Nuncius - papežský velvyslanec
Nuncius (lat. nuntius = oznamovatel, zpravodaj, ohlašovatel), velvyslanec, diplomatický zástupce Svatého Stolce, nikoliv Vatikánu. Je vždy titulárním arcibiskupem a nad osobním nebo rodovým znakem má zelený klobouk s 10 střapci na každé straně.
V dané zemi, kde působí, zastupuje papeže a informuje Svatý Stolec o dění v dané zemi. Nuncius má důležitý úkol při výběru nového arci/biskupa, kdy navrhuje papeži jména kandidátů. Podle usnesení Vídeňského kongresu z roku 1815 je apoštolský nuncius vždy doyenem (z francouzštiny děkan) to znamená hlava a mluvčí diplomatického sboru. V době komunistické totality byl v socialistických zemích doyenem diplomatů velvyslanec Sovětského Svazu.
Nunciatura je územím Vatikánu a při papežské návštěvě dané země, zde papež přijímá oficiální návštěvy.
První nunciatury fungovali od přelomu 15. a 16. století v Madridu a v Benátkách. Předtím papeže zastupovali apoštolští legáti. V současné době jsou pro významné události v místních církvích jmenováni apoštolskými legáty kardinálové.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nuncius v Československé republice
1. biskup Clementus Micara (Ital) 1920 – 1923
*24.12.1879 Frascati, +11.3.1965 Frascati. Po uznání Československa Vatikánem byly navázány diplomatické styky a byl jmenován 1. apoštolský nuncius.
Po odchodu z Československa se Klement Micara stal nunciem v Belgii. Po smrti byl pohřben v kostele Santa Maria sopra Minerva v Římě.
2. arcibiskup Francesco Marmaggi (Ital) 1923 – 6.7.1925
* 31.8.1876 Řím, + 3.12.1949 Řím.
3.3.1925 poslanci zrušili státní svátek sv. Jana Nepomuckého a schválili dva nové státní svátky: sv. Cyrila a Metoděje, a mistra Jana Husa.
Vatikán požadoval, aby se oslavy M. Jana Husa konaly bez účasti státních představitelů. Ministr Jiří Stříbrný (1880-1955) upozornil prezidenta Masaryka, že by měl zůstat nestranný a nevyvěšovat nad Hradem husitský černý prapor s červeným kalichem místo standarty. Prezident Masaryk odpověděl: "Když já byl vždy kacíř." Masaryk předpokládal, že když Husa ukáže jako národního hrdinu, odkloní se českoslovenští katolíci od katolické církve, to se mu nesplnilo.
Nuncius Marmaggi odjel z Československa večer 6.7.1925 na protest proti státním oslavám svátku Mistra Jana Husa. Konflikt byl ukončen podpisem Modu vivendi 17.12.1927 (Modus vivendi = forma o způsobu soužití – dočasná úprava vztahů státu a církve).
Nuncius Marmaggi od prezidenta Masaryka 29.2.1929 dostal na usmířenou Československý řád Bílého lva I. třídy Za zásluhy o Československý stát.
3. biskup Pietro Ciriaci (Ital) 1927 – 1933
* 2.12.1885 Řím, + 30.12.1966 Řím.
Nuncius se vrátil do Československa 20.1.1928. Po nitranských oslavách 15.8.1933 se postavil na stranu Andreje Hlinky a podporoval autonomii Slovenska. Musel odjet na nucenou dovolenou. Jeho nástupce přijel do Prahy až 21.10.1935.
4. arcibiskup Francesco Xaverio Ritter (Ital) 21.10.1935 – 15. 3.1939
* 24.1.1884 Chiavenna, +21.4.1951 Pietrelcina.
Nunciatura byla uzavřena a zájmy církve zastupoval nuncius v Berlíně a vatikánský chargé d´affaires (šaržé dafer) Slovenského státu Guiseppe Burzio.
(4.) arcibiskup Francesco Xaverio Ritter jako internuncius 1946 – 1950
V červenci 1946 se vrátil (na základě platného Modu vivendi) arcibiskup Ritter do Prahy jako internuncius (prostředník), na přání vlády nebyl vyslán Vatikánem v původní funkci nuncia.
Nuncius je doyenem (mluvčím) diplomatického sboru a tehdejší vláda chtěla, pod vlivem socialistů a komunistů, aby doyenem byl zástupce Sovětského svazu velvyslanec Zorin. V roce 1948 vážně nemocný internuncius odjel z Československa (jeho mandát byl zrušen v roce 1950) a zastupoval ho chargé d´affaires Gennaro Verolino, ten byl v březnu 1949 odvolán jako nežádoucí pro komunistický stát.
