Poutní místa, zvony, boží muka
Loreta, Lurdy, Fatima, svatá hora Athos, zvony, boží muka, pravoslavné posty a svátky
Loreto, italské město. Loreta, kaple Panny Marie znázorňující její domek v Nazaretě. Podle legendy domek sv. Josefa a Panny Marie přenesli andělé z Nazareta do Loreta ve 13. století. Archologové potvrdili, že podle vykopávek v chrámu Zvěstování v Nazaretě, zůstala pouze podlaha Mariiana domu. V roce 1219 ještě tento dům navštívil sv. František z Assisi. Půdorys podlahy odpovídá kapli v Loretu. Ta nemá základy, ale stojí na středověké silnici. Geologický průzkum potvrdil v roce 2006, že kameny v domku pochází z Nazareta. Přenesli opravdu andělé tento domek z Nazareta do Loreta? Ano, ale nejednalo se o nebeské bytosti. Šlo o řeckou rodinu Angeloi (Andělé). Nikeforos Angelos z Epiru, potomek byzantských císařů z rodu Koménů měl dceru Tamar, která se v roce 1294 provdala za neapolského prince Filipa zTarenta. Listinou určil její otec výši věna, kde mimo finanční hotovosti byly zapsány i „svaté kameny z domku Naší milé Paní Matky Boží Marie“. Tato listina byla objevena ve vatikánském archivu v roce 1985. V roce 1263 ovládl Svatou zemi sultán Baibars, křesťany povraždil, nebo odvlekl do otroctví. Přenesení kamenů na křesťanské území bylo výsledkem diplomatického jednání.
Lurdy 11. 2.1858 Bernardeta Soubirousová měla zjevení Panny Marie v Lourdech ve Francii, Bernardeta byla svatořečena, * 1844 Lourdy, dcera mlynáře, ve 14 letech měla vidění Panny Marie v jeskyni Massabielle v Lurdech, zjevení trvalo od 11. 2. do 25. 3.1858, celkem 18 x, na místě zjevení vytryskl léčivý pramen, kde se stále léčí mnoho nemocných, vstoupila do kláštera Nevers nad Loirou, kde + 16. 4.1879
Fatima od dubna do října 1916 tři zjevení anděla. 13. 5. – 13.10. 1917 František (Francisco), Hyacinta (Jacinta) a Lucie Santos, děti z Aljustrelu u portugalské Fatimy měly zjevení Panny Marie. Poslední zjevení doprovázel tzv. Sluneční zázrak. Sourozenci František (* 11. 6.1908, + 4. 4.1919) a Hyacinta (*10. 3. 1910, + 20. 2.1920) byli blahořečeni. Jejich sestřenice Lucie dos Santos (* 22. 3.1907, + 13. 2.2005) vstoupila 2.10.1926 do řádu sv. Doroty. 25. 3.1948 s povolením papeže Pia XII. odešla z řádu sv. Doroty a vstoupila do karmelitánského kláštera v Coimbře v Portugalsku, kde zemřela ve věku 97 let. Přála si, aby její tělo bylo uloženo rok v klášteře a pak převezeno do Fatimy a uloženo vedle blahoslavené Hyacinty a blahoslaveného Františka. 13. 5.1928 byl položen základní kámen basiliky ve Fatimě. 13. 5.1946 sochu Panny Marie Fatimské (Naší Paní z Fatimy) korunoval papežský legát kardinál Masella.
Svatá hora Athos, poloostrov v Egejském moři, v roce 890 ho daroval byzantský císař Basileos I. Makedonský tamním mnichům a vzal je pod svou ochranu, v letech 1204 – 1223 byla hora pod správou Soluně, 1223 – 1261 ji vlastnily Benátky, od r. 1261 do 14. století pod správou Byzance, dalším vlastníkem byla do 19. století Osmanská říše a od 20. století Řecko, ve 20 pravoslavných klášteřích žije asi 200 mnichů. Do klášterů mají přístup pouze muži, ženám je vstup pod přísnými tresty zakázán! Mniši také chovají jako domácí zvířata pouze samce. Jední m z klášterů je Peristera, který založil sv. Euthymios Mladší ze Soluně, + 898.
