Plánek papežských hrobů ve velechrámu sv. Petra ve Vatikánu
papežské hroby ve velechrámu sv. Petra
1. sv. Petr | 12. Řehoř I. (3. hrob) | 23. Inocenc XII. |
2. Pavel III. (4.) | 13. Pius VII. | 24. Řehoř XIII. |
3. Alexandr VIII. | 14. Inocenc XI. (1.) do 1956 | 25. Řehoř XIV. |
4. Lev I. (3.) | 15. Lev XI. | 26. Řehoř XVI. |
5. Lev XII. | 16. Klement XI. | 27. Jan XXIII. (2.) |
6. Lev II. (2.) | 17. Inocenc VIII. (3.) | 28. Benedikt XIV. |
6. Lev III. (2.) | 18. Pius X. | 29. Klement XIII. |
6. Lev IV. (2.) | 19. Benedikt XV. | 30. Sixtus IV. (2.) |
7. Alexandr VII. | 20. Pavel III. (2.) | 30. Julius II. (2.) |
8. Bonifác IV. (3.) | 21. Inocenc XI. (2.), do 2011 | 31. Klement X. |
9. Lev IX. (2.) | 21. socha Pius XI. (2.) | 32. Urban VIII. |
10. Pius VIII. | 21. Jan Pavel II. (2.) od 2011 | 33. Inocenc XIII. (1) |
11. Pavel III. (3.) | 22. Inocenc XI. (3.) od 2011 |
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neoznačené hroby papežů:
Klement VIII. (1.), Pavel V. (1.), Řehoř XV. (1.), Inocenc X.(1.),
Klement IX. (1.), Benedikt XIII. (1.), Klement XII. (1.), Klement XIV. (1.),
Pius IX. (1.).
Plánek papežských hrobů
ve vatikánských jeskyních (Grotta Vaticana)
v podzemí svatopetrského chrámu
1. sv. Petr | 9. Inocenc IX. (2.) | 18. Hadrian IV. |
2. Pius XII. | 10. Inocenc XIII. (2.) | 19. Inocenc VII. (2.) |
3. Josef kard. Beran (do 2018). kaple Madonna della Bocciata Československá kaple, kaple evropských národů |
11. Jan Pavel I. | 20. Mikuláš V. (3.) |
4. Lev I., II., III., IV., Pavel IV. | 12. Marcel II. (2.) | 21. Řehoř V. (2.) |
5. Pius VI. (2.) | 13. Urban VI. (2.) | 22. Julius III. (2.) |
6. Pius XI. | 14. Pavel VI. | 23. Mikuláš III. (2.) |
7. Jan XXIII. (1.), Jan Pavel II.(1.) | 15. Jan VII. (2.) | 24. Bonifác VIII. (2.) |
7. Benedikt XVI. | 16. Pius III. | 25. Kalixt III. |
8. Benedikt XV. | 17. Pavel II. (3.) |
V basilice sv. Petra a pod ní v kryptách je pohřbeno (od sv. Petra po Benedikta XVI.) 149 papežů.
Kaple Madonna della Bociata (3)
V kapli je obraz Tvář Panny Marie. Ten podle legendy zasáhl opilý voják kameny a pravá tvář Panny Marie opuchla a začala krvácet.
- bývalý hrob pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana: 22.5.1969-19.4.2018.
Pražský arcibiskup Josef kardinál Beran (*29.12.1888 Plzeň, arcbp. 4.11.1946-17.5.1969+), pohřben v původním hrobě pro papeže sv. Pavla VI. (+1978) v letech 1969-2018.
Kardinál Beran odjel 17.2.1965 do Říma, aby převzal kardinálskou hodnost. V Římě zemřel a přál si být pohřben ve vlasti. Komunistická vláda zakázala jeho návrat. Ani po Sametové revoluci si demokratické vlády jeho návrat nepřály. V roce 2017 požádal Pavel Vošalík velvyslanec České republiky při Svatém Stolci ve Vatikánu se souhlasem Dominika kardinála Duky o převoz těla kardinála Berana. Papež František dal 3.1.2018 souhlas k převozu jeho těla do České republiky.
Ostatky kardinála Berana byly 19.4.2018 vyzdviženy z hrobu a převezeny do Papežské koleje Nepomucenum. Letecký převoz ostatků Josefa kardinála Berana 20.4.2018. Pohřeb na svátek sv. Vojtěcha 23.4.2018 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Na svátek sv. Václava 28.9.2018 požehnal (posvětil) mramorovou pamětní desku Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký, která byla umístěna na místě hrobu kardinála Berana s italským, ne latinským textem: IN QUESTO LUOGO PER VOLONTA DEL PAPA PAOLO VI. RIPOSARONO LE VENERATE SPOGLIE DEL CARDINALE JOSEF BERAN ARCIVESCOVO DI PRAGA ° PRIMATE DI BOEMIA DAL 22 MAGGIO 1969 AL 19 APRILE 2018 QUANDO FURONO TRASLATE NELLA SUA CATTEDRALE DEI SANTI VITO ° VENCESLAO ° ADALBERTO A PRAGA (Na tomto místě, z vůle papeže Pavla VI., spočívaly ctihodné ostatky kardinála Josefa Berana, pražského arcibiskupa a českého primase, od 22.května 1969 do 19.dubna 2018, kdy byly přeneseny do jeho katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze (IN HOC LOCO PONTIFEX MAXIMVS PAVLVS VI. VOLVNTATEM CONSTABAT CARDINALIS IOSEPHVS BERAN VENERANDAS RELIQVIAS ARCHIEPISCOPVS PRAGENSIS ET BOEMIA PRIMATE A XXII MAII MCMLXIX AD XIX APRILIS MMXVIII, QUANDO TRANSLATI SUNT CATHEDRALIS S. VITI WENCESLAUM ET ADALBERTI IN PRAGA). Slavnosti se zúčastnil český velvyslanec u Svatého Stolce Václav Kolaja, zástupci Papežské koleje Nepomucenum a českého poutního domu Velehrad.
