Archieparchia prešovská
Archieparchia Presoviensis
Gréckokatolícke arcibiskupstvo Prešov
Prešov - archieparchie (arcidiecéze)
Katedrála sv. Jána Krstiteľa (sv. Jana Křtitele)
posvěcena:
patron: sv. Jan Křtitel
Katolíky východního obřadu (řeckokatolíky) v Horních Uhrách (na Slovensku) a v Čechách zahrnovala Mukačevská eparchie (dieceze) ustanovená 22.9.1818 papežem Piem VII. Po vzniku Československa byla oddělena Prešovská eparchie a stala se řeckokatolickým biskupstvím pro řeckokatolíky v Československu.
28.4.1950 byla Řeckokatolická církev v Československé republice násilně zrušena Prešovským sněmem (Prjaševski sobor – Prešovský sbor, Prešovský lžisobor) a nuceně připojena k Pravoslavné církvi. Prešovský sněm se konal v hotelu Černý orel a nařídila ho komunistická strana Československa a Sovětského svazu (dnes Rusko). Členy sněmu bylo několik odpadlých katolíků a 6 řeckokatolických kněží: Knapp, Kačúr, Bihun, Havrila a Tóth, kteří vyhlásili, že: „pravoslavná církev je odteď u nás obnovená.“ Většina věřících, kněží a biskupů zůstali věrni papeži a velice za to trpěli (biskup bl. Pavel Petr Gojdič).
Církev byla obnovena 13.6.1968 vládním nařízením na návrh pražského apoštolského administrátora biskupa Františka Tomáška. Zároveň byla vyhlášena Prešovská eparchie (dieceze) pro katolíky východního obřadu v Československu. Většina majetku zůstala pod správou pravoslavné církve až do r. 1990. Po rozdělení Československa a vzniku Slovenské republiky 1.1.1993 se stala diecézí pro Slovensko. Pro Českou republiku ustanovil papež Jan Pavel II. v České republice apoštolský exarchát (vikariát) se sídlem v Praze.
Po vyhlášení Římskokatolické Východní provincie Slovenska v r. 1995 jí byla podřízena eparchie východního obřadu v Prešově a v r. 1997 apoštolský exarchát Košice. V r. 2008 byl košický exarchát povýšen na eparchii.
30.1. 2008 se Řeckokatolická provincie stala samostatnou (autokefální) a metropolitní archieparchií. Byla ji podřízena nová prešovská, bratislavská a kanadská Torontská slovenská řeckokatolická eparchie.
+ 22. 8.1818 papež Pius VII.
rakouský císař a král František II./I.
28. 4.1950 eparchie zrušena Komunistickou stranou Československa
+ 13. 6.1968 obnovil papež Pavel VI.
československý president Ludvík Svoboda
+
+ 30. 1.2008 papež Benedikt XVI.
slovenský prezident Ivan Gašparovič
eparchové: (biskupové východního obřadu s titulem vladyka)
1. Gregor (Řehoř) Tarkovič 1818 - 1841
*20.11.1754, +16.1.1841. Administrátor. Biskupem od roku 1821.
2. Jozef Gaganec 1842 - 1875
3. Mikuláš Tóth 1876 - 1882
4. Ivan (Ján) Valyi 1882 - 1911
--- Juraj (Jiří) Repássy 1911 - 1913, kanovník
5. Štefan (Štěpán) Novák 1913 - 1920
od roku 1918 zastupován vikářem.
--- Mikuláš Russnák, generální vikář 1918 – 1922
--- Dionýz Nyarádi, administrátor 1922 – 1927
řeckokatolický biskup Křiževacu
6. bl. Pavel Peter Gojdič, mučedník 1927 – 1950
*17.7.1888 Ruské Pekľany, +17.7.1960 Leopoldov. Jeho otec byl řeckokatolickým knězem. Teologii vystudoval v Prešově a v Budapešti. 27.8.1911 byl vysvěcen na kněze v katedrále sv. Jana Křtitele v Prešově. 20.7.1922 vstoupil do řádu basiliánů na Černěčí hoře v Mukačevě (Ukrajina) a přijal řeholní jméno Pavel (slovenskou podobu Pavol nepoužíval). Řeholní sliby složil 10.3.1924.
