VATIKÁN a SVATÝ STOLEC
VATIKÁN
Vatikánský Městský stát, Městský stát Vatikán
Vaticanus mons=věštecká hora, hadačský vrch, pahorek. Jeden ze sedmi pahorků Říma, na kterém byla etruská nekropole. Císař Caligula (= botička, Gaius Caesar Augustus Germanicus, 12-41 po Kr.) zde nechal vybudovat cirk (circus), který se za císaře Nera (Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus, vlastním jménem Lucius Domitius Ahenobardus, 54-68 po Kr.) stal místem poprav prvních křesťanů. Na tomto pahorku byl ukřižován a pohřben sv. apoštol Petr. Nad jeho hrobem byl během staletí postaven velechrám sv. Petra (basilika 324-329, gotický chrám 13. století, současný velechrám 1505-1629).
Vatikán je teokratický (boží vláda) stát. Panovníkem je volený římský biskup-papež, který je zástupcem Ježíše Krista a nástupcem apoštola sv. Petra. Státní představitelé a činitelé jsou kardinálové různých národností.
Vatikán má rozlohu 0,44 km2 (42,255 km2 Václavské náměstí v Praze) a asi 1000 stálých obyvatel. Území Vatikánu je uvnitř Říma a tvoří ho Svatopetrské náměstí, basilika sv. Petra, Sixtinská kaple, Apoštolský palác s dalšími budovami, vatikánská muzea a vatikánské zahrady. V zahradách jsou další budovy.
Jedna z nich je Palác vlády. 
Budovu návrhl architekt Giuseppe Momo, postavena v letech 1927-1931. Měla sloužit jako kněžský seminář. Po vzniku Vatikánského státu byla určena za sídlo vlády. Před palácem je z květin vytvořen znak vládnoucího pontifika (na fotografii z roku 2005 znak 266. papeže Benedikta XVI.). Na plánku je to budova za velechrámem sv. Petra.
Další území je exteritoriální (mimo území Vatikánu) a zahrnuje čtyři papežské basiliky: sv. Jan v Lateránu, Panna Maria Větší, sv. Pavel za hradbami a sv. Vavřinec za hradbami v Římě a papežské letní sídlo ve městě Castel Gandolfo (25 km od Říma).
Papežský stát existoval na Apeninském poloostrově od roku 755 do roku 1870, kdy italská armáda dobyla Řím a vyhlásila ho hlavním městem sjednoceného Italského království. Církevní stát byl obnoven 11.2.1929 podpisem Lateránské smlouvy mezi 260. papežem Piem XI. a Italským královstvím. Smlouvu podepsal státní sekretář Svatého Stolce Pietro kardinál Gasparri a premiér Itálie Benito Mussolini.
Název státu Vatikán označuje výsostné území Svatého Stolce, který je subjektem mezinárodního práva. Vatikán je název církevního státu a vydává státní dokumenty. Svatý Stolec je označení úřadu papeže (římského biskupa) a církevních úřadů (Curiae-kurie). Oba názvy většinou splývají a používají se pro označení Církevního nebo Papežského státu (podobně jako v České republice splývá název pro úřad prezidenta a Hrad).
Status civitatis Vaticanus – SCV (latinsky)
Statto della Cittá del Vaticano (italsky)
Městský stát Vatikán (stát Vatikánského města)
Úřady státu Vatikán
Papežská komise pro Městský stát Vatikán
Guvernát (Governatorát) Městského státu Vatikán
Vatikánská banka
Vatikánská observatoř
Generální vikář Jeho Svatosti pro Vatikánské město
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Základní zákon (Ústava) Vatikánského městského státu:
vydal 1.2.2001 papež sv. Jan Pavel II. a zrušil ústavu z roku 1929.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Státní svátky Vatikánu:
8.12. (slavnost) Neposkvrněné Početí Panny Marie.
25.12. (slavnost) Narození Páně (Narození Ježíše Krista).
26.12. (svátek) Sv. Štěpán, prvomučedník.
1.1. (slavnost) Matky Boží Panny Marie.
6.1. (slavnost) Epiphanie (Zjevení Páně, svatých Tří králů).
11.2. (1929) Výročí založení Městského státu Vatikán,
den nezávislosti na Itálii.
13.3. Den zvolení Jeho Svatosti
(Františka v roce 2013, pohyblivý státní svátek,
mění se s nově zvoleným papežem).
19.3. (slavnost) Sv. Josef, Pěstoun Páně
(patron Vatikánu).
--- Pondělí anděla
(velikonoční pondělí, pohyblivý státní svátek).
23.4. Sv. Jiří (jmeniny Svatého Otce Františka - Jorge /Jiří/,
křestní jméno papeže,
pohyblivý státní svátek podle jména nového papeže).
1.5. Sv. Josef, Dělník (patron Vatikánu).
29.6. (slavnost) Sv. Petr a Pavel, apoštolové
(patroni Vatikánu a města Říma).
Hlavní státní svátek Vatikánu.
15.8. (slavnost) Nanebevzetí Panny Marie.
8.9. Narození Panny Marie.
29.9. (slavnost) Sv. archanděl Michael
(patron Vatikánu).
1.11. (slavnost) Všech svatých.
Velké církevní svátky a slavnosti patří mezi dny volna pro většinu zaměstnanců Vatikánu.
Volno se netýká papeže, biskupů, kardinálů a gardistů ve službě.
Patroni Vatikánu:
sv. Petr a Pavel,
sv. archanděl Michael a sv. Josef (oba od 21.7.2013).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Státní symboly Vatikánu
Státní znak Městského státu Vatikán je zvláštní tím, že se mění po papežské volbě. Státním znakem je vždy znak panujícího pontifika. Současným znakem Vatikánu je znak papeže Františka.
Při změně papeže na svatopetrském stolci dochází také ke změně všech znaků vatikánské státní reprezentace ve Vatikánu a na Apoštolských nunciaturách.