Jiné pohřby v kryptě velechrámu sv. Petra:
sv. Ignác z Antiochie biskup, *50, +107.
Ota II. 955–7.12.983 Řím, 14.4.972 korunován na císaře. Pohřben v tzv. Německé kapli. Nápis na náhrobku: +OTTO SECVNDVS IMPERATOR AVGVSTVS+ (Ota II. císař vznešený).
V této kapli je pohřben i 139. papež Řehoř V. (Bruno ze Saska-Němec) +999.
Anežka z Poitou (z Poitiers, Anežka Akvitánská) císařovna římská a německá královna, *1025 Portiers ve Francii, +14.12.1077 Řím. Od roku 1043 manželka římského císaře Jindřicha III. (1017-1056). Na císařovnu byla korunována v Římě 25.12.1046. Měla 6 dětí. Po manželově smrti se stala regentkou svého šestiletého syna Jindřicha IV. Všechny záležitosti v Říši řešila na místech, kde se staly a řídila Říšský soud. Prosazovala politiku míru a klid zbraní. Tak vyřešila konflikt s uherským králem Bélou I., když jeho synu zasnoubila dceru Juditu.
Papež Mikuláš II. (papežem 1058-1061) vydal v roce 1059 dekret, že volbu papeže mohou uskutečnit pouze kardinálové a panovník do ní nemůže zasahovat. V roce 1061 byl takto zvolen papež Alexandr II. (papežem 1061-1073), kterého císařovna neuznala a dala zvolit protipapežem parmského biskupa Candala. Ten přijal jméno Honorius II. (protipapežem 1061-1071) a uznali ho pouze biskupové v Německu.
V roce 1062 byl její syn Jindřich IV. unesen v Düsseldorfu, i s císařskými insigniemi, bavorským vévodou Otou, kolínským biskupem Annem a brémským biskupem Adalbertem, kteří se sami ujali císařovi výchovy. V roce 1065 odešla císařovna do kláštera Fruttuaria v Piemontu a později odešla do Říma, kde žila až do své smrti.
Marie z Montpellieru (Francie) aragonská královna. *1182/1183 Montpellier, +18.4.1213 Řím. Dcera Viléma z Montpellieru a Eudokie Byzantské, neteře císaře Manuela I. Komnenose.
V devíti letech provdána za Geoffreye Raymonda II zv. Barral vikomt z Marseille, ale za rok ovdověla. 1197 provdána za Bernarda IV. hraběte z Comminges. Spolu měli dvě dcery: Matildu a Petronilu. V roce 1201 bylo zjištěno, že manžel je bigamista. Marie byla jeho třetí ženou, s předešlými dvěma byl stále ženatý. 15.6.1204 se provdala za barcelonského hraběte a aragonského krále Petra II. (1174-12.9.1213 v boji o Muret). Spolu měli dvě děti: dceru Sanchu (*+1205) a syna Jakuba (1208-1276).
Po narození syna Jakuba se král Petr rozhodl oženit s jeruzalémskou královnou Marií z Montferratu a požádal papeže Inocence III. o rozvod. Petr II. byl přítelem papeže Inocence III. a byl si jistý, že mu papež vyhoví. Královna Marie Aragonská se vydala do Říma, aby papeži vysvětlila svou situaci. Papež po prozkoumání záležitosti v roce 1212 manželství potvrdil. Královna v Římě onemocněla a zemřela.
Papež Inocenc III. ocenil její manželskou věrnost a nechal ji pohřbít v papežské hrobce.
Karolína kyperská královna, titulární královna jeruzalémská a arménská na Kilikii, *28.6.1444 Kyrenia, +16.7.1487 Řím. Princezna antiochijská, dcera Jana II. Kyperského a Heleny Paloiologiny. Vládla 1458-1464. Po sesazení z trůnu odešla s manželem Ludvíkem Savojským Kyperským do Francie, kde Ludvík v roce 1482 zemřel.
Papež Sixtus IV. ji nabídl azyl v Římě, který přijala. Nápis na náhrobku: CAROLA CYPRI REGINA MCDLXXXVII. (Karla kyperská královna 1487).
