Arcidiecéza trnavská
Archidioecesis Tyrnaviensis
Trnava - arcidiecéze
Katedrála sv. Jana Křtitele
posvěcena: 30.8.1637 (původně univerzitní kostel)
patron: sv. Jan Křtitel
+ 29. 5.1922 apoštolská administratura z ostřihomské arcidieceze,
katedrála sv. Mikuláše v Trnavě
papež Pius IX.
československý president Tomáš Garrique Masaryk
------------------------------------------------------------------------------
Dóm sv. Mikuláše v Trnavě
Dvojvěžová gotická stavba ze 14. století na místě románského kostela, v 17. století přestavěn v barokním slohu. V roce 1745 byla postavena kaple pro obraz Panny Marie Trnavské.
Původně farní chrám byl v letech 1543-1820 arcibiskupskou katedrálou ostřihomské arcidiecéze. V letech 1922-1977 byl opět katedrálou Apoštolské administratury, která byla oddělena od arcidiecéze ostřihomské. Od 7.7.1978 se z rozhodnutí biskupa Gábriše stal katedrálou chrám sv. Jana Křtitele.
Bývalá katedrála sv. Mikuláše (do roku 1977 patron diecéze) byla 10.8.2008 prohlášena arcibiskupem Sokolem za mariánské poutní místo Trnavské arcidiecéze. 9.11.2008 prohlásil papež Benedikt XVI. Dóm sv. Mikuláše za basiliku minor, povýšen 16.11.2008.
------------------------------------------------------------------------------
++ 30.12.1977 arcibiskupství slovenské provincie
katedrála sv. Jana Křtitele v Trnavě
papež Jan Pavel II.
československý prezident Gustáv Husák
++ 30.12.1977 arcibiskupství západní provincie Bratislava-Trnava
katedrála sv. Jana Křtitele v Trnavě
konkatedrála sv. Martina v Bratislavě
papež Jan Pavel II.
slovenský prezident Michal Kováč
++ 14. 2.2008 sufragánní arcibiskupství
katedrála sv. Jana Křtitele
papež Benedikt XVI.
prezident Ivan Gašparovič
arcibiskupové z Ostřihomi sídlící v Trnavě:
1. Ladislav Szálkay – 1526 +
padl v bitvě u Moháče s uherskými biskupy, s českým a uherským králem Ludvíkem Jagelonským.
– Ladislav de Macedonia pomocný ostřihomský biskup se přestěhoval v r. 1531 se souhlasem krále Ferdinanda I. do Bratislavy a později do Trnavy a připravil přestěhování celé ostřihomské kapituly. Arcibiskupové původně bydleli v Primaciálním paláci v Bratislavě.
2. Pavol de Warda 1526 – 1549 +
+12.10.1549. První sídelní ostřihomský arcibiskup v Trnavě.
3. Juraj kardinál Martinusius 1551
4. Mikuláš Oláh 1553 – 1568 +
+14.1.1568. V r. 1554 založil v Trnavě kněžský seminář, první tiskárnu a první gymnázium, na kterém se jako povinný předmět vyučovala i spisovná slovenština (slovenčina).
5. Anton kardinál Vrančič 1568 – 1572 +
+15.6.1572. Jmenován 17.10.1569.
----- sedisvakance 1572 – 1580
--- Mikuláš Telegdy 1580 – 1586
+22.4.1586. Jmenován 1580 jako biskup, arcibiskupský vikář.
--- Ján Kutassy (Kutaši) 1587 – 1592
Jmenován jako biskup, arcibiskupský vikář.
--- Ján Chereödy 1592 – 1596
jmenován jako biskup, arcibiskupský vikář.
6. Štefan Fehérköy 1596
7. Ján Kutassy (Kutaši) 1597 – 1601
--- Štefan Szuhay (ze Suché) 1602 – 1605
jmenován jako biskup, arcibiskupský vikář.
8. František kardinál Forgáč 1607 – 1615
9. Peter kardinál Pázmany (Pázmaň) 1616 – 1637 +
*1570, +19.3.1637. Člen řádu jezuitů SI (TJ). Jmenován 28.10.1616. Na začátku 17. století byly na Slovensku oblasti, kde nebyla ani jedna katolická farnost.
