Insignie papežů
in signe = (latinsky) na znamení, symbol. Odznaky hodnosti určité a určené moci, postavení a funkce světských nebo církevních osob. Držení královských insignií (regálie) symbolizovalo hierarchii a legitimnost moci panovníka, a jejich držitel uplatňoval regální právo (iura regalia). Insigniemi panovníka i papeže jsou také předměty jeho osobní potřeby: oděv, šperky, pečetní prsteny a zbroj.
Hlavní insignie panovníka: koruna, žezlo, jablko, meč, korunovační roucho,
insignie rytíře: přilbice a meč.
Hlavní insignie papeže: rybářský prsten, palium, berla ve tvaru kříže,
insignie biskupa: mitra a berla s točenicí.
:
1) insignie papeže jako biskupa římského.
2) tradiční papežské části oděvu nebo předměty.
Rybářský prsten (anulus piscatorius=prsten rybáře).
Je základní insignií papežů a připomíná sv. Petra i poslání papežů „být rybáři lidí“ (piscatores hominum) a kormidelníky „Petrovy loďky“. Prsten je odznakem biskupské hodnosti, je symbolem věrnosti a duchovního „zasnoubení“ biskupa s Církví. Na prstenu je portrét rybáře sv. Petra a jméno papeže v latině. Po smrti nebo abdikaci papeže je prsten rozlomen.
Rybářský prsten papeže Lva XIV.
Prsten papeže Benedikta XVI., prsten papeže Františka
Pallium. Původně bílý pás dlouhý 2,6 metru z ovčí vlny se šesti vyšitými křížky a černým koncem, který se nosil kolem krku a vpředu i vzadu splýval dolů. Papežské palium mělo šest červených křížků. Papež nosí i palium s černými křížky jako arcibiskup.
V prvotní křesťanské době pallium příslušelo pouze papežům. Ceremoniáři ho nosili v průvodu před papežem jako insignii jeho úřadu. Od 13. století začali pallium papežové udělovat arcibiskupům a patriarchům, jako symbol plného kněžství a bratrského spojení s papežem.
Soli Deo - pileolus (Soli Deo = samému Bohu). Malá bílá čepička. Biskupové nosí solideo fialové, kardinál červené, většina řádů má solideo černé, bílé nosí premonstráti.
Mitra (dříve tiára) a papežská berla. Liturgickou pokrývkou hlavy biskupů křesťanského Západu je mitra-infule. Je to vysoká čepice ze dvou vyztužených částí, nahoře zahrocených. Papež je biskupem římským. Na fotografii papež Benedikt XVI. (2005-2013).
Od 7. století papežové nosili kuželovitou čepici. Na ni byly postupně přidány tři královské koruny. Tato tříkoruna = tiára, symbolizovala Nejsvětější Trojici; trojí úřad papeže: učitelský, kněžský a královský; trojí papežskou moc: kněz, soudce a zákonodárce; trojí jazyk z Bible: hebrejštinu, řečtinu a latinu.
Tiárou byli papežové korunováni až do roku 1963, kdy byl korunován 262. papež sv. Pavel VI. Papež 263. Jan Pavel I. a sv. Jan Pavel II. se koruny zřekli a místo tiáry přijali při své intronizaci (nástupu na stolec) za hlavní odznak arcibiskupské pallium. Tiáru použili do svých znaků. Sv. Jan Pavel II. při intronizační mši v roce 1978 řekl, že je věcí volby každého dalšího papeže, jestli se rozhodne pro korunovaci nebo ne. 265. papež Benedikt XVI. v roce 2005 tiáru ve znaku nahradil biskupskou mitrou. Ta má ve znaku tradiční bílou barvu tiáry a je ozdobena třemi zlatými pásky ve tvaru trojitého kříže.
Papežská berla. Horní konec papežské berly je zakončen křížem, protože papež je podřízen jen Ježíši Kristu. Ve středověku byl tento kříž opatřen třemi vodorovnými břevny (v heraldice zv. papežský kříž), které měly stejný význam jako tři koruny papežské tiáry.