Klášter svaté Kateřiny na Sinaji je autonomní (samostatné) společenství v rámci pravoslavné církve, pravoslavný jeruzalémský patriarcha udělil igumenovi (opatovi) titul arcibiskup Sinaje, Paránu a Raitha (dnes obec Al- Tür u Rudého moře), v klášteře se nachází kaple Hořícího keře, zbytky Jetrovy studny a knihovna, kde jsou nejstarší křesťanské rukopisy.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
celibát – Mt 19,10 – 12
1 Kor. 7. 8, 26 – 27/
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
HISTORIE ZVONŮ (ZVONY)
Zvonařství pochází z Mezopotámie, ve městě Ninive se při vykopávkách našly části kovoliteckých předmětů, které se používaly na vydáváví zvuků. Zvony a zvonky se objevily také v Číně před naším letopočtem. Do křesťanského prostředí se zvony dostaly na počátku 4. století, v r. 409 dal zavěsit první zvon do věže kostela sv. Pavlín z Noly, a první písemná zmínka o zvonu v církvi, je v dopise kartaginského jáhna Fulgentia pro italského kněze Eugippia z roku 535 (kdy byly poslány zvony z Kartága do Říma): „o užitečnosti vyzvánění k modlitbě věřících, jak se to osvědčilo v životě mnichů.“ O jejich roz&s caron;íření se zasloužili v 6. století papežové sv. Řehoř I. Veliký (autor gregoriánského chorálu, 540 – 604+) a sv. Sabinián (604 – 606+), který vydal nařízení, aby se zvonilo k modlitbám 4x během dne a 3x za noc. V době sv. Karla I. Velikého se zvony stávají běžnou součástí kostelů, nejstarší zvony se vyklepávaly z plechu, odlévány byly až později, od 12. století se objevuje i malý sanctusový zvonek, kterým se zvonilo z kostela při proměňování a pozdvihování Nejsvětější Svátosti (Sanctissimum). Od 13. století začaly zvony dostávat svá jména, zdobily se nápisy a ornamenty. Na poslední cestě zemřelých zvonily zvony. Pověst se váže i ke smrti Karla IV. , kdy při jeho smrti se samy rozezněly zvony po celé Praze. Při ničivých povodních v Praze v r. 2002 prasklo srdce zvonu Zikmund na katedrále sv. Víta. Podle legend věstil nebezpečí pro českou zemi. Patronkou zvonařů je sv. Agáta (řec.: agathé = dobrá, milá, Háta, Dobromila), dcera sicilského knížete, obžalována z křesťanství svým snoubencem Quintiliánem (zástupce císaře Decia), nejdříve se ji snažil znásilnit a pak ji držel 20 dní v nevěstinci, byla bičována, natahována na skřipec, dávána na žhavé uhlí a střepy, nakonec ji byla uřezána prsa, mučednice z Katánie na Sicílii, ve vězení + 5. 2. 251 / 254 (občanský kalendář 14.10.), pohřbena v Catanii, pro podobnost tvaru prsů a zvonů se stala patronkou zvonařů, znázorňuje se s ňadry na míse, nebo v kleštích, v ruce má pochodeň nebo svíci. Zvony byly sladěny do určitých akordů a ohlašovaly různé události, ve dvou světových válkách (1914 – 1918, 1939 – 1945) bylo ukradeno na válečné účely mnoho zvonů (na území ČR 10.000). Hlahol zvonů měl ve středověku zapudit zlé duchy, přivolávání deště, nebo zahánění bouře. Hlas zvonu těžšího než 1 t je účinným zdrojem ultrazvuku, který ničí některé druhy mikroorganismů (bakterie, viry, vši, blechy, a má par alyzující vliv na hlodavce), zvoněním se ve středověku bojovalo proti moru, který roznášely hlodavci. Čeští zvonaři byli úspěšní do 17. století a znovu se objevují ve 20. století. Zvonař vytvoří model zvonu ze včelího vosku a formu z hlíny, k odlití se používá zvonovina z mědi, cínu a dalších příměsí, které jsou výrobním tajemstvím každého zvonaře.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Boží muka, pojmenování vzniklo z toho, že se znázorňovalo Ježíšovo ukřižování – mučení (muka Božího Syna), ve středověku byla stavěna nad větracími systémy od podzemních chodeb z kostelů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pravoslavné posty
Půst je pomocí při hledání správné cesty k Bohu a prostředkem, jak se vyrovnat s vlastním životem. Posty jsou jednodenní a vícedenní. Mezi jednodenní patří středeční – na památku Jidášovy zrady a páteční – na památku Kristova ukřižování. Významný je filipovský půst, který trvá od 15. prosince do Vánoc. Smí se jíst pouze moučná jídla, vařená zelenina, chléb a voda. Věřící se vyhýbají živočišným bílkovinám a tukům. Konzumace ryb a mléka je upravena dalšími předpisy. Jíst se smí 1 x za den, po 15. hodině.
Panychida = vzpomínka na zemřelé: 3., 9., 40., den po úmrtí a ve výroční den smrti.