V r. 1926 byl jmenovám apoštolským administrátorem prešovské eparchie a byl 25.3.1927 vysvěcen na řeckokatolického světícího biskupa tehdejším prešovským apoštolským administrátorem Dionýsem Nyárádim, biskupem križevackým v basilice sv. Klimenta v Římě. V r. 1927 byl jmenován apoštolským administrátorem prešovské eparchie. V r. 1935 autonomní slovenská administrativa zestátnila řeckokatolické církevní školy a usilovala o poslovenštění Rusínů. Na jeho žádost zasáhla československá vláda a nařízení zrušila. V r. 1939 se stal apoštolským administrátorem mukačevské administratury. Situace s autonomní vládou se vyhrotila tak, že se rozhodl rezignovat. Papež Pius XII. rezignaci nepřijal a 19.7.1940 ho jmenoval sídelním biskupem prešovským, i přes odpor vlády Slovenského státu.
8.8.1940 byl biskup Pavel Petr Gojdič v Prešově slavnostně intronizován. V r. 1941 se ostře postavil proti deportaci slovenských Židů a protestoval ve vládě Slovenského státu, vyzýval Vatikán, aby suspendoval slovenského prezidenta kněze Josefa Tisa, který byl na jeho návrh zbaven kněžství.
15.1.1946 se stal biskupem všech řeckokatolíků na území Československé republiky. 27.4.1950 byl na příkaz KSČ zatčen, uvězněn v Leopoldově a odsouzen na doživotí. 28.4.1950 byla církev řeckokatolická zrušena Prešovským soborem (prešovský sněm, prešovský lžisobor). Biskup Gojdič nepřijal nabízené místo pravoslavného biskupa a nezradil katolické vyznání. Zemřel v leopoldovském vězení 17. 7.1960 v den svých 72. narozenin.
Jeho ostatky byly 29.10.1968 exhumovány a převezeny do katedrály sv. Jana Křtitele (sv. Ivana Chrestiteľa) v Prešově. Původně pohřben v kryptě katedrály. V roce 1990 byl rozsudek zrušen v plném rozsahu, jeho tělo vyjmuto z hrobu a 15.5.1990 uloženo do skleněného sarkofágu v katedrální kapli sv. Petra a Pavla.
28.10.1991 mu prezident Československé republiky Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrika Masaryka II. třídy in memoriam. V roce 2000 na návrh vlády SR mu prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster udělil Pribinov kríž I. triedy in memoriam. Biskup Gojdič byl blahořečen 4.11.2001 na Svatopetrském náměstí v Římě 265. papežem Janem Pavlem II.
29.1.2008 mu byl komisí hebrejského památníku Jad Vašem v Jeruzalémě udělen in memoriam titul Spravedlivý mezi národy.
--- bl. Bazil (Vasil) Hopko, mučedník 1947-1976
světící biskup, *21.4.1904 Hrabské u Bardějova, +23.7.1976 Prešov. V r. 1947 vysvěcen na pomocného biskupa. Byl zatčen jako špion Vatikánu a 9.6.1950 odsouzen na 15 let vězení, pokutě 20.000 Kčs, propadnutí majetku a na 10 let ke ztrátě občanských práv.
Komunistický režim mu nabídl místo pravoslavného patriarchy v Československu, které odmítl. Ve vězení byl tak krutým způsobem mučen, že se nemohl zúčastnit veřejného soudu. Prošel těžké věznice v Československu (Leopoldov, Mírov). V r. 1963 byl podmínečně propuštěn a v r. 1964 se stal internovaným farářem v charitním domově v Oseku u Duchcova. Z vyhnanství se vrátil po obnově Řeckokatolické církve v r. 1968. Těžce nemocný se necítil na funkci sídelního biskupa.
Působil v úřadu biskupa světícího až do své smrti. Blahořečen 14.9.2003 v Bratislavě 265. papežem sv. Janem Pavlem II.
----- Anton Tinka 1950 – 1968
generální vikář, svoji funkci nevykonával de facto (skutečně), ale de iure (církevně právně). V té době byla eparchie zrušena.
poslední eparcha prešovský
7. Ivan (Ján) Hirka 1969– 2002 odstoupil z úřadu
*16.11.1923 Abranovce u Prešova, +10.4.2014 Prešov. Maturoval na gymnáziu v Prešově, teologii studoval na řeckokatolickém semináři v Prešově a studia dokončil na Teologické fakultě UK v Praze. Vysvěcen na kněze 31.7.1949 v Prešově.