Vedením internunciatury pověřil internuncius Ritter tajemníka úřadu Ottavia de Livu, ten byl z republiky vyhoštěn v březnu 1950 s souvislosti s čihošťským zázrakem. Tím Československo přerušilo diplomatické styky se Svatým Stolcem až do roku 1990, kdy byl jmenován nový nuncius Giovanni kardinál Coppa.
Internuncius Ritter zemřel ve městě Pietrelcina, kde se 25.5.1887 narodil stigmatizovaný otec Pio.
--- 1950 – 1990 sedisvakance úřadu (neobsazeno)
--- arcibiskup Agostino kardinál Casaroli (Ital)
* 24.11.1913, +9. 6.1998. Vysvěcen na kněze 1937, v letech 1940–1961 působil ve službách Státního sekretariátu. V roce 1979 byl jmenován kardinálem a státním sekretářem. Jako zvláštní legát Svatého Stolce působil při jednáních státu a církve. Jako osobní zástupce papeže se zúčastnil 1 100. výročí sv. Metoděje na Velehradě 7.7.1985.
S komunistickou vládou vyjednal jmenování nových biskupů v roce 1988.
5. arcibiskup Giovanni Coppa (Ital) 30. 6.1990 – 1. 1.1993
*9.11.1925 Alba v Itálii, +16.5.2016 Vatikán. Poslední nuncius v Československu. Vystudoval seminář a Katolickou univerzitu Nejsvětějšího Srdce Páně v Miláně. Zde získal doktorát. Byl velkým znalcem díla a života sv. Ambrože. Na kněze byl vysvěcen 2.1.1949. Od roku 1958 pracoval na státním sekretariátu (úřad vlády). 1.12.1979 ho 265. papež sv. Jan Pavel II. jmenoval za titulárního arcibiskupa a na biskupa ho vysvětil na slavnost Zjevení Páně (Tří králů) 6.1.1980.
Díky jeho diplomatickým schopnostem uznal v roce 1993 Svatý Stolec samostatnou Českou republiku. Po rozpadu Československa v roce 1992 se stal na dva roky (1993-1994) i nunciem pro Slovenskou republiku. V roce 1994 byl v SR jmenován nový nuncius Luigi Dossena. Arcibiskup Coppa zůstal nunciem v České republice.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nuncius v České republice
1. arcibiskup Giovanni Coppa (Ital) 1.1.1993 – 20.5.2001
Díky jeho diplomatickým schopnostem uznal Svatý Stolec v roce 1993 samostatnou Českou republiku. 8 let působil v diplomatických službách Vatikánu, kam se vrátil po svém odchodu z úřadu nuncia v České republice. Ve Vatikánu dále pracoval na státním sekretariátu (úřad vlády). 30.5.2001 byl jmenován kanovníkem basiliky sv. Petra ve Vatikánu a 29.10.2001 konsultorem (komisařem) státního sekretariátu.
Při konzistoři 17.10.2007 ho 266. papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem, předání biretu se uskutečnilo na slavnost Krista Krále 25.11.2007. Kardinál Coppa pracoval 60 let pro sedm papežů. Tvrdil, že v Českých zemích zanechal polovinu svého srdce.
Zemřel ve Vatikánu. Pohřební obřad sloužil papež František ve velechrámu sv. Petra 18.5.2016.
2. arcibiskup Erwin Josef Ender (Němec) 21.5.2001 – 9.1.2004
*7.9.1937 Steingrund u Kladska v německém Slezsku (dnes v Polsku). Studoval v Münsteru a 10.10.1965 byl vysvěcen na kněze. Doktorát teologie získal na Gregoriánské universitě v Římě.
V letech 1970 – 1990 pracoval na Státním sekretariátu Svatého Stolce. 265. papež sv. Jan Pavel II. ho 5.4.1990 vysvětil na biskupa a v letech 1990 – 1992 byl nunciem v Sudánu, 1992 – 1997 v Somálsku, 1997 – 2001 v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
Z České republiky odešel jako nuncius do Německa.
3. arcibiskup Diego Causero (Ital) 10.1.2004 – 28.5.2011
* 13.1.1940 Moimacco u Udine v Itálii. Kněžské svěcení přijal 7.4.1963. Od roku 1973 pracoval ve službách Svatého stolce. Na biskupa byl jmenován 15.12.1992 a vysvěcen 6.1.1993. Titulárním arcibiskupem gradským byl jmenován 24.2.2001.
