Apoštolský exarchát řeckokatolické církve
v České republice
Praha - exarchát (vikariát)
Katedrála sv. Klimenta
posvěcena: 1715
patron: sv. Klement (sv. Kliment),
sv. Cyril a Metoděj, sv. Anežka Česká a sv. Mikuláš
Eparchie (diecéze) v Prešově byla ustanovena pro katolíky východního obřadu (řeckokatolíky–uniaty) v Českém království a Horních Uhrách (na Slovensku). Bulou 22.9.1818 založil eparchii papež Pius VII. Pro české a slovenské řeckokatolíky zůstala eparchií i po vzniku Československa.
V roce 1931 daroval arcibiskup pražský František Kordač řeckokatolíkům chrám sv. Klimenta a 16.12.1933 zde byla založena farnost u sv. Klimenta. Prvním farářem se stal bl. Vasil Hopko (od roku 1947 světící biskup prešovský, +1976). V českých zemích bylo po 2. světové válce 6 řeckokatolických farností.
28.4.1950 Řeckokatolická církev v Československu násilně zrušena nařízeným Prešovským sněmem (Prjaševský sobor) a připojena k Pravoslavné církvi.
13.6.1968 byla obnovena východní eparchie pražským apoštolským administrátorem biskupem Františkem Tomáškem (usnesením vlády ČSSR 70/1968) a vyhlášena papežem sv. Pavlem VI. jako Prešovská eparchie (biskupství) s působností v celém Československu.
Po rozpadu Československa (31.12.1992) a po vzniku České republiky 1.1.1993 ustanovil v Praze prešovský biskup Ján Hirka biskupský vikariát pro katolíky východního obřadu v České republice pod jurisdikcí Prešovské eparchie.
Papež sv. Jan Pavel II. vydal 15.3.1996 bulu, kterou vyhlásil v Praze Apoštolský exarchát (vikariát) pro katolíky východního obřadu v České republice pod jurisdikcí Svatého Stolce.
Děkanáty (farnosti): Praha (a Kladno), českobudějovický (ČB), plzeňský (Plzeň, Karlovy Vary, Sokolov), liberecko-chomutovský (Liberec, Chomutov, Děčín, Ústí n.L., Teplice, Žatec), královéhradecký (HK, Pardubice, Turnov), brněnsko-olomoucký (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc), ostravsko-opavský (Ostrava, Opava, Karviná, Bruntál, Jeseník).
+ 13. 3.1996 papež Jan Pavel II.
prezident Václav Havel
biskupové:
1. Ivan (Jan) Ljavinec 1993 – 2003 odstoupil
*18.4.1923 Volovec na Podkarpatské Rusi (tehdy ČSR, dnes Ukrajina). +9.12.2012 Žernůvka u Tišnova. Měl osm sourozenců. Otec byl učitel. Ivan Ljavinec maturoval na ruském gymnáziu v Mukačevě. Teologii studoval v Užhorodu a ve Vídni. Na kněze ho vysvětil 28.7.1946 v Prešově biskup bl. Pavel Petr Gojdič (biskup Gojdič používal řeholní jméno v české verzi Pavel, nikoliv slovensky Pavol). Po zabrání Podkarpatské Rusi Sovětským svazem v roce 1946 se Ivan Ljavinec nemohl vrátit do Mukačevské eparchie (diecéze) a stal se sekretářem biskupa Gojdiče v Prešově.
Od roku 1949 byl spirituálem řeckokatolického bohosloveckého semináře v Prešově. Po násilném zlikvidování řeckokatolické církve přijal tajně v říjnu 1950 od světícího biskupa bl. Vasila Hopka jurisdikci generálního vikáře s mimořádnými pravomocemi. V letech 1950-1955 se skrýval. V roce 1955 byl zatčen a v roce 1956 odsouzen na 4 roky za "maření dozoru nad církvemi".
Dostal zákaz pobytu na východním Slovensku (Prešov, Košice). Pracoval v Praze jako popelář, topič a průvodčí. S tehdejším administrátorem pražské arcidiecéze biskupem Františkem Tomáškem zorganizoval v roce 1968 celostátní akci na obnovu činnosti řeckokatolické církve v ČSSR (Československá socialistická republika). Prvním farářem se stal Emanuel Hlaváč.
Tajné biskupské svěcení přijal 24.3.1968 od tajně vysvěceného biskupa Felixe Maria Davídka. V dubnu 1969 se stal Ivan Ljavinec farářem řeckokatolické farnosti sv. Klimenta v Praze. Po rozdělení Československa 1.1.1993 se stal biskupským exarchou (vikářem) řeckokatolické církve v České republice.
18.1.1996 ho 265. papež sv. Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem aklissenským a 30.3.1996 ho v basilice sv. Klimenta v Římě nad hrobem sv. Cyrila vysvětil sub conditione (pod podmínkou) na pražského biskupa-apoštolského vikáře (exarchu). Administrátor s biskupskými právy. 23.4.2003 odstoupil z funkce ve věku 80 let. Od července 2008 žil v Domově sv. Alžběty v Žernůvce u Tišnova, kde zemřel. Rozloučení se konalo v katedrále sv. Klimenta v Praze, odkud byl převezen do rodné obce Volovec, kde byl pohřben.
