Diecéze brněnská
Dioecesis Brunensis
Brno - diecéze
Katedrála sv. Petra a Pavla
posvěcena: 21. 5.1881
patroni: sv. Petr a Pavel
V rukopisu "Liber erectionis et fundationis altarium 1482-1552 jsou zapsáni tito patroni diecéze:
sv. Cyril, mnich a Metoděj, biskup, hlavní patroni Moravy; sv. Václav, kníže a mučedník, hlavní patron českého národa; sv. Vít, mučedník, patron Čech a Prahy; sv. Vojtěch, biskup, patron Čech; sv. Klement Maria Hofbauer, kněz a mučedník; sv. Prokop, opat; sv. Kristin, mučedník; sv. Jan Nepomucký, kněz a mučedník, hlavní patron Čech; sv. Ludmila, kněžna a mučednice; sv. Kordula, panna a mučednice.
+ 5.12.1777 papež Pius VI.
česká královna Marie Terezie
Znak brněnské diecéze: v roce 1777 odvozen od olomoucké arcidiecéze. V 1. a 4. zlatém poli rakouský orel se srdečním štítkem Habsburků s písmeny MT (Marie Terezie), ve 2. a 3. červeném poli 5 stříbrných špicí v postavení 3 + 2.
V roce 1947 byl navržen heraldikem Břetislavem Štormem nový znak. Na černém štítu dva překřížené zlaté klíče sv. Petra, podložené stříbrným mečem s červeným jílcem, symbol sv. Pavla.
biskupové
1. Matouš František hrabě Chorinský z Ledské 1777 – 1786 +
*4.10.1720 Pačlavice u Zdounek (u Kroměříže), +30.10.1786 Kuřim u Brna. Druhý syn Františka Karla a Marie Kateřiny Kotulínské z Kotulína. Rod jeho otce pocházel z Choryně u Valašského Meziříčí a stal se majitelem vladycké tvrze v Ledské (dnes Velká Ledská u Rychnova nad Kněžnou).
Vystudoval v Olomouci, kde ho 51. olomoucký biskup Jakub Arnošt z Liechtenštejna vysvětil 5. 4.1742 na kněze. V roce 1743 se stal kanovníkem katedrální kapituly v Olomouci a kanovníkem kolegiátní kapituly v Brně (s právem nosit mitru) a v r. 1752 jejím děkanem. 16.10.1769 byl vysvěcen na titulárního samařského biskupa a byl ustanoven jako pomocný biskup Hradce Králové.
V r. 1775 se stal pomocným biskupem olomouckým. Po založení nové diecéze byl 15.12.1777 potvrzen a 22.2.1778 slavnostně intronizován. Diecézi rozdělil na 7 arciděkanátů (arcikněžství) a 27 děkanátů. K názorům a zásahům císaře Josefa II. se stavěl velice rezervovaně. Biskupská činnost byla císařskými zákazy omezena. Věnoval se vědeckému studiu, vizitaci diecéze a opravě katedrály. Zemřel při vizitaci v Kuřimi. Pohřben na novém městském hřbitově v Brně.
V biskupském znaku použil rodový erb. Na polceném zlatém srdečním štítku vpravo černý buvolí roh s postrkanými stříbrnými račími klepety, vlevo stříbrný s černými klepety. Srdeční štítek je položen na čtvrcený štít: 1. a 4. zlaté pole, na něm černý korunovaný orel s červeným štítkem se stříbrným břevnem a písmeny MT na hrudi. 2. a 3. červené pole s pěti (3 + 2) stříbrnými kužely. Nad štítkem baronská koruna, kterou prostupuje zlatý kříž, vpravo je zlatá mitra, vlevo ven otočená zlatá berla. Vše převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
2. Jan Křtitel Lachenbauer O.Cr. 1787 – 1799
* 31. 1.1741 Broumov, + 22. 2.1799 Brno, pocházel ze selské rodiny, studoval v Praze, kde se v r. 1759 stal členem řádu křižovníků s červenou hvězdou (O.Cr.), vysvěcen na kněze 7. 4.1764, působil v Čechách, v Bratislavě a ve Vídni, kde byl Josefem II. jmenován dvorním kazatelem a rektorem generálního semináře, papež Pius VI. ho jmenoval 29. 1.1787 za biskupa a 23. 2.1787 byl ve Vídni vysvěcen, zaměřil se na sociální a charitativní činnost a dokončil opravy katedrály, kde je pohřben.
