Doba pontifikátů, Malachiášovo proroctví, denní řád papeže, koncily
Nejkratší a nejdelší pontifikáty
Malachiášovo proroctví
denní řád papeže, audience, koncily
nejkratší pontifikáty:
číslo papeže vlastní jméno pontifikát rok
| (x92). Štěpán II. | Štěpán (nepočítán) | 3 dny | 752 + |
| 229. Urban VII. | Jan Castagna | 13 | 1590 + |
| 113. Bonifác VI. | Bonifác | 15 | 896 + |
| 87. Sisinnius | Sisinnius | 20 | 708 + |
| 147. Silvestr III. | Jan | 21 | 1045 sesazen |
| 148. Benedikt IX. | Theofylakt | 21 | 1045 nucen odstoupit |
| 223. Marcel II. | Marcel Cervini | 21 | 1555 + |
| 152. Damas II. | Poppo z Brixenu | 22 | 1048 + |
| 216. Pius III. | František Piccolomini | 26 | 1503 + |
| 233. Lev XI. | Alexandr Medici | 26 | 1605 + |
| 264. Jan Pavel I. | Albino Luciani | 33 | 1978 + |
nejdelší pontifikáty:
| číslo a jméno papeže | vlastní jméno | pontifikát | roky |
| 1. sv. Petr | Šimon, syn Jana | 37 let | 30 - 67+ |
| 255. bl. Pius IX. |
Jan Maria Mastai-Ferreti |
31 r., 7m.,17 dní | 1846-1878+ |
|
264. sv. Jan Pavel II. |
Karel Josef Wojtyla | 26 r., 5m.,16 dní | 1978-2005+ |
| nejmladší papežové: | zvolen | věk | pontifikát | ukončení | |
| 1) | 145. Benedikt IX. | dohodou | 12 let | 1032– 1044 | sesazen |
| 2) | 130. Jan XII. | dohodou | 19 | 955 – 963 | sesazen |
| 3) | 125. Jan XI. | dědičně | 24 let | 931 – 935 | + v souboji |
| 4) | 138. Řehoř V. | dohodou | 24 let | 996 – 999 | + |
| 5) | 147. BenediktIX. | návrat | 25 let | 1045 | nucen odstoupit |
| 6) | 150.BenediktIX. | návrat | 27 let | 1047– 1048 | sesazen |
| 7) | 201. Řehoř XI. | dohodou | 39 let | 1370– 1378 | + |
| 1) |
208. Mikuláš V. |
platně |
49 let |
1447–1455 |
zvolený, + |
| 2) | 243. Klement XI. | platně | 51 let | 1700– 1721 | + |
| 3) | 255. bl. Pius IX. | platně | 54 let | 1846– 1878 | + |
| 4) | 250. Pius VI. | platně | 58 let | 1775– 1799 | + |
| 5) | 264. sv. Jan Pavel II. | platně | 58 let | 1978– 2005 | + |
209. papež Mikuláš V. byl prvním nejmladším papežem platně zvoleným v konkláve
--------------------------------------------------------------------
nejstarší papežové v době volby:
| číslo a jméno papeže | vlastní jméno | věk | roky pontifikátu |
| 1) 79. sv. Agathon | Agathon | 104 | 678 – 681 + |
| 2) 175. Celestin III. | Hyacint Bobone | 85 | 1191 – 1198 + |
| 3) 192. sv. Celestin V. | Petr Andělský | 80 | 1294 odstoupil, 1. dobrovolná abdikace |
| 4) 178. Řehoř IX. | Hugo Segni | 79 | 1227 – 1241 + |
| 5) 223. Pavel IV. | Jan Petr Caraffa | 79 | 1555 – 1559 + |
| 6) 265. Benedikt XVI. | Josef Alois Ratzinger | 78 | 2005 – 2013 odstoupil, 2. dobrovolná abdikace |
| 7) 261. sv. Jan XXIII. | Anděl Josef Roncalli | 77 | 1958 – 1963 + |
====================================================
socha sv. Malachiáše
Sv. Malachiáš (Maelmhaedhoc) O´Morgair (1093 - 1154) byl arcibiskup - primas irský z Armagnu a reformátor církve před Anglo-normankou invazí v Irsku. Roku 1139 navštívil Řím, aby informoval papeže Inocence II. o stavu církve v Irsku a požádal papeže o schválení reforem. Během pobytu v Římě měl údajně zjevení 112 jmen papežů od 166. papeže Celestina II., 1143–1144, až k poslednímu papeži jménem Petr II. Tyto přívlastky (přezdívky, charakteristiky) napsal a tento seznam předal papeži Inocencovi II. Malachiáš byl svatořečen v roce 1190 papežem Klementem III.