Nechtěl se podřídit násilnému začlenění do Pravoslavné církve a proto nesměl od 28.4.1950 pastoračně působit. V r. 1952 byl zatčen a odsouzen na 1 rok. Po propuštění sloužil jako kaplan v Lutiné a opět zatčen v r. 1955. Jako vězeň pracoval v uhelných dolech ve Rtyni v Podkrkonoší. V r. 1958 byl propuštěn a pracoval jako dělník v Brezně a v Prešově jako elektrikář.
Po obnově řeckokatolické církve a Prešovské eparchie (dieceze) pro katolíky východního obřadu nastoupil jako administrátor eparchie. 2.4.1969 byl papežem sv. Pavlem VI. jmenován za ordináře s právem sídelního (rezidenciálního) biskupa a apoštolského administrátora Řeckokatolické církve v Československu. 21.3.1978 ho 263. papež Pavel VI. vyznamenal jako preláta svaté církve.
Po Sametové revoluci byl 21.12.1989 jmenován 265. papežem sv. Janem Pavlem II. za sídelního prešovského biskupa, slavnostně vysvěcen 17.2.1990 slovenským arcibiskupem Jozefem kardinálem Tomkem z Říma ve Sportovní hale v Prešově. 10.12.2002 odstoupil pro stáří ve věku 79 let.
--- Milan Chautur CSsR 1992 - 1997
světící biskup, *4.9.1957 Snina. Jeho domovskou obcí byla Veľká Poľana (zanikla 1980 před stavbou přehrady Starina). Vystudoval na gymnáziu v Humenném, kde získal maturitu. V roce 1974 vstoupil tajně do řádu redemptoristů. Teologii vystudoval na CMBF v Bratislavě a 14.6.1981 byl vysvěcen na kněze križevackým biskupem Jáchymem Segediegem.
V letech 1982-1984 absolvoval základní vojenskou službu a po ní nastoupil duchovní službu v Medzilaborcích a dalších farnostech. Působil mezi mládeží a tím se dostal pod dohled StB.
Jmenován 18.2.1992 jako pomocný eparcha (světící biskup) prešovský a 29.2.1992 byl vysvěcen na biskupa. Světitelem byl prešovský biskup Ján Hirka, Michael Rusnák CSsR z Toronta a apoštolský nuncius v ČSFR Giovanni Coppa.
V roce 1997 ho 265. papež sv. Jan Pavel II. jmenoval za apoštolského exarchu (vikáře) v Košicích. 13.4.1997 byl uveden jako biskup - vikář do úřadu košického exarchy (vikáře).
archieparchové: (arcibiskupové východního obřadu s titulem vladyka)
první archieparcha prešovský
1. (8.) Ján Babjak SJ 2002 – 2022 rezignoval
*28.10.1953 Hažín nad Cirochou u Humenného. Vystudoval na CMBF (Cyrilometodská bohoslovecká fakulta) v Bratislavě. Kněžské svěcení přijal 11. 6.1978 v Prešově. 1978-1983 kaplan v Prešově. Od r. 1983 působil v Ľubici u Kežmarku. 18.6.1987 vstoupil tajně do jezuitského řádu (SJ).
1991-1993 vystudoval Papežský východní institut v Římě. 1993-1994 byl správcem jezuitského domu sv. Ignáce v Prešově. 1994-1996 pracoval ve slovenském oddělení vatikánského rozhlasu. Obhájil doktorát teologie na Papežském východním institutu v Římě. V roce 1996 se vrátil na Slovensko a přednášel východní spiritualitu na Trnavské univerzitě.
11.12.2002 ho jmenoval 265. papež sv. Jan Pavel II. za prešovského eparchu (biskupa) a na slavnost Zjevení Páně (Tří králů) 6.1.2003 ho vysvětil na biskupa v basilice sv. Petra v Římě. 30. 1.2008 ho 267. papež Benedikt XVI. povýšil na archieparchu a jmenoval ho metropolitou. Intronizován při vyhlášení prešovské archieparchie 17.2.2008 v Městské sportovní hale v Prešově. 29.6.2008 přijal z rukou Svatého Otce Benedikta XVI. arcibiskupské palium.