Na svátek Panny Marie Fatimské 13.5.2023 vydal papež František Motu proprio (z vlastní iniciativy) s platností od 7.6.2023, kterým upravil státní vlajku (tiára nemá červený vnitřek), státní pečeť (tmavá kresba) a státní znak Vatikánu (stříbrný/bílý vnitřek tiáry, viditelné tři křížky na fimbriích, zlatostříbrné cingulum). 
Původní vlajka Papežského státu byla červená (symbol Kristovy krve). Ta se později stala vlajkou města Říma. V baroku se začaly vyvěšovat vlajky červenožluté (krev a svatozář Krista), později červenožlutobílé (krev, svatozář, nevinnost Krista), které se používaly do roku 1808. Po francouzské revoluci a obsazení Říma císařem Napoleonem I., odstranil papež Pius VII. červený pruh. V některých pramenech je uvedeno, že: „na protest proti Napoleonově okupaci papež nahradil červenou barvu papežské kokardy barvou stříbrnou“, a vrátil se k základní barevné symbolice klíčů sv. Petra.
V letech 1808–1848 byla vlajka žlutobílá. Před obnovou státu 11.2.1929 rozhodl o barvách vlajky 260. papež Pius XI. a ponechal barvy z 19. století.
K tomuto rozhodnutí přispěl jeden z kardinálů, který podal vysvětlení podle Danteho Božské komedie, kde boží anděl měl dva klíče od nebeského království: „jeden zlatý a druhý stříbrný“. Klíče jsou symbolem duchovní moci, podle slov, která řekl Ježíš Petrovi: „Tobě dám klíče od Božího království. Co svážeš (zakážeš: mlčet je zlato) na zemi, bude svázáno i na nebi a co rozvážeš (dovolíš: mluvit je stříbro), bude rozvázáno i v nebi.“ (Mt 16,19).
Státní pečeť zobrazuje dva zkřížené klíče sv. Petra svázané cingulem a nad nimi tiáru s fimbriemi. Opis: STATO DELLA CITTÁ DEL VATICANO (Stát a město Vatikán). Obvod pečeti je zdoben perlami.
znak Vatikánu do roku 2022 znak Vatikánu do roku 1978
(koňský štít)
znak Vatikánu od 7.6.2023
Státní znak Vatikánu: na červeném štítu dva zkřížené klíče sv. Petra, spojené pravým stříbrným a levým zlatým cingulem (provazem, do roku 2022 červeným), kosmý levý je stříbrný–rozvazovací (mluvit je stříbro), šikmý pravý klíč je zlatý–svazovací (mlčet je zlato). Klíče ve státním znaku jsou v opačných barvách než ve znaku papeže. Nad nimi je papežská tiára, která je symbolem panovnické moci papeže. Stejný znak je i vatikánské vlajce.
Na svátek Panny Marie Fatimské 13.5.2023 vydal papež František Motu proprio (z vlastní iniciativy) s platností od 7.6.2023, kterým upravil 
státní vlajku (tiára nemá červený vnitřek), státní pečeť (tmavá kresba) a státní znak Vatikánu (stříbrný/bílý vnitřek tiáry, viditelné tři křížky na fimbriích, zlatostříbrné cingulum).
Po zvolení nového papeže se stává státním znakem Vatikánu jeho erb podložený svatopetrskými klíči. Nad znakem je papežská (biskupská) mitra v stříbrné barvě tiáry, na ní zlatý trojitý kříž se zkráceným kůlem a třemi břevny.
Státní znak Vatikánu
a Jeho Svatosti papeže Františka
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SVATÝ STOLEC
Svatý Stolec (dřívější titul Svatá Stolice se od poloviny 20. století nepoužívá).
Sancta Sedes (latinsky)
Santa Sede (italsky)
Svatý Stolec (Apoštolský Stolec) je hlavním úřadem Římské kurie a papeže (římského biskupa) pro katolíky latinského (římského) a východního (řeckého) ritu (obřadu). Dokumenty Svatého Stolce jsou vydávány latinsky, stát Vatikán vydává dokumenty v italštině.
Svatý Stolec je subjektem mezinárodního práva a vydává diplomatické pasy. Stát Vatikán vydává pasy pro všechny své občany.
Stolec svatého Petra 22.2., původně připomínka smrti sv. Petra, protože nebyl znám datum jeho smrti. Pohanští Římané měli zvyk, který převzali i křesťané, že v den výročí smrti nechali u stolu jedno volné sedadlo (sedes) po zemřelém. Toto Petrovo "sedes"-katedru nechávali i u oltáře v katakombách. Později bylo sedadlo přeneseno do svatopetrského velechrámu, kde je uloženo pod katedrou sv. Petra.
Papežský úřad má podle tohoto Petrova sedadla (sedes) oficiální název Sancta Sedes = Svatý Stolec. Někdy bývá Svatý Stolec v běžné terminologii zaměňovaný za pojem Městský stát Vatikán.
1) Znak Svatého Stolce: na červeném štítu dva klíče svázané zlatým (do roku 2022 červeným) cingulem, nad nimi je tiára. Klíč kosmý pravý je zlatý–svazovací (mlčet je zlato), šikmý levý klíč je stříbrný–rozvazovací (mluvit je stříbro).
Znak bez erbu papeže používají všechny státní úřady Svatého Stolce a Vatikánu.
2) Papežský znak: dva zkřížené klíče spojené červeným cingulem (provazem) s opačnými barvami než na státním znaku. Kosmý levý je zlatý–svazovací (mlčet-zlato), šikmý pravý klíč je stříbrný–rozvazovací (mluvit-stříbro). Přes klíče se pokládá štít s erbem papeže (po dobu jeho pontifikátu) a celý znak se stává státním znakem Vatikánu.
Nad erbem papeže nahradila v roce 2005 tiáru biskupská mitra.