Tak zvané Malachiášovo proroctví je pravděpodobně podvrh ze 16. století, kdy byl seznam papežů uveřejněn. Historikové ukazují na to, že popis papežů, kteří byli do roku 1590 odpovídá ve skutečnosti jejich jménům, než popis papežů po roce 1595. Takzvané Malachiášovo proroctví z 12. století, bylo poprvé vydáno v roce 1590 benediktinským mnichem a historikem Arnoldem Wyonem a zveřejněno v Benátkách v roce 1595.
Podle historiků jsou za podvrhem politické snahy ovlivnit konkláve v roce 1590. Proroctví mohlo být použito ve prospěch kardinála Girolama Simoncelliho, biskupa z Orvieta. Orvieto znamená doslova "staré město", což se shoduje s popisem v proroctví.
Tajemný seznam papežů Lignum vitae (dřevo – strom života) dostává údajně od Malachiáše do opatrování papež Inocenc II. (+ 1143). Seznam byl uložen několik století ve Vatikánu.
Ukázka Malachiášova proroctví, papežové jsou označeni různými přívlastky:
část 12.-13. století
1) Ex Castro Tiberis (ze zámku na Tibeře) = Celestin II. zvolen 1143, (+1144). Pocházel z cittá di Castello (zámecké město) v Toskánsku. Město leží na Tibeře.
2) Ex magnitudine montis (z velikosti hory) = Evžen III. (+1153), jeho vlastní přízvisko znělo: Montemagno = velká hora). Narodil se na hradě Granmont (stará - velká hora).
17) Avis Ostiensis (pták z Ostie) = Řehoř IX. (+1241). Přišel do Říma z Ostie, která byla jeho diecézí.
Hierosalem et Campaniae (Jeruzalém a Kampánie / Champagne) = Urban IV. (+1264). Pocházel z Champagne a byl jeruzalémským patriarchou.
Bos pascens (pasoucí se býk) = Kalixt III. (+1558). V rodovém znaku měl pasoucího se zlatého býka.
část 18.-21. století
96) Peregrinus Apostolicus (apoštolský poutník) = Pius VI. (+1799). Žil v nuceném vyhnanství ve Francii.
97) Aquila rapax (ukradený orlem) = Pius VII. (+1823). Internován Napoleonem (orlem).
101) Crux de cruce (kříž z kříže) = 255. papež bl. Pius IX. 1846–1878.
102) Lumen de coeli (světlo z nebe) = 256. papež Lev XIII. 1878–1903. Ve znaku měl betlémskou kometu.
103) Ignis ardens (hořící oheň) = 257. papež sv. Pius X. 1903–1914. Byl laskavý k lidem, ale zásadový ve věcech víry.
104) Religio depopulata (zpustošené náboženství) = 258. papež Benedikt XV. 1914–1922. Za jeho pontifikátu vypukla 1. světová válka. Bojovali mezi sebou miliony křesťanů.
105) Fides intrepida (neotřesitelná víra, neohrožená víra) = 259. papež Pius XI. 1922–1939. Otevřeně kritizoval fašismus i nacismus a konkordátem zajistil ochranu křesťanům.
106) Pastor angelicus (andělský pastýř) = 260. papež Pius XII. 1939 – 1958. Za jeho pontifikátu vypukla 2. světová válka. Papež nevystoupil otevřeně proti fašismu, aby nezhoršoval situaci křesťanů a židů. S jeho souhlasem byly vystavovány židům "křestní listy", aby je zachránil před vyhlazením. Za tuto činnost byl oceněn i státem Izrael.