Jeho příjmení je spojeno ze dvou: Lachen = smát se, nebo lisovat stromy. Bauer = sedlák, rolník. Osobní znak: stříbrný štít, na něm zelený trávník, vpravo dva červené květy se zelenými stonky, vlevo zlatý úl.
3. Vincenc Josef František Saleský Vojtěch Jiljí Jan Nepomucký Václav Marcel kníže Schrattenbach 1800 – 1816
*18.6.1744 Brno, +25.5.1816 Brno, syn Františka Antonína a Marie Josefy z Vrbna. Studoval ve Vídni a v Salzburgu (Solnohrad), na kněze vysvěcen v r. 1768, biskupské svěcení přijal 6. 7.1777. Stal se biskupem (1777–1790 a 1795–1800) v údolí Lavant ve východních Korutanech.
V r. 1788 byl povýšen do knížecího stavu. 11.8.1800 ho jmenoval papež Pius VII. sídelním biskupem Brna, intronizován 11.11.1800. Ve zrušeném dominikánském klášteře založil bohosloveckou školu, kde vyučovali piaristé, augustiniáni, benediktini a premonstráti.
Pohřben na městském hřbitově a po jeho zrušení byly jeho ostatky přeneseny ke katedrále.
Znak: Na knížecím plášti černý štít a v něm vlnité kosmé břevno provázené nahoře zlatou šestihrotou hvězdou a dole pařezem s dubovým listem na rašící ratolesti. Vše zlaté.
4. Václav Urban rytíř Stuffler 1817 – 1831
* 27. 9.1764 Brno, + 24. 5.1831 Brno, pocházel ze selské rodiny, studoval v Olomouci, kde vstoupildo řádu augustiniánů-kanovníků CRV, 7. 3.1789 byl vysvěcen na kněze, 22. 9.1803 se stal kanovníkem katedrální kapituly v Brně, kde byl zvolen děkanem, 4. 9.1806 byl povýšen do rytířského stavu, v červenci 1817 byl jmenován od papeže Pia VII. za biskupa, vysvěcen a 28. 9.1817 se ujal úřadu, věnoval se vizitacím po diecézi a pozvednutím mravnosti, věnoval peníze na zakoupení nových varhan do katedrály, osvícenec, josefinista, přítel J. Dobrovského, pohřben na městském hřbitově a po jeho zrušení byly jeho ostatky přeneseny do katedrály. Pomník je na jižní stěně katedrály. Znak: Modrý štít, na něm stříbrné kosmé břevno, nahoře stříbrné vozové kolo, dole stříbrné skála.
5. František Antonín Gindel 1832 – 1841 přešel do Gurku
(Gindl) * 15. 9.1786 Ratten ve Štýrsku (Rakousko), + 24.10.1841 Klagenfurt v Korutanech , studoval ve Štýrském Hradci (Steyr Graz), kde byl 9. 9.1809 vysvěcen na kněze, krátce působil v duchovní službě a byl povolán do císařské kanceláře ve Vídni.
9.5.1831 byl jmenován za titulárního biskupa aurelipolského a stal se pomocným biskupem olomouckým, vysvěcen ve Vídni 22. 6.1831, za brněnského biskupa byl potvrzen papežem Řehořem XVI. 3. 7.1832. V r. 1833 založil Acta curiae. Jako Němec si osvojil češtinu a naučil se plynule česky, osobně se zúčastňoval zkoušek bohoslovců a požadoval dokonalou znalost češtiny od bohoslovců a kněží Němců v celé své diecézi. V r. 1840 odmítl vysvětit 10 Němců na kněze, protože neprošli zkouškou z češtiny, na výuku Nového Zákona povolal Františka Sušila. 15. 8.1841 nastoupil jako biskup Gurku v rakouských Korutanech. Používal znak diecéze s pěti kužely.
