Švýcarská garda
papežské vojsko ve Vatikánu
Papežská švýcarská garda založena 22.1.1506.
(1506-1527, 1548-dosud)
Pontificia Cohors Helvetica
Vatikánská armáda, nejstarší a nejmenší armáda na světě. Papež Sixtus IV. (pp.1471-1484) uzavřel smlouvu se Švýcarskou konfederací. V roce 1505 bojoval za udržení hranic Církevního státu 217. papež Julius II. (*1443, pp.1503-1513) v čele armády proti Benátkám a Francii. Do Vatikánu povolal švýcarské dobrovolníky. Po tříměsíčním pochodu vstoupilo 22.1.1506 (datum založení gardy) 150 Švýcarů pod vedením velitele Kašpara von Silenena do Vatikánu (tuto událost zapsal papežský ceremoniář a kronikář Joannes Burchard). Papež Julius II.udělil gardě titul "Obránci svobody církve".
6.5.1527 ubránili vojáci Řím proti císaři Karlu V. (1500-1558) a zachránili papeže Klementa VII. (*1478, pp.1523-1534). Při tomto „plenění Říma“ bránilo město 199 vojáků gardy proti několika tisícům vojáků španělské armády. Při obraně města padlo 147 gardistů, ostatní se dostali s papežem Klementem VII. tajnou chodbou, dlouhou 800 metrů (vytvořena v roce 852) do Andělského hradu. Bránili se osm dní a pak museli složit zbraně. Jedna z podmínek dobyvatelů byla, že zbytky gardy budou rozpuštěny. Garda byla 20.3.1548 obnovena papežem Pavlem III. (*1468, pp.1534-1549).
Po výcviku nových rekrutů nastoupí gardisté ke slavnostnímu slibu, který přečte kaplan švýcarské gardy: „Slibuji, že budu loajálně, věrně a poctivě sloužit papeži N.N. (jméno papeže) a všem jeho legitimním nástupcům a že mu věnuji všechnu svou sílu. Pokud bude potřeba, tak obětuji i svůj život pro jeho obranu. Stejný závazek slibuji i sboru kardinálů v případě, že Svatý Stolec bude prázdný. Dále slibuji úctu, věrnost a poslušnost mému veliteli. Tak přísahám! Ať mi k tomu Bůh a všichni svatí patroni pomáhají!“
Rekruti jeden po druhém přistupují ke gardové standartě, položí na ni levou ruku a zvedne pravou ruku s třemi vztyčenými prsty, které symbolizují Boží Trojici. Pak osobně každý za sebe přísahá.
Přísaha gardisty: „Já N.N. (jméno), přísahám, že budu loajálně, věrně a poctivě dodržovat vše, co mi bylo právě přečteno. Ať mi v tom Bůh a všichni svatí pomáhají!“
„Přísahu církev vyhradila jen pro výjimečné případy. Aby bylo možné od křesťana vyžadovat přísahu před Bohem, musí existovat zvláštní důvod. To ukazuje na hodnotu úkolu gardistů, kteří přísahají, že při obraně Svatého Otce, bude-li to nutné, položí i svůj život,“ potvrdil výjimečnost tohoto aktu Mons. Alain de Raemy (*1959), kaplan Švýcarské gardy (2006-2013).
Gardista Martin Holeček, švýcarský Čech při přísaze (2012)
6.5.2012 se stal gardistou švýcarský Čech Martin Holeček (narozený 1989 v Luzernu ve Švýcarsku). Jeho rodiče odešli v roce 1969 z Českých Budějovic (ČSSR).
Služba v gardě trvá 3 roky. Členem gardy se může stát pouze svobodný, neženatý Švýcar (švýcarské občanství), katolického vyznání, se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, ve věku 19–30 let. Pokud se chce gardista oženit musí dosáhnout minimálně věku 25 let a sloužit další tři roky. Musí mít minimální výšku 174 cm a ukončenou vojenskou službu. Většina vojáků pochází z německy mluvících kantonů, frankofonních gardistů je menšina. Gardisté prochází velice náročným a tvrdým výcvikem, cvičí se středověkou halapartnou, která je velmi účinnou osobní zbraní, ale i s moderními zbraněmi (pistole, samopaly). Zatím naposledy byla garda nucena sáhnout po zbrani v roce 1870, kdy bránila Vatikán před vojsky Italského království.