107) Pastor et nauta (pastýř a kormidelník) = 261. papež sv. Jan XXIII. 1958–1963. Byl patriarchou (arcibiskupem) Benátek. Jako pastýř Církve se musel přepravovat na gondole (benátská loďka).
108) Flos florum (květ květů) = 262. papež sv. Pavel VI. 1963–1978. Ve znaku měl tři lilie.
109) Lumen de luna (světlo z měsíce, de medietate lunae – ze střední fáze měsíce) = 263. papež Jan Pavel I. (33 dní) 1978. Byl biskupem (1937-1958) v diecézi Belluno (krásný měsíc) a později patriarchou Benátek. V den volby byl měsíc v polovině a on sám byl "měsíc" papežem. Vlastním jménem Albino Luciani = Bílý Měsíc - světlo Měsíce.
110) Sol de orto (slunce z východu, de labore solis – z námahy slunce) = 264. papež sv. Jan Pavel II. 1978–2005. Pocházel z Polska-z východu. Vlastním jménem Karol Jozef Wojtyla. Zatmění slunce nastalo při jeho narození (18. května 1920). Na jižní a střední části amerického kontinentu bylo zatmění slunce v den jeho pohřbu (8. dubna 2005).
111) Gloria olivae (sláva olivy) = 265. papež Benedikt XVI. 2005–2013. Sv. Malachiáš píše o 111. papeži v seznamu jako o „Gloria olivae“ („Sláva olivy“). Papež Benedikt XVI. (2005-2013) z Německa, vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger (*1927). Podle seznamu by mělo jít o předposledního papeže před příchodem posledního soudu. Papežské jméno si vybral podle sv. Benedikta z Nursie (480 – 543), který má atribut olivovou ratolest. Jedna z větví benediktinského řádu jsou Olivetáni (založeni 1313). Po něm má být poslední 112. papež podle Malachiášova proroctví „Petrus Romanus“ (Petr Římský).
112) Petrus II. Romanus (Petr II. Římský), černý papež = poslední papež. Podle "proroctví" by měl být černoch.
Údajně se toto proroctví vztahuje na papeže Františka, který je jezuitou a jezuité nosí černou kleriku. To by bylo "vysvětlení" černý papež. Po zvolení si papež oblékl bílou kleriku.
Papež František I., vlastním jménem Jorge Maria Bergoglio, arcibiskup Buenos Aires z Argentiny, zvolený v roce 2013. Jeho vzorem se stal sv. František z Assisi. Obhájci Malachiášova proroctví poukazují na to, že otec sv. Františka z Assisi se jmenoval Petr. Začátek papežova příjmení je Berg (hora, skála) = Petr. Z Argentiny přišel do Říma, který se stal jeho domovem. Tím se z něho stal Petr Římský.
V římské basilice sv. Pavla zahradbami jsou medailony pro portréty všech papežů. Podle legendy nastane konec světa až se zaplní 102 medailon. Sv. Jan Pavel II. dal v basilice sv. Pavla doplnit 25 medailonů s portréty papežů a tím udělal konec údajným předpovědím. Bez tohoto doplnění by opravdu 112. místo obsadil papež František I.
Svatý Malachiáš ve svých proroctvích neuvádí žádné časové údaje, a tak ani není jisté, kdy vláda posledního papeže započne. Celé proroctví týkající se posledního papeže doslova zní: „Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus, opálené pleti, který bude pást své stádce uprostřed mnoha soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid hrozným soudem. Konec.“
Město na sedmi pahorcích je Řím, kde se nachází i Vatikán.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
byt papeže v Apoštolském paláci ve Vatikánu.
Poslední zde bydlel papež Benedikt XVI.
Fotografie je převzata z ROMEREPORTS.COM
denní řád papeže:
6.00 budíček
7.00 mše svatá
8.00 snídaně
8.30 vyřízování úředních záležitostí, seznámení s denním tiskem
a příprava projevů
11.00 audience, pracovní setkání, porady
13.30 oběd
14.15 odpočinek
15.00 procházka
16.00 porady církevně-politického charakteru
20.00 večeře se spolupracovníky a hosty
20.45 porada se státním sekretářem a s ostatními spolupracovníky
21.30 večerní modlitba v kapli
22.00 noční klid
-------------------------------------------------------------------
CÍRKEVNÍ KONCILY
apoštolský sněm v Jeruzalémě, v roce 50 po Kristu, předsedal svatý apoštol Petr, koncil řešil osvobození od židovského zákona.