-------------------------------------------------------------------------------
Nejstarším papežským erbem je rodový štít 177. pp. Inocence III. (1198-1216).
Nejstarším papežským znakem je znak 198. pp. Benedikta XII. (1334-1342).
Nejstarší papežský znak je na obraze 199. pp. Klementa VI. (1342-1352).
Papež nenosil štít v ruce, protože nebyl válečník. Znak si dávali papežové na italský štít zv. koňský, který byl připevňován koni na čelo. Poslední papež, který použil znak na koňský štít byl 264. papež Jan Pavel I. (1978).
---------------------------------------------------------------------------------
Papežská hymna
Text písně Full in the panting heart of Rome, God Bless our Pope (Plný dychtivostí v srdci Říma, Bůh žehnej našemu papeži) napsal v roce 1850 westminsterský arcibiskup Nicholas Patrick Stephan kardinál Wiseman.
----------------------------------------------------
Mikuláš Patrik Štěpán, *3.8.1802 Sevilla, Španělsko, +15.2.1865 Portman Square, Londýn-Anglie. Rodiče byli Irové. Otec James (+1805), obchodník v Waterfordu (Irsko) a Seville, matka Xaviera roz. Strange z Waterfordu. Po smrti otce se s matkou přestěhoval do Waterfordu.
V letech 1818-1825 studoval na anglické koleji v Římě, kde byl 10.3.1825 vysvěcen na kněze a v roce 1827 se stal kazatelem pro anglicky mluvící obyvatele Říma. Papež Lev XII. ho jmenoval profesorem orientálních jazyků a svěřil mu sbírku arabských rukopisů ve Vatikánu. Roku 1840 vysvěcen na biskupa. 1847 se stal koadjutorem biskupa Walshe v Londýně.apoštolským vikářem a 29.9.1850 byl jmenován kardinálem. 11.11.1850 se stal prvním arcibiskupem Westminsteru po obnovení katolických diecézí v Anglii.
Po smrti byl pohřben na katolickém hřbitově Panny Marie v Kensal Green, odkud byl 30.1.1907 převezen a pohřben v kryptě nové westminsterské katedrále Drahocenné krve našeho Pána Ježíše Krista (stavba 1895-1903).
"Náboženství nemá většího nepřítele nad nevědomost, a tohoto nepřítele má porážet každý člověk pravých a upřímných náboženských zásad. Je tedy povinností každého křesťana, aby zasvětil studiím co možno nejvíce času." Nicholas Patrick Stephan kardinál Wiseman.
-------------
Text písně "In aeterna urbe Roma (Ve věčném městě Římě)" upravil Mikuláš Patrik Štěpán Wiseman ve Skotském žaltáři z roku 1615 pod názvem Full in the panting heart of Rome.
Full in the panting heart of Rome beneath the apostle’s crowning dome.
From pilgrim’s lips that kiss the ground, breathes in all tongues one only sound:
God bless our pope, God bless our pope,
God bless our pope, the Great the good!
The golden roof, the marble walls, the Vatican’s majestic halls,
The note redoubles, till it fills with echoes sweet the seven hills.
God bless our pope, God bless our pope,
God bless our pope, the Great the good!
Then surging through each hallowed gate, where martyrs glory, in peace await
It sweeps beyond the solemn plain, peals over Alps, across the main.
God bless our pope, God bless our pope,
God bless our pope, the Great the good!
From torrid south to frozen north, the wave harmonious stretches forth,
Yet strikes no chord more true to Rome’s, than rings within our hearts and homes.
God bless our pope, God bless our pope,
God bless our pope, the Great the good!
Plný dychtivosti v srdci Říma, pod vrcholem kopule je apoštol.
Ze rtů poutníka, které políbí zemi, dýchá do všech jazyků jen jeden zvuk:
Bůh žehnej našemu papeži. Bůh žehnej našemu papeži.
Bůh žehnej našemu papeži. Velký, dobrý (Bůh).
Zlatá střecha, mramorové stěny, vatikánské majestátní haly,
Notami se zdvojnásobí, dokud se nenaplní sedm kopců sladkými ozvěnami:
Bůh žehnej našemu papeži. Bůh žehnej našemu papeži.
Bůh žehnej našemu papeži. Velký, dobrý (Bůh).
Pak rychle prochází každou posvátnou bránou, kde mučedníci slávu v míru čekají.
Umetá dál za slavnostní pláň a vyzvání přes Alpy, přes hlavní (cestu):
Bůh žehnej našemu papeži. Bůh žehnej našemu papeži.
Bůh žehnej našemu papeži. Velký, dobrý (Bůh).
Z horkého jihu na zamrzlý sever se harmonicky vlna táhne,
Přesto nepůsobí žádný akord věrnější Římu, než zazvoní v našich srdcích a domovech.
Bůh žehnej našemu papeži. Bůh žehnej našemu papeži.
Bůh žehnej našemu papeži. Velký, dobrý (Bůh).
Národní papežské hymny začaly vznikat po I. vatikánském koncilu (1869-1870), kdy věřící projevovali podporu papeži katolické církve.
Slovenská papežská hymna "V sedmobrežnom kruhu Ríma, kde sa Petra chrám vypína", byla poprvé zapsána ve zpěvníku Andreje Ľudovíta Radlinského v roce 1875 z maďarské (uherské) papežské hymny "Hol szent Péter sírba téve (Tam, kde je hrob svatého Petra)" z roku 1857, kterou z latiny do maďarštiny přeložil právník a gymnaziální profesor Antal Gyurits, 1858 text zhudebnil Antal Feley, učitel hudby v Pešti (Budapešť).
Kancionál-společný zpěvník českých a moravských diecézí (od roku 1973), autor papežské hymny: M. Wiseman (M.-Mikuláš=Nicholas).