6. Antonín Arnošt hrabě Schaaffgotsche
svobodný pán (baron) z Kynastu a Greifensteinu 1842 – 1870
* 16. 2.1804 Brno, + 31. 3.1870 Brno, studoval ve Vídni a v Brně, v r. 1825 se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci, v r. 1827 byl vysvěcen na kněze, sídelním kanovníkem v Olomouci se stal v r. 1837, titulárním biskupem aureliopolitánským a pomocným biskupem olomouckým byl jmenován 26. 3.1839, v Kroměříži vysvěcen na biskupa 20.10.1839, vzdal se kanovnické hodnosti, 15. 7.1841 byl jmenován za biskupa v Brně, úřadu se ujal 5. 5.1842, v r. 1859 dal postavit seminář pro chlapce a zavedl exercicie pro kněze, dokončil úpravy diecéze, které potvrdil 28. 3.1859 papež bl. Pius IX. Pohřben v katedrále, později přenesen na městský hřbitov. Příbuzný se šlechtickou rodinou v Bílé Třemešné u Dvora Králové nad Labem. Užíval rodový znak.
7. Karel Nöttig 1871 – 1882
* 23.11.1806 Bělotín u Hranic na Moravě, + 14. 1.1882 Brno, studoval v Brně, kde přijal kněžské svěcení v r. 1833, v r. 1835 byl jmenován dómským vikářem, v r. 1853 se stal rektorem kněžského semináře a za rok byl jmenován kanovníkem, 17. 8.1870 ho jmenoval císař František I. brněnským biskupem, potvrzen papežem bl. Piem IX., vysvěcen 6. olomouckým arcibiskupem Bedřichem hrabětem Fürstenbergem na biskupa v brněnské katedrále 8. 1.1871, na jeho návrh byla založena tiskárna v rajhradském klášteře, na teologické fakultě zavedl katechetiku, pedagogiku, filosofii a církevní umění, pohřben na městském hřbitově, v r. 1909 přenesen do katedrály. Používal znak diecéze s pěti kužely.
8. František Sáleský Karel Bauer 1882 – 1904
přešel do Olomouce - 8.arcbp.
* 26. 1.1841 Hrachovec (Valašské Meziříčí), + 25.11.1915 Olomouc. Otec František byl mlynář, matka Anna roz. Pekárková. Po základní škole vystudoval gymnázium v Kroměříži. Studia teologie absolvoval v Olomouci, kde byl 19. 7.1863 vysvěcen na kněze. V letech 1865 - 1882 byl profesorem na Teologické fakultě v Praze, kde byl také poslední dva roky, 1880 - 1882 děkanem.
30. 5.1882 byl vysvěcen na biskupa a intronizován v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Podílel se na regotizaci katedrály a dal přistavět obě novogotické věže. 21. 5.1891 konsekroval (posvětil) hlavní oltář katedrály a tento den se slaví jako posvěcení katedrály. Podporoval spolky řemeslníků a dělníků. Pro opuštěné děti dal postavit sirotčinec. Ve své diecézi se snažil se o rovnoprávnost češtiny s němčinou.
V roce 1904 byl jmenován arcibiskupem olomouckým.
9. Pavel Maria Josef Antonín hrabě Huyn
1904 – 1916 př. do Prahy - 30. arcbp.
* 17. 2.1868 Brno, + 1.10.1946 Bolzano-Gries v Itálii. Pocházel z vlámské, německy mluvící rodiny. Česky mluvil i rozuměl velice špatně. Otec Johann (Jan) byl generálem rakouské armády. Po studiích teologie na jezuitské škole v Innsbrucku a v Římě získal doktorát ThDr., PhDr. a JUDr. Vysvěcen na kněze 7. 6.1892. Působil jako zámecký kaplan v Křetíně u Letovic a v několika farnostech v brněnské diecézi.
17. 4.1904 byl jmenován biskupem brněnským. Za jeho episkopátu byly dobudovány věže katedrály. Do farností dosazoval německé kněze. Podporoval stavbu nových kostelů a přivedl do diecéze další řeholní řády. Vysloužil si velkou kritiku veřejnosti i duchovních, když 29.7.1914 nařídil sloužit bohoslužby za vítězství rakouských vojsk. 8.12.1916 se stal arcibiskupem pražským.
10. Norbert Jan Nepomuk Klein 1917 – 1926 rezignoval
* 25.10.1866 Ryžoviště u Bruntálu (Braunseifen), + 9. 3.1933 Bruntál, člen řádu Panny Marie Jeruzalémské (německých rytířů) OT., studoval v Innsbrucku v Rakousku, kde byl vysvěcen na kněze 27. 7.1890, po studiích získal titul ThDr., byl velice vzdělaný.