1. I. Nicejský (Níkajský), v roce 325 v Níkaji (Nicej, Izmid, Izmit, Iznik v Turecku), za papeže sv. Silvestra I., koncil svolal císař Konstantin, prohlášení Kristova božství proti ariánskému bludu, který ho popíral (Kristus je stejné podstaty s Otcem = homo usios, ariáni učili, že je Bohu podobný = homo i usios), potvrzení Creda.
2. I. Cařihradský, r. 381 (Konstantinopol, Cařihrad, Istanbul), pp. sv. Damas I., svolavatel byl císař Theodosius, odsouzení Macedoniových bludů proti Nejsvětější Trojici, prohlášení rovnosti všech tří Božských Osob, opětné potvrzení Creda (nicejsko-cařihradské vyznání víry).
3. Efezský, r. 431, pp. sv. Celestin I., proti Nestoriovi (monofysitismus – jedna přirozenost) potvrdil dvě Kristovy přirozenosti – lidskou a božskou, Kristus je Bůh a člověk, Panna Maria je Theotokos = Bohorodička (Matka Boží), k 1500. výročí koncilu byl v r.1931 zaveden svátek Mateřství Panny Marie 11.10., v r. 1969 přesunutý na 1. 1.
4. Chalcedonský, r. 451 (Chalcedon, Kalchedon, Kadiköy v Turecku), pp. sv. Lev I. Veliký, prohloubil definici o jednotě dvou přirozenostech Krista, koncil dala svolat sv. císařovna Pucheria Aelia.
5. II. Cařihradský, r. 553, pp. Vigilius, potvrdil dvě vůle Ježíše Krista – lidskou a božskou.
6. III. Cařihradský, r. 680 – 681, pp. sv. Agaton, svolavatel císař Konstantin Pogonatus, znovu odsoudil monoteletismus (jedna vůle) a potvrdil dvě Kristovy vůle.
7. II. Nicejský, r. 787, pp. Hadrián I., odsoudil obrazoborectví, uznal uctívání obrazů.
8. IV. Cařihradský, r. 869 – 870, pp. Hadrián II., odsouzení obrazoborectví a rozkol za cařihradského patriarchy Fotia na Východě.
9. I. Lateránský, r. 1123 (Laterán v Římě, pp. Kalist II. odsoudil simonii (svatokupectví, Sk 8, 9-13. 18-24), pohoršlivý život duchovních a zakončil spory o investituru (císař se vzdal práva udílet církevní úřady).
10. II. Lateránský, r. 1139, pp. Inocenc II., zakončil rozkol, opět odsoudil simonii (svatokupectví, Sk 8, 9-13. 18-24), vyhlásil celibát kleriků (duchovních).
11. III. Lateránský, r. 1179, pp. Alexandr III., zpřísnil předpisy o papežské volbě a zabýval se řešením církevní kázně.
12. IV. Lateránský, r. 1215, pp. Inocenc III., řešil albigenské a valdenské bludy (asketa Petr Waldes), určil svaté přijímání přijímat alespoň o Velikonocích, zostřil předpis o zpovědním tajemství.
13. I. Lyonský, r. 1245 (Lyon ve Francii), pp. Inocenc IV., vyzval k dodržování kázně duchovních, zabýval se vyhlášením křížových výprav k osvobození Božího hrobu.
14. II. Lyonský, r. 1274, pp. bl. Řehoř X., uzavřel jednotu s řeckými křesťany, určil další předpisy o papežské volbě.
15. Viennský, r. 1311 – 1312, pp. Klement V., zrušil rytířský řád Templářů, ustanovil předpisy o reformě církve.
16. Kostnický, r. 1414 – 1418 (Konstanz v Německu), svolal ho a od 7. 6. řídil císař Zikmund, který nechal odsoudit Mistra Jana Husa (soud jako nepodstatná část koncilu), koncil odstranil církevní rozkol (schizma tří papežů), schválil výnosy o reformě církve, ukončil ho nově zvolený pp. Martin V.