Český text "Tam, kde strmí Církve týmě", v nové úpravě "Tam, kde strmí Církve skála", napsal v roce 1875 Josef Antonín Šrůtek (*2.9.1822 Náchod, +21.6.1901 Hradec Králové), 25.7.1846 vysvěcen na kněze, spisovatel, novinář, královéhradecký kronikář (zápisy psal výhradně česky), 1890 kanovník arcijáhen a arciděkan kapituly u Sv. Ducha (Josef Antonjn Šrůtek, kněz cjrkevnj, protokollista a expeditor biskupské konsistoře w Hradci Králowé, aud bratrstwa Dědictwj Swatojanského w Praze, Dědictwj sw. Cyrilla a Methoda w Brně a redaktor Školnjka, 1852). Josef Antonín Šrůtek byl prasynovec litoměřického biskupa Josefa Františka Hurdálka (1747-1833).
Hudbu k českému textu složil Jan Nepomuk Škroup (*15.9.1811 Osice u Pardubic, +5.5.1892 Praha-Královské Vinohrady), kapelník Stavovského divadla, 1831-1835 učitel v rodině knížete Trauttmansdorffa. 1836-1845 regenschori u Křižovníků v Praze a druhý kapelník Stavovského divadla, 1846-1888 dómský regenschori a kapelník u sv. Víta. Mladší bratr Františka Serafa Jana Škroupa, skladatele hudby české státní hymny Kde domov můj. Pohřben na Olšanech. Janův první syn Zdenek Hans Skraup (1850-1910) byl rakouský chemik, druhý syn Karel (1851-1909) se stal režisérem Stavovského divadla v Praze a ředitelem divadla v německém Erfurtu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Píseň "Bývali Čechové" je nejznámější světskou skladbou Jana Nepomuka Škroupa na slova Václava Jaromíra Picka (1812-1869).
Bývali Čechové statní jonáci, bývali rekové, muži co květ.
Bývali, bývali, válčili, zpívali, tak je znal svět.
Čechové, Čechové, jak se měníte, buďte zas rekové, jak vás znal svět.
Rekové v smýšlení, lásce a dychtění, pro vlasti květ.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Český text: Josef Antonín Šrůtek, 1875
(v závorce úprava v roce 1910).
1) Tam, kde strmí Církve týmě, v staroslavném Věčném Římě,
z národů všech jazykové /souhlasejí (svorně pějí) v písni nové: .....
(jméno papeže) Bože, chraň a zachovej.
2) Sedmi chlumů báně zlaté, vatikánské síně svaté,
hroby svatých v širém kraji ozvěnou se otřásají: ...
3) Velebně náš zpěv se vznáší nad oblohou země naší.
Po rovinách, moři, lese, k Římu prosby hlas se nese: ...
4) Pohlížíme k vám též vzhůru, pějte s námi /v lásky (v jednom) kůru,
/rozněťte nás (pomozte nám) nebešťané, ať náš zpěv zde neustane: ...
Do refrénu české papežské hymny se vkládá jméno pontifika.
Za pontifikátu Lva XIII. refrén: Bože, Ty Lva Třináctého, žehnej a nám zachovej.
Za pontifikátu Pia X. refrén: Bože Pia Desátého, žehnej nám a zachovej.
Benedikt XV.: Benedikta Patnáctého, žehnej Bože, zachovej.
Pius XI.: Bože Pia Jedenáctého, žehnej nám a zachovej.
Pius XII.: Bože Pia Dvanáctého, žehnej nám a zachovej.
V českém Kancionálu vydaném v roce 1956 nebyla Papežská hymna vytištěna z politických důvodů. Papežem byl Jan XXIII.
Jan XXIII.: Jana Třiadvacátého, Bože, chraň a zachovej.
Pavel VI.: Svatého nám Otce Pavla, Bože, chraň a zachovej.
(Kancionál 1973, str.402, č.931, Písně příležitostné/
Kancionál 1977, str.23, č.931, Obecné písně ke mši).
Refrén v českém kancionálu (z roku 1983): „Svatého nám Otce, Bože, v lásce chraň a zachovej.“, byl vytisknut jako náhradní text, aby se po zvolení nového papeže nemusely tisknout nové kancionály. Tím se při zpěvu české papežské hymny "zapomnělo" do refrénu vkládat aktuální jméno pontifika.
Jan Pavel II.: Papeže nám Jana Pavla, Bože, chraň a zachovej.
https://www.youtube.com/watch?v=HmLDMRC73iY
(čas 2:46:44. Svatý Otec Jan Pavel II. 21.4.1990 na Letné).
Benedikt XVI.: Benedikta Šestnáctého, Bože, chraň a zachovej.
František: Papeže Františka, Bože, v lásce chraň a zachovej.
Česká papežská hymna (:
Tam, kde strmí Církve skála, jak od časů Petra stála,
v přepamátném věčném Římě, všechen svět se spojil v hymně,
/: Papeže Františka, Bože, v lásce chraň a zachovej:/
Všechny sbory nebešťanů proste s námi za ochranu,
pro Kněze jenž k spáse lidí, Petrův koráb moudře řídí,
/: Papeže Františka, Bože, v lásce chraň a zachovej:/
Papežská hymna v byzantskoslovanském obřadu:
Hdi Petra svjata mohila, tam zvučit molitva mila.
Iz ust tysjač i tysjačej, himn rozličnych rodov ľudej.
/:Bože chraň Svjataho Otce, Christova namistnika:/
Kde Petra svatá mohyla, tam zvučí modlitba milá.
Z úst tisíc i tisíců, hymna různých rodů lidských.
Bože chraň Svatého Otce, Kristova náměstka.
Státní hymna Vatikánu (současná):
Hymnus et modus militaris Pontificalis
(Hymna a píseň vojáků papežských).
Marche Pontificale
(hymna papežské švýcarské gardy).