Přišel s myšlenkou rozdělit ostřihomskou a jagerskou diecézi, plán se uskutečnil až v r. 1776, kdy se vyčlenila diecéze bánskobystrická, spišská a rožňavská. V roce 1635 založil Trnavskou univerzitu s teologickou a filosofickou fakultou, později přibyla i fakulta právnická a lékařská. Tato univerzita získala věhlas v celé střední Evropě, přednášeli zde i čeští profesoři.
Při mnohých nepokojích v 17. a 18. století byla přeložena do Trnavy i teologická fakulta z Olomouce. Město získalo přezdívku „Parva Roma=Malý Řím“. Dal opravit a rozšířit katedrálu sv. Mikuláše v Trnavě. Úprava a přestavba se realizovala v barokním slohu.
10. Imrich Lósy (Loši) 1637 – 1641
11. Juraj (Jiří) Lippay 1642 – 1666
12. Juraj (Jiří) Szelepcsényi (Selepčéni ) 1666 – 1685
Georgi Pohroncius Szelepcheny/Szelepcseny, přezdívaný Pohronec *24.4.1595 Slepčany u Nitry (Slovensko), +14.1./9.3.1685 Letovice u Blanska (Morava), pohřben v basilice v Mariazell (Štýrsko, Rakousko). Narodil se v poddanské rodině. Rodiče mu zavraždili Turci a malého chlapce se ujali příbuzní. Jeho talentu si všiml kardinál Pazmány a dal ho v letech 1627-1634 na studia do Říma v papežském Collegiu Hungarico-germanicu. Mědirytec, grafik, řezbář, právník a filosof.
Zachánce Evropy před osmanskými Turky 12.9.1683.
Zvolený biskup nitrianský, velký slovenský patriot–národovec (vlastenec). Měl přezdívku Pohronec. V letech 1648–1666 byl 55. biskupem nitrianským, 1657-1666 biskupem kaločským, od roku 1666 arcibiskup ostřihomský, primas uherský, místokrál uherský.
V té době se na Slovensko přistěhovalo mnoho Němců a Maďarů, kteří měli kázání ve svém jazyku, proto vyhradil kostel sv. Michaela pouze pro slovensky sloužené bohoslužby.
Stal se vyslancem císaře Ferdinanda III. a vyjednával jeho jménem s Turky v Cařihradě (Istanbul). V květnu 1683 doprovázel císaře Leopolda I. na jeho návštěvě Prešpurku (Bratislava). Při mši, kterou sloužil pro vojáky Karla Lotrinského, řekl, že jim v boji proti nepřátelům pomůže Panna Maria. Po mši vojákům rozdal medailky Panny Marie v počtu 100.000 kusů. Zásluhou arcibiskupa Juraje přispěchal na pomoc obležené Vídni polský král Jan Sobieski, kterého arcibiskup čekal v Prešpurku. Král Jan dal později rozkaz, aby na každém vojenském praporu bylo jméno MARIA. 8.000 dobrovolníků bránilo Vídeň, proti 170.000 Osmanů. Polský král Jan velel Svaté koalici, která čítala 100.000 mužů. 11.-12.9.1683 se odehrála veliká bitva u Vídně na vrchu Kahlenberg, ve které zvítězilo křesťanské vojsko proti muslimským Osmanům. Papež Inocenc XI. se dozvěděl, za jakých okolností byla zachráněna Vídeň a tím i Evropa proti islámu, a že vojáci vzývali o pomoc Pannu Marii, vyhlásil den vítězství 12.9. za svátek Jména Panny Marie.
13. Jozef kardinál Batthyáni (Baťán)
*30.1.1727, +1799, na jeho návrh oddělila v r. 1774 uherská královna Marie Terezie z ostřihomské diecéze další tři: Bánskou Bystrici, Rožňavu a Spiš. Sekretářem arcibiskupství byl Anton Bernolák, který se přičinil, aby se trnavské nářečí stalo spisovnou slovenčinou. S nitranským biskupem Františkem Xavérem Fuchsem založil v r. 1792 Slovenské Učené tovaryšstvo, odpůrce reforem Josefa II. V r. 1781 dal postavit Primaciální palác v Bratislavě (dnes primátorský úřad).