17. Basilejský – Ferrarský – Florentský, r. 1431 – 1445, pp. Evžen IV., jednal o sjednocení s Řeky, Armény a Jakobity, byla schválena tzv. basilejská kompaktáta, basilejskými kompaktáty uznal koncil požadavek Čechů o přijímání pod obojí způsobou.
Roku 1434 přenesl koncil do Florencie, v červenci 1437 byli na koncil přizváni Řekové, kteří chtěli sjednocení (unii), 18.9.1437 byl koncil přeložen do Ferrary, 16.1.1439 byl přeložen do Florencie, která nabídla dostatek financí na pobyt a stravu pro přítomné biskupy.
Na koncilu byla vyhlášena definice o primátu a došlo 6.7.1439 k unii latinské a řecké církve. V roce 1439 definoval florentský koncil papežský primát: „Definujeme, že Svatý apoštolský stolec a římský Pontifik drží primát nad celým zemským okrskem a že sám římský Pontifik je nástupcem svatého apoštola Petra, prvního z apoštolů, pravým náměstkem Kristovým, hlavou celé církve, otcem a učitelem všech křesťanů.“ (Dekret o sjednocení Řeků).
Definici primátu = jurisdikci a neomylnost papeže, potvrdil I. vatikánský koncil. Text koncilu z Florencie byl potlačen do pozadí a začala se rozebírat definice I. vatikánského koncilu o neomylnosti.
Na koncilu ve Florencii byl přijat Decretum pro Jacobitis (dekret o Jakobitech): „Svatá římská církev pevně věří, vyznává a zvěstuje, že nedojde do věčného života nikdo mimo církev“. Později se tato věta změnila: „Mimo církev není záchrana (spása)“, v latinském překladu: „Extra ecclesiam nulla salus“.
Vzhledem k tomu, Kristus zemřel za všechny lidi a po svém vzkříšení založil církev (Kyriaké= Pánovo společenství), dává svou milost každému, kdo vědomě neodmítá jeho nabídku.
V září 1443 byl koncil přeložen do Říma, kde jednal do roku 1445. Po tehdy posledním jednání se již shromáždění koncilních otců nesešlo a koncil nebyl nikdy ukončen.
18. V. Lateránský, r. 1512 – 1517, zahájil pp. Julius II., ukončil pp. Lev X., řešil církevní reformu.
19. Tridentský, r. 1545 – 1563, zahájil pp. Pavel III., pokračoval pp. Julius III., ukončil pp. Pius IV., ustanovil důkladnou reformu katolické církve, přesně definoval články víry proti protestantům (evangelickým křesťanům). Určil název Římskokatolická církev.
20. I. Vatikánský, r. 1869 – 1870, pp. bl. Pius IX. Koncil potvrdil primát z r. 1439 (basilejský koncil ve Florencii) a vyhlásil papežský primát a neomylnost papeže ve věcech víry a mravů. Na protest proti tomuto dogmatu odešli někteří biskupové a založili Církev starokatolickou. Koncil nebyl nikdy ukončen, Do Říma vpadla vojska italského krále Viktora Emanuela, který zabral církevní Vatikánský stát. Papež se na protest prohlásil vatikánským vězněm. Koncil nebyl nikdy oficiálně ukončen.
21. II. Vatikánský, r. 1962 – 1965, zahájil 262. pp. bl. Jan XXIII., ukončil 263. pp. ct. Pavel VI., zabýval se ekumenickou jednotou (věroučnými otázkami společnými pro všechny církve), zrušil exkomunikaci pravoslavné církve z r. 1054. Stanovil obnovu pastorační kněžské a biskupské služby, přehodnotil postoj církve k nekřesťanským náboženstvím. Upravil svátky a zredukoval římský katolický kalendář. Ale do bohoslužby nezavedl národní jazyky a obětní (oltářní) stoly.
Koncil schválil a potvrdil papežův titul Vicarius Christi.