Giovanni Pierludigi a Palestrina *1525 Palestrina u Říma, +2.2.1594 Řím. Skladatel a hudebník. V roce 1546 se stal varhaníkem v několika římských kostelích, od roku 1555 varhaník Lateránu, od roku 1561 varhaník u Panny Marie Sněžné (Větší). V roce 1577 reformoval Gregoriánský chorál. Složil asi 350 různých skladeb a zhudebnil 158 mší. Pohřben pod podlahou basiliky. Na náhrobku měl nápis: PRINCEPS MUSICAE. Jeho hrob byl zničen v roce 1700 při hledání nového místa.
Kristýna I. Marie Alexandra švédská, gótská a vandalská královna, *18.12.1626 Stockholm, +19.4.1689 Řím. Dcera Gustava II. Adolfa a Marie Eleonory Brandenburské. Velkoprincezna Finska, velkovévodkyně Estonska a Karélie a paní Istrie. Vládla 1632-1654. Ke katolické církvi konvertovala v Innsbrucku 1654 a přijala jméno Marie Alexandra.
Nápis na náhrobku: D.O.M. CORPVS CRISTINAE ALEXANDRAE GOTHORVM SVECORVM VANDALORVMQVE REGINE OBIIT DIE XIX APRILIS MDCLXXXIX. (Deo optimo maximo = Bohu nejlepšímu a nejvyššímu. Tělo Kristíny Alexandry gótské, švédské, vandalské královny, zemřela dne 19. dubna 1689).
Jakub II. Stuart král anglický, skotský a irský (ve Skotsku Jakub VII., poslední král Skotů), *14.10.1633 Londýn, +16.9.1701 Saint Germain-en-Laye ve Francii. Konvertoval ke katolické církvi a musel opustit zemi. Zemřel ve Francii. Později byl převezen do Říma a pohřben ve vatikánském podzemí.
S ním je zde pohřben jeho syn: Jakub III. František, *10.6.1688 Londýn, +1.1.1766 Řím a jeho dva synové: Karel Eduard (K.E.Ludvík Jan Kazimír Silvestr Severín Maria) *31.12.1720 Řím, +31.1.1788 Řím a Jindřich Benedikt (J.B.Tomáš Eduard Maria Klement František Xaver) kardinál Stuart *6.3.1725 Řím, +13.7.1807 Řím, kardinál-biskup ostijský, děkan kardinálského sboru, titulář basiliky Panny Marie Sněžné.
IACOBO III IACOBI II MAGNAE BRIT REGIS FILIO CAROLO EDVARDO HENRICO DECANO PATRVM CARDINALIVM REGINAE STIRPIS STVARDIAE POSTREMIS = Jakub III., Jakub II. Veliký Britů král, syn Karel Eduard, Jindřich děkan otců kardinálů, královny potomci Stuartové pozdější.
S nimi je zde pohřbena jejich matka královna Marie Klementina Sobieská *18.7.1702 Olawa ve Slezku, +18.1.1735 Řím, vnučka polského krále Jana III. Sobieského zv. Lev z Lechistánu, zachránce Vídně a Evropy v roce 1683.
Rafael kardinál Merry del Val (Rafael Maria Josef Petr František Borgiáš Dominik Gerhard od Nejsvětější Trojice Merry del Val y Zulueta) *10.10.1865 Londýn, +26.2.1930 Řím. Angličan španělského původu. Studoval na Papežské Gregoriánské univerzitě, kde získal doktorát z teologie. Vysvěcen na kněze 30.12.1888. Kardinálem se stal 11.11.1903. V letech 1903-1914 státní sekretář papeže sv. Pia X. 26.2.1953 byl zahájen proces svatořečení.
Fridericus (Frederico) kardinál Tedeschini *12.10.1873 Antrodoco u Říma, +2.11.1959 Řím. Arcikněz basiliky sv. Petra. Vystudoval v Rieti a v Římě. Vysvěcen na kněze 25.7.1896. Biskupské svěcení přijal 5.5.1921. V letech 1921-1935 byl nunciem ve Španělsku. 16.12.1935 byl jmenován kardinálem s titulem kostela Panny Marie Vítězné (della Vittoria). 28.4.1951 byl jmenován biskupem z Frascati (část Říma).
--------------------------------------------------------------------------
Německý hřbitov- Campo Santo Teutonico
území Itálie ve Vatikánu
Šarlota Frederica Meklenbursko-Zvěřínská *4.12.1784 Ludwigslust (Meklenbursko-Přední Pomořansko, Německo), +13.7.1840 Řím. Vévodkyně meklenburská. Korunní princezna dánská. Manželka dánského krále Kristiána VIII.
Král se s ní rozvedl 31.3.1810, protože byla milenkou francouzského zpěváka Eduarda du Puy. Královna byla vypovězena od dvora. V místech svého pobytu měla milostné vztahy s důstojníky vojenské posádky. V roce 1830 konvertovala ke katolické církvi a pobývala v Římě.
Pohřbena na Campo Santo Teutonico (Svaté pole Němců). Hřbitov je územím Itálie na území Vatikánu, mezi velechrámem sv. Petra a Aulou Pavla VI.