14. Alexander Štefan kardinál Rudnay
*4.10.1760 Svatý Kříž (Svätý Kríž, dnes část obce Považany, okres Nové Mesto nad Váhom), +13.9.1831 Ostřihom (Maďarsko). Uherské kníže. Uherští magnáti ho na jednom setkání napomínali pro jeho slovanství a on veřejně prohlásil latinsky: „Slavus sum et si in cathedra Petri forum, Slavus ero = Slovák jsem a i kdybych byl na Petrově stolci, zůstanu Slovákem“ (Slovák som a aj keby som bol na Petrovej stolici, ostanem Slovákom). Obnovil arcidiecézi v Ostřihomi a dal postavit novou katedrálu.
V roce 1820 se vrátila kapitula do Ostřihomi.
15. Ján kardinál Csernoch (Černoch)
*1852, +25.7.1927, ThDr.
-------------------------------------------------------------------------------
29.5.1922 byla založena zvláštní Apoštolská administratura trnavská, která spravovala slovenskou část ostřihomské arcidiecéze až do 30.12.1977.
--- František Richard Osvald 1918 – 1922
generální vikář pověřený řízením části ostřihomské arcidiecéze, která připadla ČSR.
-------------------------------------------------------------------------------
biskupové:
1. Pavol Jantausch (Jantauš) 1922 – 1947 +
* 1870, + 29. 6.1947 Trnava, apoštolský administrátor, 14.6.1925 vysvěcen na biskupa (titulární prienenský) pověřený apoštolský administrátor Apoštolské administratury.
2. Ambróz Lazík 1947 – 1969 +
*7.12.1897, +20.4.1969 Trnava, spisovatel duchovní literatury. ThDr.
Generální vikář 1936-1940, 1945-1949, od 8.7.1947 byl administrátorem Apoštolské administratury. 14.8.1949 vysvěcen na titulárního biskupa apijského, biskup–apoštolský administrátor. 1950-1951 byl pod dohledem StB internován v budově administratury.
3. Július Gábriš 1969 – 1987 + poslední biskup
*5.12.1913 Tesárske Mlyňany, +13.11.1987 Trnava. RNDr. 15.5.1968-22.4.1969 generální vikář Apoštolské administratury, 23.4.1969 ho papež Pavel VI. jmenoval ordinářem Apoštolské administratury s právy sídelního biskupa, 3.5.1973 byl vysvěcen na biskupa v katedrále sv. Jimrama v Nitře. V letech 1973–1977 biskup–apoštolský administrátor. Od roku 1977 biskup–apoštolský administrátor trnavského arcibiskupství a apoštolský administrátor bratislavský.
Člen kněžské politické organizace Pacem in terris (PiT, mír na Zemi), řízené Komunistickou stranou Československa. Před vysvěcením na biskupa slíbil, že vystoupí z PiT a svůj slib splnil.
V roce 1977 byla Apoštolská administratura povýšena na arcibiskupství. Biskup si za katedrálu vybral bývalý univerzitní kostel sv. Jana Křtitele.
Administrátor biskup Gábriš měl být oficiálně jmenován arcibiskupem. Proti jeho jmenování se postavila KSČ. 265. papež sv. Jan Pavel II. ho tajně jmenoval trnavským arcibiskupem „ad personam“ (pro jeho osobu). Jmenování bylo zveřejněno den po jeho smrti 14.111987. Pohřben se všemi poctami jako první trnavský arcibiskup.
---------------------------------------------------------------------
arcibiskupové:
(1989 – 1995 s titulem metropolita slovenské provincie, primas slovenský)
(1995 – 2008 s titulem metropolita západní provincie, primas slovenský)
1. Ján Sokol 1988 – 2009
*9.10.1933 Jacovce u Topoľčan, v r. 1953 maturoval v Topoľčanech, studia telogie na CMBF v Bratislavě, 23. 6.1957 byl vysvěcen na kněze, v r. 1987 byl zvolen za administrátora arcidiecéze. 12.6.1988 byl vysvěcen na sídelního biskupa a stal se administrátor diecéze. 26.7.1989 byl jmenován za trnavského arcibiskupa, slavnostně intronizován 10.9.1989 v Trnavě arcibiskupem Francescem Colasuonnem z Říma. Arcidiecéze trnavská se 30.3.1995 stala arcidiecézí Bratislavsko–trnavskou a metropolí západní provincie.
14.2.2008 se arcidiecéze trnavská stala samostatnou, podřízenou (sufragánní) arcidiecézi bratislavské. Zůstalo mu právo nosit arcibiskupské palium „ad personam“ (pro jeho osobu).