Gardisté chrání vstup do Vatikánu, odpovídají za bezpečnost Svatého Otce a obyvatel Vatikánu. Vykonávají pořádkovou službu při bohoslužbách, audiencích a zahraničních návštěvách. Několik gardistů doprovází papeže na jeho cestách. Osobní strážci papeže chodí v civilu (garda má 115 mužů).
První uniformy měly dvě barvy: modrou a žlutou dal 217. papež Julius II. (jeho rodové barvy), 218. papež Lev X. (Giovanni z Medici, *1475, pp 1513-1521) přidal medicejskou červenou. 
Podle legendy a tradice navrhl uniformu gardistů sochař Michelangelo Buonarotti. Ve skutečnosti návrh na uniformy dal v roce 1914 tehdejší velitel vatikánské švýcarské gardy Jules Répond (1853-1933), který použil barvy praporu vatikánské gardy a inspiroval se Rafaelovými freskami. Modro-červeno-žlutá uniforma s pancířem se nosí při slavnostních a reprezentačních příležitostech. K ceremoniálním zbraním patří halapartna, meč nebo šavle. Kolem krku nosí gardisté bílý plisovaný nákrčník. Na hlavě nosí gardisté otevřenou přilbu morion, na které je znak papeže Julia II. Přilba pochází ze 16.-17. století z Kastilie. Španělsky morro je vrchol hlavy, a název souvisí s Maury, kteří ve středověku okupovali Španělsko. Morion je ozdoben pštrosím perem, které označuje hodnost a funkci: bílé -velitel a jeho zástupce, fialové-důstojníci, červené-poddůstojníci a řadoví gardisté (halapartníci), černožluté (na černé přilbě)-bubeníci. Pracovní uniforma je modrá s černým baretem. Uniformy Švýcarské gardy se šijí v Třešti u Jihlavy v České republice.
258. papež sv. Pius X. si vybral Julese Réponda (*11.6.1853 Fribourg, západní Švýcarsko, +11.6.1933 Vatikán) za 24. velitele Švýcarské gardy, pro kterou Répond navrhl uniformy. Jules Répond byl velitelem v letech 1910-1921. Spisovatel a novinář. V roce 1880 vystudoval právnickou fakultu a nastoupil na Friebourskou univerzitu jako profesor římského práva.
Úřadující velitel (od roku 1988) plukovník Alois Estermann (*29.10.1954), který vlastním tělem chránil papeže Jana Pavla II. při atentátu 13.5.1981, byl 4.5.1998 potvrzen papežem Janem Pavlem II. ve funkci. V ten den (za 10 hodin) velitele i jeho manželku zavraždil v jejich bytě gardista zástupce velitele Cedric Tomay, který po činu spáchal sebevraždu. Důvodem bylo pokárání velitelem za pozdní návrat do kasáren.
19.8.2008 jmenoval 266. papež Benedikt XVI. nového 34. velitele Daniela Rudolfa Anriga. *10.7.1972 Walenstadt ve Švýcarsku. Od roku 1992 sloužil ve švýcarské gardě. Vystudoval obojí právo na univerzitě ve Friebourgu v roce 1999. V letech 1999-2001 byl asistentem na Fribourské univerzitě. V letech 2002-2006 velitelem kriminální policie v kantonu Glarus a v letech 2006-2008 jejím velícím generálem. Ženatý, otec 4 dětí. Ve švýcarské armádě měl hodnost plukovníka. Snažil se, aby byla švýcarská garda otevřena i ženám. Velitem byl Daniel Anrig do 31.1.2015.
7.2.2015 jmenoval papež František 35. velitelem plukovníka Kryštofa (Christoph) Grafa (*5.9.1961 Pfaffnau u Luzernu ve Švýcarsku). V gardě od roku 1987, je ženatý, s manželkou má 2 děti.
Prapor Švýcarské gardy:
Erb sloužícího velitele gardy byl vždy uprostřed praporu, ale tuto skutečnost uzákonil v roce 2005 až papež Benedikt XVI.
Na praporu je v 1. poli znak vládnoucího papeže a uprostřed erb velitele.