-- Ján Eugen Kočiš 1993 – 2006 pomocný biskup pražský
*25.6.1926 Pozdišovce u Michalovců (SR), +4.12.2019 Prešov (SR). Poslední z 8 dětí, 6 se dožilo dospělosti. V rodném listě ho dal otec zapsat jménem Eugen, v křestním listě ho kmotra dala zapsat jménem Jan. V roce 1945 dopsán do křestní matriky Jan Eugen.
21.9.1950-31.12.1953 u PTP na Sázavě a v Brně. Odjel na jeden den dovolenku do Rožňavy, kde byl tajně vysvěcen na kněze v nemocniční kapli v Rožňavě 1.1.1951 trnavským biskupem Robertem Pobožným. Biskup Gojdič i Hopko byli internovaní. U PTP sloužil na šachtě svatou liturgii i 50 metrů pod zemí. Po skončení vojenské služby u PTP pracoval od 1.1.1954 v pekárně ve Vranově nad Topľou.
7.2.1958 zatčen a odsouzen 13.6.1958 v Prešově na 4 roky za maření dozoru nad církvemi. Prošel věznice v Prešově, na Ilavě, v Hradci králové, v Praze na Ruzyni a na Pankráci. Pracoval jako horník ve Rtyni v Podkrkonoší. Po propuštění 7.2.1960 se dostal díky svým známým do Plynostavu Pardubice, kde pracoval do 30.4.1968 jako kopáč. Kopal plynovod v Náchodě, 1963-1965 ve Dvoře Králové nad Labem, kde ho nechal bydlet na děkanství děkan Antonín Říkovský.
3.12.1967 přijal Jan Eugen Kočiš tajné biskupské svěcení od tajně vysvěceného biskupa Felixe Maria Davídka. Po obnově řeckokatolické církve u nás pomáhal biskupu bl. Vasilu Hopkovi v Oseku u Duchcova a od 1.9.1969 ordináři Janu Hirkovi v Prešově. Biskup Jan Hirko ho jmenoval kancléřem Biskupského vikariátu v Praze. 1. biskup exarchátu pražského Ivan Ljavinec ho jmenoval generálním vikářem (syncelem). 24.4.2004 ho 265. papež sv. Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem abrittským. 15.5.2004 vysvěcen sub conditione (pod podmínkou) v katedrále sv. Klimenta v Praze na pomocného biskupa pražského exarchátu. Hlavním světitelem byl vladyka Ðura Ðuðar (Džura Džudžar *22.4.1954, eparcha srbský a černohorský).
Ján Kočiš byl emeritován 7.10.2006. V roce 2010 se přestěhoval do Prešova na arcibiskupství, kam ho přijal archieparcha Ján Babjak. Od roku 2012 žil v Domě sociálních služeb sv. Kosmy a Damiána v Prešově, kde zemřel. Pohřben 9.12.2019 (7.výroční den smrti biskupa Ivana Ljavince) v kryptě katedrálního chrámu sv. Jana Křtitele v Prešově (viz Archieparchie Prešov).
2. Ladislav Hučko 2003 – 2025
*16.2.1948 Prešov, +14.1.2025 Praha. Jeho otec Ladislav (1912-1975) byl řeckokatolickým knězem (vysvěcen 28.6.1946). V nepřátelské komunistické době rodina byla v letech 1950-1955 vystěhována z Prešova, Ladislav mladší nebyl v roce 1966 přijat na Teologickou fakultu v Bratislavě "pro nedostatek místa". Vystudoval obor experimentální fyziky na Přírodovědné fakultě v Košicích a v roce 1971 získal titul RNDr. Pracoval v ropném výzkumu v Bratislavě. V roce 1987 se stal báňským geologem v Ostravě.
V letech 1992-2000 studoval teologii na Lateránské univerzitě v Římě, kde získal titul ThDr. Na kněze byl vysvěcen 30.3.1996 v Římě.
Vyučoval dogmatickou teologii na univerzitním teologickém institutu v Košicích. 24.4.2003 ho papež sv. Jan Pavel II. jmenoval pražským biskupem byzantského obřadu. Biskupské svěcení se mělo konat v řeckokatolické katedrále sv. Klimenta v Praze, kde proti novému biskupovi protestovali ukrajinští katolíci východního obřadu. Ti požadovali, aby se biskupem stal český řeckokatolický kněz Antonín Eliáš Dohnal (2008 exkomunikován). 31.5.2003 přijal Ladislav Hučko biskupské svěcení v blízkém kostele Nejsvětějšího Spasitele (Salvátora) a stal se titulárním biskupem orejským. Apoštolský exarcha (vikář)-administrátor s biskupskými právy.
Zemřel v pražské nemocnici Na Františku, měsíc před svými 77. narozeninami. Apoštolský nuncius Mons. Juda Thaddeus Okolo rozhodl 15.1.2025, že pražský apoštolský exarchát povede protosyncel (generální vikář) mitr. prot. Vasyl Slivocký.
Svatou liturgii s pohřební obřady sloužil 22.1.2025 Vysokopřeosvícený vladyka Jonáš Maxim, archieparcha prešovský, metropolita a Jeho Excelence arcibiskup pražský, primas český, metropolita Jan Graubner. Tělo biskupa Ladislava bylo 27.1.2025 převezeno do Prešova a po svaté liturgii v chrámu sv. Jana Křtitele pohřbeno v chrámové kryptě.