9.12.2019 pohřbil vladyku Jána Eugena Kočiše, emeritního pomocného eparchu (biskupa) pražského exarchátu (1993-2006) do krypty katedrálního chrámu sv. Jana Křtitele v Prešově. Vladyka Kočiš žil od roku 2010 až do své smrti v Prešově (viz Exarchát Praha).
Na archieparchu se množily stížnosti duchovních i věřících na jeho direktivní způsob jednání. 24.2.2022 podal archieparcha Ján rezignaci, kterou 25.4.2022 přijal papež František a jmenoval apoštolským administrátorem sede vacante (uprázdněný stolec) achieparchie prešovské vladyku Petra Rusnáka, eparchu bratislavského.
--- Milan Lach SJ 2013 -
světící biskup, *18.11.1973 Kežmarok, jeho domovská obec byla Ľubica. Má tři sourozence, nejmladší bratr Petr byl vysvěcen na kněze. Po studiu na gymnáziu v Kežmarku vystudoval v letech 1992-1997 na řeckokatolické bohoslovecké fakultě univerzity v Prešově (UPJŠ).
Při studiu v 3. ročníku v roce 1995 vstoupil do řádu jezuitů. Pokračoval v teologickém studiu na fakultě Trnavské univerzity v Bratislavě. Na kněze byl vysvěcen 1.7.2001 košickým eparchou Milanem Chauturem CSsR v katedrále Narození Panny Marie v Košicích. V letech 2004-2009 studoval na na Papežském východním institutu v Římě, kde v roce 2006 získal licenciát teologie východních církevních věd (SEOLic.). V roce 2009 v Římě obhájil a získal doktorát z východní teologie (SEODr.). Byl spirituálem Papežského kolégia Russicum a duchovním asistentem Federace skautů Evropy.
Po návratu na Slovensko vyučoval spiritualitu křesťanského Východu na teologických fakultách univerzity v Bratislavě a v Košicích. 19.4.2013 ho 267.papež František jmenoval za pomocného eparchu (biskupa) prešovského. Vysvěcen archieparchou Janem Babjakem 1.6.2013.
24.6.2017 ho papež František jmenoval za apoštolského administrátora eparchie Parma v Ohiu v USA. Uveden do úřadu 21.7.2017 v katedrále sv. Jana Křtitele v Parmě. 1.6.2018 byl papežem Františkem jmenován za sídelního eparchu v Parmě.
23.1.2023 jmenoval papež František biskupa Milana za pomocného eparchu v Bratislavě. Do úřadu byl uveden v chrámu Povýšení Svatého Kříže.
Mluví italsky, anglicky a rusky. Rozumí francouzsky.
Sede vacante 2022 - 202..
apoštolský administrátor
vladyka Peter Rusnák (*6.9.1950), eparcha bratislavský. Vladyka Peter zůstal apoštolským administrátorem v Prešově, než se nový archieparcha ujal arcidiecéze.
2. (9.) Jonáš Jozef Maxim MSU 202.. –
*21.11.1974 Levoča. Nový biskup má doktorát z východní teologie (SEODr.).
Absolvoval gymnázium a studia na teologické fakultě Prešovské univerzity. 13.6.1998 byl v Prešově vysvěcen na jáhna a 31.7. přijal kněžské svěcení. Na Papežském východním institutu v Římě získal v roce 2000 licenciát. V letech 2001-2004 byl spirituálem na prešovském semináři. V roce 2004 odešel do studitského Svatouspenského kláštera (lávra) v Univě (u Lvova) na Ukrajině (Studité žijí původním mnišským životem podle pravidel sv. Theodora Studitského, nejsou organizováni v řádu). V letech 2013-2017 studoval opět na Papežském východním institutu v Římě. Z Říma se vrátil do kláštera v Univě, kde byl v roce 2020 zvolen za igumena. Mluví slovensky, ukajinsky, rusky, anglicky, francouzsky a italsky.
26.10.2023 jmenoval 268. papež František jeremonacha (kněz a řeholník) Jonáše Jozefa za biskupa. 27.1.2024 vysvěcen na biskupa v katedrále sv. Jana Křtitele v Prešově.