Hudba 1869: Carolus Gounod (*17.6.1818 Paříž, +18.10.1893 St. Cloud, Francie), který složil Marche Pontificale (Marcia Pontificale = Velekněžský pochod) pro Pia IX. Poprvé zahrána 11.5.1869.
Pius XII. prohlásil 16.10.1949 skladbu za státní hymnu a nahradil hymnu Marche Triumphalis (Marcia Trionfale = Vítězný pochod z r. 1857, autor Viktorin Hallmayer, *5.9.1831 Anthering u Salzburgu, +9.5.1872 Štýrský Hradec, skladatel), která byla hymnickou znělkou 1929–1949.
Text složil v roce 1991 pro papeže sv. Jana Pavla II. (1978-2005) Rafael L´Avagna (*22.10.1918 Savona, Ligurie, +27.10.2015 Řím), herec, skladatel, básník, vysvěcen na kněze 1942.
1) /:O felix Roma, o felix Roma nobilis, o felix Roma, Roma felix, Roma nobilis:/.
Sedes es Petri, qui Christi vicem gerit, sedes es Petri, qui apostolus est pacis.
O šťastný Říme, o šťastný Říme vznešený (šlechetný), o šťastný Říme, Říme šťastný, Říme vznešený.
Sídlo jsi Petra, ty jsi Kristův zástupce (vikář), sídlo jsi Petra, který je apoštol míru.
2) Pontifex tecum erimus omnes nos, Pontifex es magister qui tuos confirmas fratres.
Pontifex, fundamentum ac robur nostrum, Hominumque piscator, pastor es gregis, ligans coelum et terram.
Veleknězi, Ty jsi všechen náš, Veleknězi jsi učitel, který své utvrzuje bratry.
Veleknězi, základe a sílo naše, všech lidí rybář, pastýř jsi stáda, svazuješ nebe a zemi.
3) Petre, Tu es Christi es vicarius super terram, rupes inter fluctus, Tu es pharus ac veritas,
Tu Christi es caritas, Tu es unitatis custos, promptus libertas defensor, in Te auctoritas.
Petře, Ty Krista jsi zástupce na zemi, skála uprostřed vln, Ty jsi maják k pravdě,
Ty Kristova jsi láska, Ty jsi jednoty strážce, připraven svobodu bránit svou autoritou.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hymna do roku 2005 a 2014.
1) /:O felix Roma, o felix Roma nobilis:/. Sedes es Petri, qui Romae effudit sanguinem. Petri, cui claves datae sunt regni caelorum.
O šťastný Říme, o šťastný Říme vznešený (šlechetný).
Sídlo jsi Petra, v Římě tekla jeho krev. Petra, který klíče dostal, jsou království nebeského.
2) /:O felix Roma, o felix Roma nobilis:/.
Sedes es Petri, qui Christi vicem gerit, sedes es Petri, qui apostolus est pacis.
O šťastný Říme, o šťastný Říme vznešený (šlechetný).
Sídlo jsi Petra, ty jsi Kristův zástupce (vikář), sídlo jsi Petra, který je apoštol míru.
R:) /: Pontifex tecum erimus omnes nos, Pontifex es magister qui tuos confirmas fratres.:/
Veleknězi, Ty jsi všechen náš, Veleknězi jsi učitel, který své utvrzuje bratry.
3) Pontifex, Tu successor es Petri, Pontifex, Tu magister es tuos confirmas fratres, Pontifex,
Tu qui Servus servorum Dei, hominumque piscator, pastor es gregis, ligans caelum et terram.
Veleknězi, Ty nástupce jsi Petra, Veleknězi, Ty učitel jsi, posiluješ bratry, Veleknězi,
Ty jsi sluha sluhů Božích, všech lidí rybář, pastýř jsi stáda, svazuješ nebe a zemi.
4) Petre, Tu es Christi es vicarius super terram, rupes inter fluctus, Tu es pharus ac veritas,
Tu Christi es caritas, Tu es unitatis custos, promptus libertas defensor, in Te autoritas.
O Roma nobilis, o felix Roma nobilis.
Petře, Ty Krista jsi zástupce na zemi, skála uprostřed vln, Ty jsi maják k pravdě,
Ty Kristova jsi láska, Ty jsi jednoty strážce, připraven svobodu bránit svou autoritou.
O Říme vznešený, o šťastný Říme vznešený.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3. sloka do roku 2014, upravena na příkaz papeže Františka.
3) Pontifex, fundamentum ac robur nostrum, Hominumque piscator, pastor es gregis, ligans caelum et terram.
Veleknězi, základe a sílo naše, všech lidí rybář, pastýř jsi stáda, svazuješ nebe a zemi.
4. sloka do roku 2005, upravena na příkaz papeže Benedikta XVI.
4) Pontifex, Tu es Christi vicarius super terram, rupes inter fluctus, Tu es pharus in terebris,
Tu pacis es vindex, Tu es unitatis custos, vigil libertas defensor, in Te potestas.
Veleknězi, Ty Krista jsi zástupce na zemi, skála uprostřed vln, Ty jsi maják v mlze (prorážející vzduch),
Ty pokoje jsi obhájce, Ty jsi jednoty strážce, hlídající svobodu obránce svou mocí.
5. sloka zrušena v roce 2005.
5) Tu Pontifex, firma es petra, et super petram hanc aedificata est Ecclesia Dei.
O felix Roma, o Roma nobilis.
Ty Veleknězi, podpěra jsi skály a na skále té postavena je Církev Boží.
O šťastný Říme, o Říme vznešený.
-------------------------------------------------------------------------------------
Textus antiquus (Evaristus Anversus)
Dřívější text:
Roma, alma parens Sanctorum Martyrumque, Nobile carmen te decete sonorumque, Gloria in excelsis, paternae maiestati. Pax et in terra fraternae caritati.