Erb Elmara Teodora Mädera (Moder, 33. velitel gardy 2002-2008):
Přes modrozlaté dělené pole je položená stříbrná kosa s hnědočervenou rukojetí, vpravo nahoře zlatá hvězda. Na štítu je položená stříbrná gardová přilba s bílým chocholem. Celý znak je obtočen vavřínovým věncem. Půlené pozadí kruhu, vpravo zelené, vlevo šedé.
Erb 34. velitele Daniela Rudolfa Anriga (2008-2015): zlatý štít s černým šípem a písmenem Z. Na štítu je položená modrá gardová přilba s červeným vnitřkem a bílým chocholem. Po stranách štítu jsou zlatočerné fanfrnochy. Celý znak je obtočen vavřínovým věncem. Půlené pozadí kruhu, vpravo zelené, vlevo bílé.
Erb 35. velitele Kryštofa Grafa (velitel od roku 2015): na červeném štítu je na pravé straně položený zlatý paroh, vlevo stříbrný pluh. Na štítu je položená gardová přilba s červenobílou točenicí a třemi pštrosími pery: zlatým, červeným a stříbrným. Po stranách štítu jsou zlatočervené a stříbrnočervené fanfrnochy. Celý znak je obtočen vavřínovým věncem. Dělené pozadí kruhu, horní bílé, dolní modré.
Podle tradice je prapor gardy z 18. století, v současné podobě od roku 1910. Rozměry 2,2 metru. Po volbě nového papeže nebo po jmenování nového velitele se znaky na praporu mění a prapor je vytvořen nový.
Prapor je rozdělen na 4 pole bílým řeckým křížem. Uprostřed praporu na bílém kříži je (od roku 2008) znak velitele. V 1. poli byl znak panujícího papeže s tiárou (tiára=insignie panovnické moci).
V 2. poli barvy papežů Julia II. a Lva X.: modrá, žlutá , červená, žlutá , modrá.
Ve 3. poli jsou gardové barvy: červená, žlutá , modrá, žlutá , červená.
Ve 4. poli je znak papeže Julia II, zakladatele Švýcarské gardy.
Barvy praporu Švýcarské gardy.
V roce 2015 byla v 1. poli ve znaku papeže vyměněna tiára za mitru a původní pořadí barev 2. pole modrá, žlutá , červená, žlutá , modrá bylo změněno. Tyto barvy byly odvozeny z erbu 217. papeže Julia II. (zlatý dub na modrém poli), který gardu založil. Červený pruh byl přidán z erbu 218. papeže Lva X. (3 zlaté bourbonské lilie v modré kouli, pod ní 5 červených koulí-palle na zlatém poli).
V roce 2015 určil papež František, aby pořadí pruhů bylo ve 2. poli stejné jako ve 3 poli: červený, žlutý , modrý, žlutý , červený.
Patroni gardistů: sv. Ignác z Loyoly, sv. Martin z Tours, sv. Sebastián, sv. Mikuláš z Flüe.
Heslo gardy:
Odvaha a věrnost (Virtute et fide)
Odvážně a věrně (Acriter et fideliter), italsky: Con coraggio e fedeltá
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vatikánská policie založena 14. 6.1816.
Corpo della Gendarmeria dello Stato della Città del Vaticano
(Policejní sbor Městského státu Vatikán)
Vatikánské četnictvo (fr. gens d´Armes = ozbrojení muži). Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu, kterou založil papež Pius VII.
V roce 1970 papež Pavel VI. četnictvo zrušil, nahradil je Bezpečnostním úřadem (Ufficio centrale di vigilanza) a přeřadil je pod civilní správu. Papež sv. Jan Pavel II. dal v roce 1991 úřadu nový název: Bezpečnostní sbor Vatikánského městského státu (Corpo di Vigilanza dello Stato della Città del Vaticano).
V roce 2002 dal papež sv. Jan Pavel II. bezpečnostnímu sboru jeho původní název: Corpo della Gendarmeria (Policejní sbor). Zájemci o službu u policie ve Vatikánu musí mít italské občanství, dva roky u italské policie a být ve věku 20-25 let.
Patronem vatikánské policie je sv. archanděl Michael. Heslo: Fides et virtus (věrnost a statečnost)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
