinh-Thucem. Thuc bez souhlasu Svatého Stolce vysvětil další 4 biskupy a byl exkomunikován. Kanonizoval svého předchůdce Řehoře XVII.
    Corral zemřel v roce 2011. Po něm nastoupil Řehoř XVIII.

3. Sergej Ježíš Maria Fernández Ginés y Martinez Řehoř XVIII.    2011-2016 Španělsko    
   *1.7.1959. Sergio Jesús María Hernández Ginés. Původně španělský armádní důstojník. Stal se sekretářem Petra II. a po jeho smrti byl zvolen 16.7.2011 "papežem". Řehoř XVIII. vyjmenoval v dubnu 2016 svého nástupce: Josefa Elisea Marii Odermatta.
    22.4.2016 náhle rezignoval, opustil Palmarskou církev, aby se mohl oženit s bývalou řeholnicí Niemesou Trivedimovou. Později se vrátil do římskokatolické církve a jeho nástupce ho za to exkomunikoval.

4. Josef Eliseus Maria Odermatt Petr III.  2016 - Španělsko    
      Josef Marek Odermatt *13.3.1966 ve Stansu v Nidwaldenu, Švýcarsko. V roce 1985 se stal karmelitánem a přijal řeholní jméno Eliseus Maria. V letech 1985-2003 působil jako misionář v Jižní Americe. 22.4.2016 nastoupil do úřadu po svém předchůdci "Řehoři XVIII.", který ho do funkce jmenoval.  
  Členů palmarské církve je po celém světě 5.000 a "Petr III. je často navštěvuje na svých "apoštolských cestách" po Evropě i v USA. Nejvíce jich vykonal v roce 2018.
 Zajímavostí v palmarském kalendáři je Svatý týden, který začíná 20.3. (Květná neděle) a končí 27.3 (Velká neděle vzkříšení) bez ohledu na den v týdnu.
  Na fotografii je "Petr III." ve slavnostním panovnickém rouchu, jako "hlava církevního státu" s tiárou, trojitým "papežským" křížem a velikým prstenem na pravé ruce. Stojí před zlaceným trůnem. Všechny "papežské" insignie zdědil po svém předchůdci, kterého exkomunikoval za návrat do římskokatolické církve a jeho činy prohlásil za neplatné.

Církev latinského tridentského obřadu /
     Náboženské shromáždění Neposkvrněné Panny Marie Královny

František Konrád Schuckardt Hadrián VII. 1984 Washington DC., USA   
      *20.7.1937 Seattle, +5.11.2006. Francis Konrad se po studiu na vysoké škole zapsal do semináře, ale nenastoupil kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Učil na střední škole a pracoval jako lingvistický analytik. Tvrdil, že měl zjevení Panny Marie, která ho určila za nového papeže.
      Po roce 1967 zkritizoval reformy v církvi. Vysvěcen 28.10.1971 na kněze starokatolickým biskupem Danielem Brownem a ten ho 1.11.1971 vysvětil na biskupa. Svými příznivci byl „zvolen papežem“ a přijal jméno Hadrián VII. 

Nová církev Svatého Srdce Ježíšova

Gino Frediani Emanuel I. 1973 – 1984 Itálie      
       původně římskokatolický kněz.