Říme, živý rodiči svatých mučedníků, šlechetnou píseň tobě sluší se zpívat, sláva na výsostech, otcovská vznešenosti. Pokoj a na zemi bratrská láska.
Ad te clamamus, Angelicum pastorem: Quam vere refers, Tu mitem Redemptorem! Magister Sanctum, custodis dogma Christi. Quod unum vitae, solamen datur isti.
K tobě voláme, andělský pastýři: Jak pravdivě vykládáš, Ty vlídný Vykupiteli! učiteli svatosti, ochránce učení Kristova. Nutný je jeden život, útěcha daru toho.
Non praevalebunt horrendae portae infernae. Sed vis amoris veritatisque aeternae. Salve Roma! In te aeterna stat historia. Inclita, fulgent gloria, Monumenta tot et arae.
Nepřemohou strašné brány pekla, ale síla lásky pravdivé věčně. Buď zdráv Říme! V tobě věčně stojí dějiny, proslavený, zářící slávou památný tolik a prostorný.
Roma Petri et Pauli, Cunctis mater tu redemptis, Lumen cunctae in facie gentis, Mundique sola spes!
Říme Petra a Pavla, celá matka ty výkupná, světlo všechno v tvoření národů světa jediná naděje!
Salve Roma! Cuius lux occasum nescit, Splendet, incandescit,et iniquo oppilat os.
Buď zdráv Říme! Jehož světlo západ nezná, nádherný, vystupující, a nerovností naplňuješ tvář.
Pater Beatissime, Annos Petri attinge, excede Unum, quaesumus concede: Tu nobis benedic.
Otče blažený, roků Petra dosahuješ, vystupuješ jeden, prosíme dej: Ty nám požehnej.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Papežské basiliky (do roku 2008 patriarchální basiliky)
- Papežským kostelem na světě je každá katedrála katolického biskupa.
Chrám Nejsvětějšího (Božského) Spasitele, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty v Lateráně (Lateránská basilika) je hlavní katedrální chrám římského biskupa-papeže.
Basilika sv. Pavla za hradbami, v letech 1215-1964 katedrála latinského alexandrijského patriarchy.
Basilika Panny Marie Větší (Santa Maria Maggiore, Panny Marie u Jesliček, Panny Marie Sněžné), 1099-1964 katedrála latinského antiošského patriarchy.
Basilika sv. Vavřince za hradbami, 451-2008 katedrála latinského jeruzalémského patriarchy.
Velechrám (basilika) sv. Petra ve Vatikánu, 329-1054/1964 katedrála konstantinopolského (cařihradského) patriarchy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Římská kurie - Curia Romana (Papežská kurie, Vláda papežského státu)
Všechny záležitosti od začátku vyřizovala papežská kancelář. Při narůstání správních záležitostí zakládali papežové od 16. století instituce nazvané kongregace (řec.: grex=stádo, lat.: con=spolu, congregatio=shromáždění).
Kongregace = výkonné úřady římské kurie zajišťující správu římskokatolické církve.
Papež František vydal 19.3.2022 apoštolskou konstituci Praedicate Evangelium (Hlásejte evangelium), kterou kongregace, od 5.6.2022 změnil na dikasteria (congregatio-dicasterio).
Dikasterium (řec.: dikasterion, lat. dicasterium=soud, ústřední úřad) římské kurie-státní instituce Svatého stolce:
8.-13. století: primicerius (předseda vlády, státní sekretář), secundicerius (podsekretář), arcarius (ministr financí), sacellarius (důchodní, dával dary a vyplácel mzdy), protosciriniarius (ředitel kanceláře a archivu), primus defensor (ministr zemědělství), nomenclator (ministr milostí, obhájce práv utlačovaných). První dva byli někdy klerici, kteří měli přednost i před biskupy.
Úřady: vicedomus (správce paláce), cubicularius (komorník), vestiarius (správce papežské klenotnice a šatny).
Kardinál státní sekretář (předseda vlády)
1/ Státní sekretariát (předsednictvo vlády) se dělí na:
I. sekce: Subtitut pro všeobecné záležitosti církve (ministerstvo vnitra),
do I. sekce byla převedena Papežská rada pro veřejné záležitosti církve.
II. sekce: Sekretář pro vztahy mezi státy a církví (ministerstvo zahraničí)
III. sekce: Sekretář pro papežská diplomatická zastoupení
(pro diplomatický personál Svatého Stolce).
2/ Dikasteria (ministerstva, v čele je prefekt – ministr, nebo proprefekt)
Dikasterium pro evangelizaci (ministerstvo informatiky) – 1622,
prefektem je papež
(sloučena Kongregace pro evangelizaci národů
a Papežská rada pro novou evangelizaci,
Pontifikální rada proti sekularizaci – 28. 6.2010).
pro nauku víry – 1542
(Kongregace pro doktrínu /čistotu/ víry–inkvizice)
pro službu milosrdenství (dříve Úřad apoštolské charity)
pro východní církve – 1862
pro bohoslužbu a svátosti – 1908
pro beatifikaci a kanonizaci (pro blahořečení a svatořečení) – 1588
pro biskupy – 1588
pro klérus (kněžstvo) – 1564
pro společnosti zasvěceného života
a společnosti apoštolského života (řeholní řády) – 1586
pro laiky, rodinu a život – 1.9.2016
(vzniklo spojením Papežské rady pro laiky–1976 a Papežské rady pro rodinu–1981)
pro podporu jednoty křesťanů
(dříve Papežská rada pro jednotu křesťanů – 1960 /spolupráce s protestantskými církvemi)
pro interreligiozní /mezináboženský/ dialog
(dříve Papežská rada pro mezináboženský dialog - 1964,
rozhovor s Židy, muslimy, buddhisty a dalšími vyznáními)
pro kulturu a vzdělávání
(dříve pro semináře a studijní zařízení, sloučena Kongregace pro katolickou výchovu
a Papežská rada pro kulturu - ministerstvo školství) – 1588,
a Papežská rada pro dialog s nevěřícími – 1965, Pro kulturu – 1982
pro službu integrálnímu lidskému rozvoji - 2016
(přičleněna Papežská rada Pro spravedlnost a mír /Ivstitia et Pax/ – 1967,
Papežská rada Cor unum (Jedno srdce) – 1971,
Papežská rada Pro pastoraci mezi vystěhovalci a turisty – 1970
(dříve Rada duchovní péče pro lidi na cestách)
a Pro pastoraci mezi zdravotníky (Rada duchovní péče pro nemocné) – 1985
pro legislativní texty
(dříve Papežská rada pro výklad legislativních textů zákona
(Codex ivris canonici = sbírka práva církevního) – 1917)
pro komunikaci (dříve Papežská rada pro hromadné sdělovací prostředky – 1948
Papežské rady (v čele prezident): začleněny do dikasterií
(Zrušena Kongregace pro udržování uměleckých pokladů a archiválií /ministerstvo kultury)
3/ Soudní tribunály (soudní dvůr) – od 13. století
Apoštolská penitenciárie (penitenciatura = hloubání, odpuštění, prominutí).