V letech 1903 – 1916 se stal proboštem v Opavě, císař ho jmenoval za biskupa 19.10.1916, potvrzen papežem 7.12.1916, vysvěcen na biskupa 28. 1.1917 v Opavě, intronizován v Brně 11. 2.1917, na řádové kapitule byl 30. 4.1923 zvolem velmistrem, 26. 5.1924 se stal apoštolským administrátorem Valticka, 4. 1.1926 se vzdal úřadu a byl jmenován za titulárního biskupa seynitského a byl apoštolským administrátorem diecéze do 3. 6.1926, měl právo jmenovat generálního vikáře, 15. 7.1926 opustil diecézi a působil jako řádový velmistr.
--- Josef Pospíšil, generální vikář 1926 +
správce diecéze 4. 1. – 18.12.1926, kdy zemřel.
11. Josef Kupka 1926 – 1941
*7.5.1862 Černá Hora u Blanska, +20.6.1941 Nová Říše u Jihlavy, po studiích získal titul PhDr. a ThDr., vysvěcen na kněze 20. 9.1884 v Brně, 1890 – 1913 profesor na teologickém semináři a od r. 1899 středoškolský profesor, v r. 1913 byl jmenován kanovníkem katedrální kapituly v Brně, vysvěcen na pomocného biskupa 7. 9.1924 v Brně, administrátor diecéze 1926–1931. Jmenován 22.10.1931 sídelním biskupem, intronizován 8.12.1931, pohřben v katedrále.
--- Josef Kratochvíl, kapitulní vikář 1941 – 1946
ThDr., JCanDr., *18.3.1876, +6.5.1968
12. Karel Skoupý 1946 – 1953 internován do r. 1968
* 30.12.1886 Lipůvka u Blanska, po studiích získal titul ThDr. a byl vysvěcen na kněze 16.7.1911 v Brně, v r. 1918 se stal profesorem na semináři, v r. 1923 jeho rektorem, jmenován za biskupa 3.4.1946, potvrzen 13.6.1946, vysvěcen a intronizován na biskupa 30.6.1946 v Brně. Po nástupu komunismu nesouhlasil s novým režimem, který omezoval církev, 15. 6.1949 vydal s ostatními biskupy pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodinu velké zkoušky“.
Ve vedení diecéze byl nahrazen vikářem a internován v biskupské rezidenci 19.5.1950–5.10.1963, potom byl odvezen do charitního domova Radvanov u Mladé Vožice, kde byl s pražským arcibiskupem Beranem, českobudějovickým biskupem Hlouchem a litoměřickým biskupem Trochtou. Zde pobýval 6.10.1963–21. 5.1968.
--- Josef Kratochvíl od 20. 5. 1953 – 1968 do 6. 5.
kapitulní vikář. Diecézi vedl až do dne své smrti 6. 5.1968.
Karel Skoupý, opět na stolci 1968 – 1972 +
+ 22. 2.1972 Brno, po uvolnění komunistického režimu (Pražské jaro) se 15. 5.1968 ujal úřadu. Do diecéze se vrátil 22. 6.1968.
Po 21.8. režim přitvrdil. Biskup byl šikanován StB, která mu znemožňovala jeho působení. Zemřel v biskupské rezidenci. Pohřben na městském hřbitově v Brně.
--- Ludvík Horký, kapitulní vikář 1972 – 1990
* 15. 9.1913 Ruda, + 5. 1.2008 Brno. Diecézi řídil 29. 2.1972 – 31. 3.1990, kdy ji předal sídelnímu biskupovi. Zastával se práv věřících, prožil mnoho bdělých nocí při jednání s komunistickými církevními tajemníky, kdy sváděl souboj o bohoslovce. Posledních 20 let se věnoval odstraňování křivd vzniklých z nacistické okupace a poválečného násilí. V r. 1998 dostal od rakouského prezidenta státní vyznamenání Velký kříž za zásluhy o Rakousko.
