Arcidiecéza košická
   Archidioecesis Cassoviensis

Košice - arcidiecéze

Katedrála sv. Alžběty Uherské (Durynské) v Košicích

posvěcena: 1508

patron: sv. Ondřej apoštol

+ 9.8.1804 (vyhlášení 10.10.1804) papež Pius VII.
          římský a rakouský císař a král František II./I.)

Východní provincie

++ 31.3.1995 papež Jan Pavel II.
          1. slovenský prezident Michal Kováč

Konkatedrála sv. Mikuláše v Prešově  

Papež Benedikt XVI. povýšil farní kostel sv. Mikuláše na konkatedrálu. Slavnostně vyhlášena 9.8.2008 ve výroční den založení Košické (arci)diecéze

posvěcena: 1515

patron: sv. Mikuláš biskup

+ 9. 8.2008 papež Benedikkt XVI.
     3. slovenský prezident Ivan Gašparovič

Benedikt Kissdy (Kišdy), jágerský biskup
     26.2.1657 založil Košickou universitu. Zakládací listinu podepsal v Jasově na Slovensku.

biskupové:

1. Andrej (Ondřej) Szabó 1804 – 1819
     ostřihomský kanovník, jmenovaný císařem Františkem I. za biskupa

2. Štefan (Štěpán) Szabó 1820 – 1831

3. Imrich Palugyay (Emerich Palúcky) 1831 – 1838
     přešel do Nitry jako 71. biskup

4. Anton Ocskay 1838 – 1848

----- sedisvakance (neobsazeno) 1848 – 1850

5. Jozef Kunszt 1850 – 1851

6. Ignác Fábry 1852 – 1867
     *1792, +26.6.1867, mecenáš nových kostelů a klášterních škol.

7. Ján Perger 1868 – 1876

8. Konštantín Schuster 1877 – 1886
     * 31. 7.1817, + 1899, košický a vacovský biskup

9. Žigmund Bubics (Bubič) 1887 – 1907
     * 1821, + 22. 5.1907, historik, archeolog, malíř obrazů

10. Augustín Fischer-Collbrie 1907 – 1925

11. Jozef Čársky 1925 – 1938 zřekl se úřadu
     po obsazení Československa rezignoval a stal se administrátorem slovenského území diecéze. 11.11.1938 byl založen generální vikariát košické apoštolské administratury se sídlem v Bardejově.
     19.7.1939 byl vikariát přeložen do Prešova, v r. 1945 se vrátily hranice diecéze do stavu z r. 1937.

12. Štefan Madarász (Štěpán Madarás) 1939 – 1945 
     biskup ve slovenských oblastech, které připadly Maďarsku.

13. Jozef Čársky 1945 – 1962 + poslední biskup košický
     *9.5.1886 Gbely, +11.3.1962 Košice. Pocházel z chudé rodiny. Otec Ján, matka Mária. Byl první ze 14 dětí. Základní školu absolvoval v rodné obci, v letech 1898-1905 vystudoval gymnázium ve Skalici, Bratislavě a Ostřihomi. Teologii vystudoval ve Vídni. Pro své národnostní cítění musel v roce 1906 opustit ostřihomskou diecézi a teologii dostudoval v Innsbrucku. 26.7.1909 byl v Innsbrucku biskupem Augustinem Fischerem-Colbriem vysvěcen na kněze. 30.3.1925 ho jmenoval papež sv. Pius X. titulárním biskupem a administrátorem rožňavské diecéze, 12.11. 1925 se stal administrátorem košické diecéze.
     Za biskupa vysvěcen 14.6.1925 arcibiskupem pražským Františkem Kordačem v trnavské katedrále sv. Mikuláše. V roce 1926 se zúčastnil Eucharistického kongresu v Chicagu v USA. Z donucení složil 12.3.1951 slib věrnosti Československé republice a později se angažoval v hnutí Pacem in terris.