---------------------------------------------------------------------
arcibiskupové:
1. Ján Sokol 1988 – 2009
14.2.2008 se arcidiecéze trnavská stala samostatnou, podřízenou (sufragánní) arcidiecézi bratislavské. Arcibiskupovi Sokolovi zůstalo právo nosit arcibiskupské palium „ad personam“ (pro jeho osobu).
2. Róbert Bezák 2009 – 2012 odvolán papežem
*1.3.1960 Handlová. Má dva sourozence, sestru Gabrielu a bratra Jozefa.
Maturitu absolvoval v roce 1979 na gymnáziu v Prievidzi. V r. 1983 se stal tajně členem Redemptoristů (CSsR, Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), 14.6.1984 vysvěcen na kněze bánskobystrickým biskupem Jozefem Ferancem. V letech 1986-1988 vykonal základní vojenskou službu v Příbrami. 18.4.2009 jmenován arcibiskupem a Jozefem kardinálem Tomkem vysvěcen 6.6.2009 v Trnavě. Jeho heslo: Imple nos Misericordia (Zahrnuj nás milosrdenstvím).
Arcibiskup světil za kněze kandidáty, kteří byli odmítnuti ve svých diecézích a nebyli údajně uznáni za způsobilé ke svěcení pro nekatolické postoje a mravní problémy. V roce 2009 požádal Vatikán o hospodářskou kontrolu. Z pověření papeže Benedikta XVI. a Svatého stolce se 22.1.-1.2.2012 na arcibiskupství uskutečnila apoštolská vizitace, kterou vedl litoměřický biskup Baxant. Komise zjistila také finanční nedostatky. Arcibiskup byl vyzván, aby podal demisi. Odmítl a papež Benedikt XVI. odvolal 2.7.2012 arcibiskupa Bezáka z vedení arcidiecéze.
Podle rozhodnutí Svatého Stolce se nesměl zdržovat v trnavské arcidiecézi. Se souhlasem bánskobystrického administrátora Mariána Bublince a představeného redemtoristů se stal 1. 8.2012 na rok výpomocným duchovním (kaplanem) v Radvani (část Bánské Bystrice), kde byl v roce 2008 administrátorem. 31.7.2013 jeho služba skončila, byl poslán na odpočinek. Oficiálně je uveden jako „emeritní trnavský arcibiskup na odpočinku“.
6.12.2013 odjel na rok do kláštera řádu redemptoristů v Busollengu u Verony. Na generální audienci 25.6.2014 se arcibiskup Bezák setkal s papežem Františkem a předal mu žádost o osobní přijetí. Po návratu na Slovensko nepůsobí na veřejnosti.
10.4.2015 papež František přijal na audienci Mons. Roberta Bezáka, emeritního arcibiskupa trnavského v doprovodu Mons. Miloslava kardinála Vlka (+18.3.2017), emeritního arcibiskupa pražského, který toto setkání inicioval. V roce 2017 kardinálové uzavřeli kauzu Roberta Bezáka na 50 let. Od roku 2017 nastoupil jako učitel na Bilingválním gymnáziu církve bratrské v Bratislavě.
Sede vacante 2012 – 2013
3. Ján Orosch 2013 –
*28.5.1953 Bratislava. Kněžské svěcení přijal 6.6.1976 od trnavského biskupa Júlia Gábriše. Působil v Komárně, Nových Zámcích, Bratislavě a ve Štúrově. 2.4.2004 ho jmenoval 265. papež sv. Jan Pavel II. za pomocného biskupa bratislavsko-trnavského. Biskupské svěcení přijal 2.5.2004.
Titulární biskup seminský a pomocný biskup bratislavsko-trnavský 2004-2008, od roku 2008 pomocný biskup trnavský. 2.7.2012-10.7.2013 apoštolský administrátor arcidiecéze místo odvolaného arcibiskupa Roberta Bezáka. 11.7.2013 ho jmenoval 267. papež František za arcibiskupa trnavského a 30.8.2013 byl intronizován v katedrále sv. Jana Křtitele.
Jeho intronizace byla narušena asi 100 příznivci bývalého arcibiskupa Bezáka, kteří nesli transparent: "Bezák navždy náš arcibiskup." Pískali a pokřikovali na slovenské biskupy. Arcibiskup Robert Bezák se intronizace nezúčastnil a respektoval zákaz papeže Františka pobývat v bývalé arcidiecézi.