Nejvyšší tribunál Apoštolské signatury (Nejvyšší soud Apoštolské pečetě)
=Nejvyšší soudní tribunál Svatého stolce.
Tribunál Římské roty (soud římského uzavření, kruhu).
4/ Ekonomické útvary (Hospodářské záležitosti Svatého Stolce)
Rada pro ekonomické záležitosti
Sekretariát pro ekonomiku (Ekonomický sekretariát)
Správa majetku Apoštolského stolce
Úřad generálního auditora
Komise pro vyhrazené záležitosti
(zrušen Výbor pro investice)
5/ Úřady římské kurie
Prefektura papežského domu (praephectus = místodržitel, správce, maior domus, maiordomus).
Prefekturu ustanovil papež Pavel VI. 15.8.1967 apoštolskou konstitucí Regimini Ecclesiae universae (Vláda Církve universální). Po reformách v roce 1970 papež snížil počet osob, kteří se starali o Papežský dům. Prefekt se stará o domácnost papeže. To zahrnuje starost o papežskou kapli (Cappella Pontificia) a papežskou rodinu (Familia Pontificia).
Prefekt Papežského domu, je obvykle biskup, který řídí papežův časový rozvrh. Spolupracuje s osobním sekretářem, se státním sekretářem a Úřadem pro bohoslužby. Stará se o chod papežské domácnosti a o finanční záležitosti papeže. Stará se o papežské ceremonie, mimo liturgii. 17.1.2019 přemístil papež František z Papežské prefektury Papežskou hudební kapli (Cappella Musicale Pontificia) pod Úřad pro papežské bohoslužby.
Prefekt Papežského domu má polcený (půlený) znak na dvě části. V pravé polovině je znak papeže a v levé polovině osobní nebo rodový znak prefekta. Na obrázku znak prefekta Papežského domu Mons. Georga Gänsweina (*30.7.1956 Ühlingen-Birkendorf v Bádensku-Württembersku) titulárního arcibiskupa v Urbisagliu. Do funkce ho jmenoval 7.12.2012 papež Benedikt XVI. a papež František ho 31.8.2013 ve funkci potvrdil.
znak prefekta arcibiskupa Gänsweina
2013 - , za papeže Františka
znak prefekta arcibiskupa Gänsweina,
2012-2013 za papeže Benedikta XVI.
znak prefekta Dina kardinála Monduzziho
v letech 1986-1998 za sv. Jana Pavla II.
Úřad pro papežské bohoslužby (1967)
Camerlengo Svaté římské církve (Komoří, 11. století)
6/ Úřady
Apoštolská komora (camera, pokladna /uzavřená místnost/)
Správa majetku Apoštolského stolce
7/ Papežské komise a výbory (od roku 2022)
biblická, mezinárodní teologická, pro ochranu nezletilých, pro Latinskou Ameriku, pro archeologii, pro eucharistické kongresy, pro historické vědy.
8/ Papežské akademie
Papežská církevní akademie
Papežská akademie věd
Papežská akademie společenských věd
Papežská teologická akademie
Papežská mezinárodní mariánská akademie
Papežská akademie výtvarných umění a literatury
Papežská akademie pro život
Papežská akademie sv. Tomáše Akvinského
Papežská římská archeologická akademie (připojena Papežská komise pro posvátnou archeologii)
Papežská akademie Cultorum Martyrum (pro kulty mučedníků)
Papežská latinská akademie
9/ Instituce ve spojení se Svatým Stolcem
Vatikánský apoštolský archív
Vatikánská apoštolská knihovna
Stavební huť basiliky sv. Petra / Svatopetrská dómská huť (stavby a opravy staveb)
Agentura Svatého Stolce pro hodnocení a rozvoj kvality církevních univerzit a fakult (AVEPRO)
Autorita finančního dohledu a informovanosti (2010)
10/ Ostatní útvary
Biskupský sněm
Pracovní úřad Apoštolského Stolce
Disciplnární komise Římské kurie
Papežský institut liturgické hudby
Švýcarská garda
Řád Božího hrobu
Advokáti
Seznam advokátů Římské kurie
Sbor advokátů Svatého Stolce
------------------------------------------------------------------------------
Vydavatelství Osservatore Romano (Římský pozorovatel), státní oficiální noviny
Vatikánský rozhlas - Rádio Vaticana
Vatikánské televizní studio - Centrum televisificum Vaticanum
Tiskárna a vydavatelství Acta Apostolicae sedis (Spisy Apoštolského stolce)
Apoštolská dobročinná pokladna
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Římská diecézní kurie (není součástí papežské kurie)
Úřad papežských ceremonií římské kurie (curia = dvůr).