sedisvakance (neobsazeno) 1962 - 1990

----- Štefan Onderko 1962 – 1990 (ordinář košické diecéze). 
     *22.1.1916 Humenné, +6.7.2006. Narodil se v chudé rodině a měl 8 sourozenců. Matka byla v domácnosti. Otec pracoval jako topič na lokomotivě. Štefan od dětství ministroval. Byl spoluzakladatelem Katolického skautingu na Slovensku. Mezi jeho záliby patřil sport, divadlo a houbaření.
     V roce 1934 vstoupil do slovenského semináře, který v roce 1938 obsadili Maďaři a seminaristi byli přemístění do Spišské Kapituly. V roce 1939 ukončil studium, na kněze byl vysvěcen biskupem Janem Vojtaššákem (1877-1965) a nastoupil jako kaplan. 1.12.1940 se stal farářem v Lenártově.
     Za 2. světové války zachránil obyvatele vesnice Lenártova i starostu před gestapem. Dozvěděl se, že Němci označili domy, ve kterých chyběli muži. Starosta měl nahlásit muže, kteří nebyli ani na frontě, ani doma. Onderko mu poradil ať seznam napíše a odevzdá na poštu, aby měl podací lístek. Po podání seznamu byla pošta "přepadena" partyzány a seznam zlikvidován.
     V roce 1948 dostal 33 dní žaláře za protistátní činnost, protože podporoval demokraty. V roce 1952 se stal děkanem v Bardějově a od roku 1954 generálním vikářem biskupa Čárského. Po jeho smrti byl 15.3.1962 zvolen kanovníky za kapitulního vikáře.
     Onderko byl jedním z vedoucích představitelů kolaborantského kněžského sdružení Pacem in terris (PiT, 1971-1989). V době tuhého komunismu, se mu podařilo přesvědčit slovenského předsedu vlády Petra Colotku (1925-2019), aby se dóm sv. Alžběty stal kulturní památkou a opravu zaplatila vláda Slovenské socialistické republiky. Na bratislavské bohoslovecké fakultě si Štefan Onderko nechal udělit čestný doktorát teologie ThDr. h.c. Proti tomu protestoval Velký kancléř fakulty biskup trnavský Július Gábriš (1913-1987) u československé vlády i u Svatého Stolce. Svatý Stolec prohlásil titul za neplatný.
     18.2.1990 odstoupil Onderko z úřadu kapitulního vikáře. V r. 1990 se objevily lživé informace, že měl být údajně jmenován a vysvěcen na biskupa s právem apoštolského administrátora.

-------------------------------------------------------------------------------

arcibiskupové s titulem: metropolita východní provincie

1. (14.) Alojz Tkáč 1990 – 2010 odstoupil z úřadu
     *2.3.1934 Ohradzany u Humenného, +23.5.2023 Košice. Studoval gymnázium v Humenném, teologii vystudoval na CMBF v Bratislavě, vysvěcen na kněze 25.6.1961, v r. 1964 se stal archivářem košického biskupství, v roce 1975 mu byl odebrán státní souhlas, pracoval jako řidič tramvaje a skladník v Košicích, v roce 1983 se vrátil do pastorace. Od 1.4.1985 mu byl zablokován cestovní pas a nemohl vycestovat do zahraničí.
     14.2.1990 byl jmenován za biskupa, vysvěcen a intronizován 17.3.1990 slovenským arcibiskupem Jozefem kardinálem Tomkem z Říma v košické katedrále.
     31.3.1995 byla diecéze povýšena na arcidiecézi. 2.7.1995 mu papež sv. Jan Pavel II. v Košicích osobně předal arcibiskupské palium. 13.7.1995 byl uveden do úřadu jako arcibiskup. Za dobu jeho působení bylo v arcidiecézi postaveno 80 kostelů.
    K 2.3.2009 podal rezignaci, ale papež Benedikt XVI. ho ještě rok ponechal ve vedení arcidiecéze. Rezignaci podal opět 4.6.2010 a ještě v ten den byl jmenován jeho nástupce. Až do konce svého života vypomáhal arcibiskup Tkáč svému nástupci arcibiskupu Boberovi. Pohřeb se konal 30.5.2023 v košické katedrále, zúčastnil se český primas metropolita a arcibiskup pražský Jan Bosko Graubner a emeritní arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka.

2. (15.) Bernard Bober 2010 –
     *3.11.1950 Zbudské Dlhé u Humenného. Vysvěcen na kněze 8.6.1974. Působil v Humenném, Snině a Zborově. 1990-1991 byl děkanem v Humenném a od roku 1991 generálním vikářem košické diecéze.
     Jmenován 265. papežem sv. Janem Pavlem II. za pomocného košického biskupa 28.12.1992, vysvěcen 30.1.1993 v košickém dómu sv. Alžběty Uherské.
     Košickým sídelním arcibiskupem jmenován 4.6.2010. Arcibiskupské palium přijal od 266. papeže Benedikta XVI. na svátek sv. Petra a Pavla 29.6.2010 v basilice sv. Petra v Římě. 10.7.2010 intronizován v katedrále sv. Alžběty Uherské-Durynské v Košicích.