Konklávistické hnutí - Pravá katolická církev

David Allen Bawden Michael I. 1990 Kansas, USA 
      * 22.9.1959 Oklahoma City, +2.8.2022. Pokřtěn 18.10.1959 v římskokatolickém kostele Krista Krále v Oklahomě. Jeho matka vyučovala náboženství podle tridentského katechismu na základní škole. V roce 1970 měla začít vyučovat podle katechismu vydaného 2. vatikánským koncilem, ale pokračovala v tradičním katechismu a školu musela opustit. Se skupinou dalších matek vyučovaly na ulici, později v tradicionalistické kapli v Oklahomě City.  
      V listopadu 1971 se rodiče rozhodli, že zůstanou u tradiční mše. V roce 1976 se setkali s tradicionalistickým knězem P. Earlem Lucianem Pulvermacherem OFMCap., který v tomtéž roce odešel ze FSSPX (Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X. = Kněžské bratrstvo sv. Pia X. – tradicionalisté) a byl v roce 1998 „zvolen papežem“ jako Pius XIII. V roce 1977 vstoupil David v Econe do semináře FSSPX. Studium nedokončil, a 5.3.1981 ze semináře odešel, protože podle něho je FSSPX nekatolická, kacířská sekta. Teologii studoval individuálně.  
      16.7.1990 svolal do Belvue v Kansasu konkláve, na kterém se sešlo 6 osob: on, jeho rodiče (Kennett a Klára Bawdenovi), manželé Huntovi a Tereza Stanfillová-Bennsová. Byl „zvolen papežem“ a dal si jméno Micheal I., aby pod ochranu sv. archanděla Michaela svěřil záchranu církve.
  V roce 1992 napsal modlitební knihu, včetně modliteb za obnovení tradiční mše. V roce 2006 prohlásil, že chce získat kněžské a biskupské svěcení od osoby, která uzná jeho volbu papežem. Kanadský starokatolický biskup Dennis Robinson mu slíbil, že ho vysvětí, ale nikdy se nesešli. Tereza Stanfillová-Bennsová v roce 2007 stáhla svou podporu a prohlásila, že se laici nemohou podílet na papežské volbě, a že laik nemůže být zvolen papežem.  
   Nemá kněžské svěcení, které mu brání slavit mši a udělovat svátosti. V roce 2013 měl asi 30 stoupenců. Soukromě už mnoho let pracuje v obchodě při opravách nábytku. Ve znaku má heslo: GLORIA IN EXCELSIS DEO = Sláva na výsostech Bohu (chvalozpěv andělů nad Betlémem).  

Viktor von Pentz Linus II. 1994 Velká Británie  
      *1953 Jižní Afrika. Pocházel z německo-irské rodiny, ale od dětství žil v Anglii. Studoval v USA v semináři SSPX. Vysvěcen ukrajinským biskupem v byzantském obřadu. 28.6.1994 se v Assisi sešlo 20 biskupů z 12 zemí (Rusko a další bývalé republiky SSSR) a "zvolili" ho za papeže. "Intronizován" a korunován tiárou 29.6.1994 na svátek sv. apoštola Petra (a Pavla) ve staré kamenné kapli, kde se údajně narodil sv. František.
      30.6.1994 navštívil s nově jmenovanými biskupy a kardinály (všichni v civilu) basiliku sv. Petra ve Vatikánu a basiliku sv. Jana v Lateránu Bylo jim však italskou policií zabráněno, aby Lina II. provolali veřejně papežem. 7.11.1998 byl v Londýně "vysvěcen na biskupa" Emmanuelem Korabem, který byl vysvěcen na biskupa při tomtéž obřadu římskokatolickým arcibiskupem Pierre Martinem Ngo Dinh Thuc z Vietnamu. Sídlil v Hertfordshire v Anglii. 

Earl Lucián hrabě Pulvermacher Pius XIII. 1998 – 2009 Montana, USA    
       *20.4.1918 Rock ve Wisconsinu, +30.11.2009 Springdale ve Washingtonu. Pokřtěn 28.4.1918. Pocházel z hraběcí rodiny z 9 dětí a jeho tři bratři se stali římskokatolickými kněžími. On sám vstoupil v roce 1942 ve věku 24 let do kapucínského řádu OFMCap., kde přijal jméno Lucian. 5.6.1946 byl vysvěcen na římskokatolického kněze. Stal se kaplanem a farářem ve farnosti Milwaukee. V letech 1948–1970 byl misionářem v Japonsku a 1970–1976 v Austrálii.  
   V roce 1965 se netajil rozčarováním nad změnami po 2.vatikánském koncilu a odmítl sloužit v Ordo Novus (nový řád). V r. 1976 vystoupil z řádu a vrátil se do USA. Stal se knězem Latinské tradicionalistické církve, ale po 8 měsících opustil tradiční hnutí, protože zjistil, že není dost katolické. V roce 1990 odmítl uznat „papežskou volbu Michaela I.“.
      V létě 1998 se setkal s německým knězem, který mu nabídl svolat konkláve za účasti tří laiků. Jeden z laiků byl nejdříve „zvolen děkanem“, který volbu řídil. Volba se konala 24.10.1998, byl „zvolen papežem“. 
      Dal si jméno Pius XIII., protože za posledního právoplatného papeže považoval Pia XII. (+9.10.1958). Původně uvažoval nad jménem Petr II. Dal si vytvořit "papežský" erb do kterého vložil znak kapucínů a pod znak umístil heslo: UT OMNES UNUM SINT = aby všichni jedno byli. Sám Lucian jmenoval 8.11.1998 sedm laiků za kardinály. Jeden z nich byl Gordon Bateman, kterého 13.6.1999 „vysvětil na kněze“. 20.6.1999 ho „vysvětil na biskupa“.
      Za 14 dní 4.7.1999 od Gordona Batemana přijal „biskupské svěcení“. Založil obvod soukromých kaplí po USA. Přejmenoval Konklávistické hnutí a vyhlásil, že je to „Pravá katolická církev", a až do konce života sloužil jako nezávislý tradicionalistický kněz, nezařazený do žádné církevní společnosti. Jedna z jeho rodných sester Theresa Gutenbergerová mu vedla domácnost v jeho malém domě, který nazýval Vatikán II. Až do své smrti žil velice asketicky.  