Berla (pedum rectum), pastýřská hůl je odznakem biskupské hodnosti. Může být kovová nebo z ušlechtilého dřeva.
Biskupské berly byly jednoduché, v baroku bohatě zdobené. Biskupská berla je zakončena šnekovitě zatočenou hlavicí a symbolizuje podřízenost biskupa papeži.
Pektorál (pectorale = na srdci) je kovový kříž nošený biskupy na řetěze kolem krku. Pektorál je atributem papeže jako biskupa římského.
Papežská sutana - bílá klerika s bílým pásem (cingulum). Nošení bílého oděvu pro papeže založil 225. papež sv. Pius V. (1566-1572), členem dominikánů, který si nechal bílé řeholní roucho i po svém nástupu na papežský stolec.
Mozeta (límec) je krátká pláštěnka, která zakrývá ramena a nosí se přes rochetu. Její barva se liší podle řádů nebo hodnosti. Část liturgického oděvu u římskokatolických biskupů a dalších hodnostářů. Někdy je mozeta s malou kapucí. Kardinálové - červená mozeta, biskupové - fialová. Papež má více druhů mozet pro různá období: červená - od slavnosti Nanebevstoupení Páně do svátku sv. Kateřiny Alexandrijské (25.11.) a v postní době. Červená, lemovaná hermelínem je pro dobu adventu. Bílá, lemovaná hermelínem od velikonoční neděle do Letnic.
Papežské sedadlo (sedes gestatoria) je jeho katedra jako římského biskupa v Lateránské basilice a dalších papežských basilikách. Pro biskupa je biskupská katedra (sedadlo) v katedrále.
Papežský humerál (fanon). Humerál je bílý pruh látky podobný šále, opatřený na konci šňůrkami pro přichycení, který si duchovní tradičně ovazují kolem krku a ramen, pod svrchní liturgický oděv, jako ochranu před potem. Zvláštní humerál patří k papežským insigniím.
Nepoužívané insignie
- Tiára (trojkoruna) – nepoužívá se od roku 1964.
- Papežský vějíř (flamela) – nepoužívá se od roku 1964.
- Manipulus je šátek na otírání potu, který ve starém Římě nosili urození patriciové volně přehozený přes předloktí levé ruky. Biskupové a kněží tuto součást oděvu převzali. Postupem doby byl původní účel manipulu zapomenut a stal se z něj jeden z dekorativních odznaků biskupského a kněžského úřadu. Od roku 1964 se manipul nepoužívá.
- Pontifikální rukavice. Používali biskupové. Od roku 1964 se nepoužívají.
- Pontifikální obuv a punčochy. K liturgickému oděvu papeže patří bílé punčochy a pontifikální červené boty, které používal papež Benedikt XVI. Papež František nosil obuv černou nebo hnědou.
- 
Kožešinová papežská čapka (lat. camaurus, camelaucum; řecky kamelauchion = čepice z velbloudí srsti). Původně se vyráběla z velbloudí srsti. Je to červená, bílou kožešinou podšitá sametová čapka přes uši, kterou si oblíbili renesanční a barokní papežové v 17. a 18. století. Neužívala se při liturgických obřadech, ale mimo bohoslužby se používala do roku 1963 za sv. Jana XXIII. Papež Benedikt XVI. (foto 21.12.2005) obnovil nošení camaura jako praktickou pokrývku proti zimě.
- Papežský pluviál (plášť). Část liturgického oděvu užívaná biskupy. Jde o otevřený červený plášť sepnutý vpředu pod krkem (foto).
- Přenosný papežský trůn (sedes gestatoria). Dříve se používal přenosný trůn, ve kterém bývali papežové při slavnostních shromážděních nošeni, aby je věřící viděli. Od roku 1963 se přenosné sedes gestatoria nepoužívá.