Byl zvolen děkanem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla. V r. 1990 byl oceněn papežským titulem apoštolský pronotář a byl jmenován biskupským vikářem. Zemřel ve věku 94 let a byl pohřben 12. 1.2008 na Ústředním hřbitově v Brně.
13. Vojtěch Cikrle 1990 – 2022 rezignoval
*20.8.1946 Brno–Bosonohy. Vyučil se slévačem. Na CMBF v Litoměřicích nastoupil po vojenské službě v roce 1971. Po studiu získal titul ThLic., vysvěcen na kněze 27.6.1976 v Brně. Pedagog semináře v Litoměřicích 1982–1987, rektor semináře 1987–1990.
Jmenován biskupem brněnským 14.2.1990, vysvěcen na biskupa arcibiskupem olomouckým Františkem Vaňákem a intronizován 31.3.1990 v katedrále sv. Petra a Pavla. Biskupské heslo: Non ego sed tu (ne já, ale ty). V roce 1991 obnovil Biskupské gymnázium v Brně, založil několik církevních škol a diecézních center.
27.9.2009 přivítal ve své diecézi papeže Benedikta XVI. 17.7.2011 se ve Vídni zúčastnil pohřbu arcivévody, korunního prince a následníka trůnu Otty Habsburského Lotrinského. V roce 2018 se stal nejdéle sloužícím biskupem brněnské diecéze. V roce 2021 podal rezignaci papeži Františkovi, který ji nepřijal a ponechal ho ještě rok v úřadu.
– Petr Esterka 1999 –2013
*14.11.1935 Dolní Bojanovice u Hodonína, +10.8.2021 Kalifornie (USA). V roce 1957 uprchl do Rakouska. Odtud se dostal do Říma, kde v Nepomucenu vystudoval teologii. Vysvěcen na kněze 9.3.1963. V letech 1974-1995 byl vojenským kaplanem letectva USA v hodnosti podplukovníka. V roce 1986 ho jmenoval biskup Jaroslav Škarvada biskupským vikářem pro české katolíky v USA a Kanadě, v roce 1994 ještě vikářem pro Austrálii.
5.7.1999 byl jmenován od 265. papeže sv. Jana Pavla II. titulárním biskupem cefalenským a 1. pomocným biskupem brněnským. 11.9.1999 byl brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem vysvěcen na biskupa v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Pověřen duchovní péčí o české krajany v zahraničí. V roce 2010 podal papeži Benediktu XVI. rezignaci z úřadu, kterou papež nepřijal. 10.12.2013 jeho rezignaci přijal 267. papež František.
Po své rezignaci zůstal emeritní biskup v Kalifornii v USA, kde zemřel. Poslední rozloučení se konalo 20.8.2021 v Garden Grove (50 km od Los Angeles, stát Kalifornie, USA). Tělo biskupa Esterky bylo převezeno do České republiky a po rozloučení v brněnské katedrále pohřben v Dolních Bojanovicích.
– Pavel Konzbul, Dr. 2016 – 2022
Ing. Mgr. *17.10.1965 Brno-Juliánov. V roce 1989 vystudoval na VUT Brno. Absolvoval kněžský seminář v Olomouci a 29.6.2003 byl vysvěcen na kněze biskupem Vojtěchem Cikrlem. V letech 2003-2005 byl spirituálem Biskupského gymnázia v Brně. 2013-2016 farář katedrální farnosti u sv. Petra a Pavla v Brně.
Od roku 2015 Kanovník Královské kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. 21.5.2016 byl jmenován titulárním biskupem litomyšlským a pomocným biskupem brněnským. Biskupské svěcení mu udělil biskup brněnský Vojtěch Cikrle, arcibiskup olomoucký Jan Graubner a pomocný biskup olomoucký Josef Hrdlička na slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla 29.6.2016. Jeho biskupské heslo: Via, Veritas, Vita (Cesta, Pravda a Život, J 14,6).
26.5.2022 jmenován sídelním biskupem brněnským.
14. Pavel Konzbul 2022 – 2022
*17.10.1965 Brno-Juliánov. Jeho biskupské heslo: Cesta, pravda a život (J 14,6). Kanovník Královské kapituly sv. Petra a Pavla v Brně.
26.5.2022 jmenován sídelním biskupem brněnským. Intronizace biskupa na slavnost diecézních patronů sv. Petra a Pavla 29.6.2022.