V letech 1988 – 1991 byl nunciem Svatého Stolce v OSN, v Čadu 1992 – 1999, ve Středoafrické republice (1993-1999) a v Kongu (1993-1995). 1999 – 2004 nunciem v Sýrii. Svůj úřad v České republice ukončil 28. 5.2011, kdy byl jmenován nunciem ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.
4. arcibiskup Giuseppe Leanza (Ital) 15.9.2011 - 21.9.2018.
* 2.1.1943 Cesaro v Itálii. Kněžské svěcení přijal 17.7.1966. Vystudoval Papežskou církevní akademii, kde v roce 1972 získal doktorát kanonického práva. Ve službě Svatého Stolce pracoval od roku 1972.
Působil jako nuncius v Paraguyi, Ugandě a USA. 1984 – 1990 pracoval ve Státním sekretariátu Svatého Stolce. 22.9.1990 byl kardinálem Casarolim vysvěcen na biskupa a jmenovám titulárním arcibiskupem lilibejským.
3.7.1990–3. 6.1991 nuncius na Haiti, 4.6.1991 – 28.4.1999 v Zambii a Malawi, 29.4.1999–21.2.2008 v Bosně a Hercegovině, zároveň od 15.5.2002 nunciem pro Slovinsko a (Severní) Makedonii a od 22.2.2003 pro Bulharsko. 22.2.2008–14.9.2011 působil v Irsku. 266. papež Benedikt XVI. ho jmenoval 15.9.2011 nunciem v České republice. 17.10.2011 předal pověřovací listiny prezidentu České republiky Václavu Klausovi a tím se oficiálně ujal úřadu.
21.3.2018 mu udělil prezident Miloš Zeman řád T.G.Masaryka za rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Svou diplomatickou činnost ukončil arcibiskup Leanza 21.9.2018 po dovršení kanonického věku 75 let. Ve stejný den byl jmenován nový nuncius.
5. arcibiskup Charles Daniel Balvo (Američan) 21.9.2018 - 14.3.2022
*29.6.1951 Brooklyn, New York v USA. Vystudoval kanonické právo na Katolické univerzitě Ameriky ve Washingtonu a Papežskou Gregoriánskou univerzitu v Římě. Kněžské svěcení přijal 6.6.1976 v New Yorku.
Od 1.3.1987 působil v diplomatických službách Svatého Stolce na Blízkém východě, v Africe, v Jižní Americe a v Evropě. Na nunciatuře v České republice působil v roce 2000 ve funkci rady nunciatury.
Hovoří 5 jazyky: anglicky, italsky, španělsky, francouzsky a česky. 1.4.2005 byl jmenován titulárním arcibiskupem z Castella a nunciem na Novém Zélandu. Na slavnost sv. Petra a Pavla 29.6.2005 byl vysvěcen na biskupa. 21.12.2013 se stal 1. nunciem v Jihosúdánské republice (vznik Jižního Súdánu 9.7.2011), kde byl do svého jmenování nunciem v ČR (21.9.2018). Do České republiky nastoupil 22.11.2018.
17.1.2022 ho papež jmenoval nunciem v Austrálii. 14.3.2022 se zúčastnil v katedrále sv. Víta v Praze mše k 9. výročí zvolení papeže Františka (zvolen 13.3.2013) a touto mší ukončil svou diplomatickou misi v České republice.
6. arcibiskup Jude Thaddeus Okolo (Nigerijec) 1.5.2022 - ...20..
*18.12.1956 Kano v Nigerii. Kněžské svěcení přijal 2.7.1983, od roku 1990 působil v diplomatické službě na nunciaturách: Srí Lanka, Haiti, Antily, Švýcarsko, Austrálie, ČR. V roce 2008 ho papež jmenoval titulárním arcibiskupem novickým (diecéze Novica) a stal se nunciem ve Středoafrické republice, Čadu, Dominikánské republice a v Irsku. Stal komturem s hvězdou (velkodůstojník) řádu rytířů Božího hrobu. Hovoří rodným jazykem hausa, dalším nigerijským jazykem igbo a plynně anglicky, francouzsky, italsky, španělsky, německy a česky.
V České republice působil jako sekretář apoštolského nuncia arcibiskupa Endera. 27.4.2003 odhalil s arcibiskupem Karlem Otčenáškem sochu papeže Jana Pavla II. na nádvoří Nového Adalbertina.
1.5.2022 byl jmenován nunciem v České republice.