Vzdoropapežové různých nezávislých "katolických" církví

František Valerián Vestini Valerián I. 1990 Chieti, Itálie
      Za "papeže" se prohlásil v roce 1990.

Chester Olszewski Petr II. 1977–1980 Pennsylvanie, USA   
      kněz episkopální církve.

Aimé Baudet Petr II. 1978 Belgie          

Petr Henri Bubois Petr II. 1990 Belgie       

Timotej Blažej Ahitler Jan XXIV. 1991 – 1998 Keňa  
      *1941. Timothy Blasio sídlil v Lake Victoria v Keni. Kombinoval ultrakatolickou víru a náboženství s africkými šamanskými domorodými prvky. Za posledního pravého papeže uznal Jana XXIII.   

Julius Tischler Petr II. 1995 Německo 
      Fotografie je z "korunovace" Julia Tischlera, který si dal jméno Petr II. V ruce drží trojramenný "papežský" kříž a na hlavě má tiáru. Na pravé ruce má prsten. Všechny tři insignie si dal zhotovit na vlastní náklady.    

Petr Petr II. 1995 Itálie    

Mořic Achieri de Le Perreux - Král I.-Petr II. 1995 Francie  
      Maurice se usídlil v Paříži, ale přes léto pobýval ve svém rodišti Le Perreux.  Původně si dal "papežské" jméno Král I. a dal tím najevo, že ho vyvolil Kristus Král. Jméno si z pokory později změnil.

Vilém Kamm Petr II. Říman 1995 Austrálie  
      1950 Kolín nad Rýnem. William od roku 1968 měl „slyšení“ hlasů od Boha a Panny Marie. v roce 1985 založil Řád sv. Charbela (Šarbela) pro 84 dívek. Všechny měly být jeho tajemnými manželkami, aby vytvořil novou čistou rasu. Tvrdil, že je součástí římskokatolické církve. V roce 2003 byl „biskupem“ Malcolmem Broussardem „vysvěcen na jáhna“.
      Vydal prohlášení o svých proroctvích, která měl od 2. světové války. Uznal zvolení papeže Jana Pavla II. a tvrdil, že byl vybrán Bohem i papežem za jeho jediného nástupce. Po smrti Jana Pavla II. uvedl, že se stane nástupcem Benedikta XVI. a po jeho odstoupení uznal papeže Františka.

Reinaldus Michael Benjamins Řehoř XIX. 2001 New York, USA    
      V roce 1983 ho papežskou tiárou „korunovali“ andělé, ale „papežem“ se stal až v roce 2001.  

Robert Carnevale Jan XX. 2005 Itálie   
      Roberto    

Josef Josef I. 2005 Lucern, Švýcarsko   

Sedisvakantistická katolická církev

1. Oskar Michaelli Lev XIV. 2006 – 2007 Angouleme, Francie   
      +14.2.2007. 24.3.2006 „zvolen“ 34 sedisvakantistickými biskupy. Jeho nástupcem se stal biskup Jan Křtitel Bonetti.     

2. Jan Křtitel Bonetti Inocenc XIV. 2007 Argentina   
      Juan Bautista zvolen 14.2.2007, odstoupil 29. 5.2007 a ustanovil svého nástupce Alexandra Tomáše Greika. 

3. Alexandr Tomáš Greico Alexandr IX. 2007 Argentina      

4. Esteban Pablo Falcionelli Pius Štěpán 2009 - 2010 Buenos Aires, Argentina  
      *19.11.1953, enolog (znalec vína). Prohlásil se „papežem", ale v roce 2010 byl „sesazen", protože uznal papeže Benedikta XVI. a odstoupil ze svého "úřadu".