Znak diecézní kurie je stejný jako znak Vatikánského státu, ale zůstala v něm tiára a klíče jsou svázány červeným cingulem.
Římského biskupa-papeže zastupuje kardinál Generální vikář Jeho Svatosti pro Římskou diecézi, který řídí Generální vikariát (diecézi Řím) Jeho Svatosti.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Teolog papežského domu (dříve Mistr /Učitel/ posvátného paláce), tradičně tuto funkci zastává řeholník z řádu dominikánů.
Kazatel papežského domu (dříve Apoštolský kazatel), funkce zavedena 224. papežem Pavlem IV. v roce 1555. v roce 1740 ji 248. papež Benedikt XIV. svěřil kapucínům. Pověření řeholníci se stávají členy papežské rodiny a mají kdykoliv volný přístup k papeži.
Papeži jsou k dispozici dva osobní sekretáři, kteří zajišťují program papeže. Oficiální titul těchto kněží je kaplan Jeho Svatosti. Určuje a prověřuje je Státní sekretariát.
Mezi osoby, které se starají o Svatého Otce patří zpovědník, kterého si papež vybírá sám. Ten přichází jednou za týden k papeži, aby mu udělil svátost smíření.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řády a vyznamenání Svatého Stolce
Kristův Nejvyššší řád (Ordine Supremo de Cristo) – založil 197. papež Jan XXII. v jedné třídě 14.3.1319. Je považován za pokračování zrušeného řádu Templářů nebo portugalského Kristova řádu. Červený, zlatě lemovaný latinský kříž, uprostřed je vložen úzký bílý latinský kříž. 258. papež sv. Pius X. rozhodl, že Kristův řád bude nejvyšším papežským řádem. 263. papež Pavel VI. určil, že řád může být udělen pouze při zvláštní příležitosti za přítomnosti papeže. Je udělován pouze katolickým hlavám států.
Řád Zlaté ostruhy (Ordine dello Speron d´Oro) – založen ve 14. století, 255. papež Řehoř XVI. ho v r. 1841 změnil na Řád sv. Silvestra a zlaté ostruhy, obnoven a rozdělen na dva řády 258. papežem sv. Piem X. r. 1905, osmihrotý žlutý kříž, pod spodním ramenem zavěšena zlatá ostruha, ve středu je monogram Panny Marie.
Řád sv. Silvestra (Ordine di S. Silvestro Papa) – založen 255. papežem Řehořem XVI. v roce 1841. Obnoven 258. papežem sv. Piem X. r. 1905, oddělením z řádu Zlaté ostruhy. Papež svatý Pius X. rozhodl, že vyznamenáni mohou obdržet i ženy. Řád může být udělen i nekatolíkům (pravoslavní, protestanté, židé, muslimové). Osmihrotý bílý kříž, ve středu je zlatá postava sv. Silvestra s nápisem SANCTVS SILVESTER PONT. MAX. (sv. Silvestr Pontifex Maximus = nejvyšší velekněz), letopočet MDCCCXLI–MCMV (1841–1905), ve 4 třídách, velkokříž (stuha, řetěz a hvězda), komandér s hvězdou (hvězda u krku), komandér (stuha u krku), rytíř (na prsou).
Řád Pia IX. (Ordine Pio) – založil 256. papež bl. Pius IX. 17.6.1874 na paměť urozené družiny, kterou založil 225. papež Pius IV. v r. 1560, modrá, zlatě lemovaná osmicípá hvězda s bílým nápisem PIUS IX. s heslem VIRTUTI ET MERITO (ctnosti a zásluze, vzadu letopočet MDCCCXLVII (1847), ve 3 stupních, velkokříž (stuha a hvězda), komandér s hvězdou (hvězda u krku), rytíř (na prsou).
Řád sv. Řehoře Velikého (Ordine di S. Gregorio Magno) – založil 255. papež Řehoř XVI. dne 1. 9.1831, na památku 64. papeže sv. Řehoře I. Velikého, v letech 590–604, ve 4 stupních, velkokříž (stuha a hvězda), komandér s hvězdou (hvězda u krku), komandér (stuha u krku), rytíř (na prsou), červený osmihrotý kříž, ve středu poprsí sv. Řehoře Velikého a nápisem S. Gregorius Magnus, Pro Deo et Principe (pro Boha a vladaře).
Řád sv. Cyrila a Metoděje (Ordine di SS. Cirillo et Metodio) – založen v r. 1906 papežským nunciem v Bulharsku arcibiskupem Meninim, ve 3 třídách, 1. velkostuha a hvězda, 2. stuha u krku, 3. odznak na prsou, zeleno-červeně lemovaný bílý rupertský tlapatý kříž, v kruhovém štítku zlaté postavy sv. Cyrila a Metoděje.
Zlatá růže – papežské vyznamenání založeno 153. papežem sv. Lvem IX. r. 1049. Zlatá růže je udělována významným osobám a budovám, jako osobní poděkování papeže. 7.7.1985 udělena basilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě.
Ecclesia et Pontifice – vyznamenání založeno 257. papežem Lvem XIII. v r. 1887 na památku jeho 50. výročí kněžského svěcení. Vyznamenání může být uděleno i laikům.
Bene Merenti - Medaile za zásluhy – založena 255. papežem Řehořem XVI. v roce 1832. V kosočtvercovém kříži stojí Ježíš Kristus. Po jeho stranách je Vatikánský a papežský znak. Medaile je zavěšena na stuze ve vatikánských barvách.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
bula (bulla = bublina, vypuklina), olověná pečeť od 6. století, později slavnostní listina s pečetí, (nejstarší 57. papeže sv. Agapeta I.)
breve = stručně, krátké rozhodnutí papeže
encyklika = oběžník pro biskupy a věřící. První encykliku vydal 248. papež Benedikt XIV.
mottu proprio (motu proprio) = z vlastního popudu (pohnutí, hnutí, pohyb).
